Poprve bylo TGV v Cesku v roce 1991, takze ano... neumite pocitat ;-)
A pomaloucku v roce 2022 s tim jeli kus cesty proto, ze to pri pretahu z Brna do Jihlavy obuli.
Nebyl bych takovy optimista ... kazda ...del sveta cestou, by chtela mit svoji zastavku.
A realita (podotykam, ze to je navrh, s jehoz realizaci se pocita) je jeste mnohem horsi. Trat z Drazdan pod kopci ma na nasi strane vyustit v Chabarovicich. Dale ma pokracovat v ose stavajici trate pres Usti zapad, prekonat Labe a nekde za Strekovem vstoupit do tunelu. Takze i kdyby to v tech tunelech jelo 300, tak prujezd pres Usti bude nejmene + hodina.
U nas se rychlostni trat povrchove postavit proste neda, bud musi byt kompletne v tunelech nebo komplente zavesena nad terenem. A predevsim a vzadnem pripadne nesmi mit nic spolecneho se stavajicim systemem. Vcetne toho, ze naprosto zasadne nesmi mit nic spolecneho se SZ.
BTW: Nejen s D1 je ta potiz, ze jeji vedeni nevyhovuje ani te dalnici.
"Asi před 30 lety "
To asi neumite pocitat ... https://www.youtube.com/watch?v=8qXHJi33GJA
Najdete i kompletni odtah po tech nasich tratich pohledem firy ktery to tahal ... kdy se jede pekne pomaloucku, aby to z te trati nevypadlo. Je pak treba dodat, ze ta souprava je destiky let vyrazena z provozu, a tudiz to, ze se nejak drobne poskodi je jedno, protoze nikdy rychle nepojede. A na pripojeni se tam musela dat extra redukce.
Trať pro Maglev by bylo možno postavit nad dálnicí a tím ušetřit spoustu času a peněz, konstrukci posadit na obkročmé sloupy 5,5 - 6 m vysoko, čímž by se vyloučilo riziko střetu s živočichy a konstrukce by se dala vyrobit a namontovat rychle a levně. Dole by jezdila auta, nahoře Maglevy. A kdyby ty Maglevy jezdily 300 - 350 km/h, byly by z Prahy v Brně za slabou hodinku. O tom, že by to za tak krátký čas zvládla i VRT, silně pochybuji. (Čtvrt hodiny na vymotání z Prahy, pak několik km na rozjezd, na konci několik km na zpomalení a čtvrt hodiny krokem do cílového nádraží.) Je to jako s letadly, cesta na a z letiště zabere mnohdy víc času, než vlastní let. Zkuste se podívat na mapu a jen přibližně zauvažovat nad objeme zemních prací a komplikacemi a časovým skluzem při zajišťování pozemků, včetně řešení šprajců ekoteroristů. Vidím to tak, že než se poprvé kopne, budou už moje děti dávno v péči nějaké LDN.
Kamui:
Co konkrétně je na tom drahého? Svršek? Ten je jednodušší, než klasika a navíc s mnohem menšími nároky na údržbu. Spotřeba? Proti běžným jednotkám VRT sotva poloviční. Hračka tamních politiků? A co potom taková Karakoram highway, nebo přímé vlaky Peking-Lhasa? Ten Maglev není žádná hračka, jako v Japonsku, ale jezdí v běžném komerčním provozu!!! A proč to jinde na světě nemají? Odpověď je je jednoduchá; protože to neumějí, nebo umět nechtějí! Nač to dělat jednoduše a levně, když to jde složitě a draze?!? Postavit dvojitou estakádu se dvěma ,,kolejemi" typu monorail, je rychlejší a jednodušší, (když se to umí), než klasickou dvoukolejnou trať. Hlučnost je mnohem menší, protože vozidla v podstatě létají (levitují pár cm nad povrchem kolejnice a pomocí magnetů se realizuje i boční vedení soupravy) Jediný problém je nutnost použití silných magnetů, které, jak známo, umí pouze Čína a také pouze Čína má k dispozici suroviny pro jejich výrobu. Tam, kde už VRT mají, je situace trochu jiná, ale my jsme země rychlou pozemní dopravou dosud nepolíbená a stavět místo VRT tratě pro Maglevy by bylo mnohem jednodušší, rychlejší a levnější, jenže ono se neumí a navíc i nechce, protože tam, kde se o našem příštím doopravdy rozhoduje není vůle umožnit nám to, co by pro nás bylo levné, kvalitní a výhodné.
Jake japonske trate? Kterou tridu trati myslite? Kterou zeleznicni spolecnost? V japonsku najdete jak mistni motoracek jedouci podel horskych uboci rychlosti naseho bananu, bezne vlaky slouzici jako mhd pro cestovani japoncum do prace, mezimestske expresy( obdoba naseho rychliku) nebo Shinkansen ktery ma svoje dedikovane trate zcela oddelene od bezne zeleznicni site. A ten se jeste deli na asi tri subtridy dle rychlosti. Extra si zaplatite jak za letadlo.
A pak mate tu jednu kratkou linku maglevu ktera se porad stavi Tokyo - Osaka. Opet dedikovana trat.
Do toho mate ruzne regionalni spolecnosti spravujici sva uzemi.
Jinak bezny japonec denodenne Shinkansenem fakt nejezdi jak nam obcas vypatlane televize pro hloupe lidi tvrdi.
Takže mi chcete říct, že když jsem v Německu jel odkolněným ICE3 po rozpadlé nákladní jednokolejce šedesátkou, tak se mi to jen zdálo? Nevím co berete jako normální vlak. Ano, plecháč s Béčky na VRT moct jezdit nebude, ale třeba railjet (neplést s RegioJetem) s tím nebude mít problém. A kola s tím fakt nesouvisí.
Ehm ... zjevne netusite, co obnasi vysokorychlostni trat. Ta je take zcela nekompatabilni s cimkoli jinym, a je jedno ze pouziva koleje a stejny rozchod, protoze vsechny ostatni parametry jsou takove, ze na ni normalni vlak stejne nesmi. A to plati obousmerne. Vyuzivano tudiz neni nikde.
Je to totiz proste, pokud by se na tu trat pustilo neprizpusobene vozidlo, tak poskodi tu trat. A naopak, co je urceno pro rychlostni trat, nemuze na normalni trate, protoze tam prozmenu dojde k destrukci podvozku a potazmo k vykolejeni.
Pokud to nevite, tak treba kola zeleznicnich vozu nedrzi na trati okolek (to je takove to rozsireni kola) ale konus (neboli uhel, to kolo neni rovne). A ten uhel je vyrazne jiny (mensi) u rychlostnich vozu, tudiz ty se na bezne trati neudrzi (je treba tomu prizpusobit oblouky). Kdyby to tak nebylo, tak prozmenu ty vozy nemuzou jezdit tak rychle, protoze by dochazelo k vybracim a vykolejeni pri vysoke rychlosti.
Apropos, trat po ktere se jezdi 250km/h (jakkoli je to v nasich podmikach rychlost doslova svetelna) neni rychlostni trati.
V Číně jezdí Maglevy s cestujícími přes 500 km/h. U nás je na většině tras problém i ta umrněná stošedesátka. Ale místo abychom se na, dnes už zastaralou technologii kolejnic a dvojkolí vykašlali a začali stavět tratě pro Maglevy, řešíme klasické rychlodráhy a to ještě pouze teoreticky. Ono se příliš mnoho mluví a příliš málo koná, jako ostatně vždy, když těch, co chtějí a umějí konat je zoufalý nedostatek. Jenže jalovým žvaněním se nic nevybuduje.
Kdyby měli Poláci na železnici (aspoň) GSM-R, nezastavovali by jim tamní kutilové vlaky. To i teslácký TRS, opuštěný v 90. letech, byl robustnější.
"Zabezpečovací systém, jejž polské dráhy PKP používají k nouzovému zastavování vlaků na dálku, při použití začne vysílat rádiem signál tří po sobě jdoucích tónů s různou frekvencí, které se cyklicky opakují. To u vlaků v dosahu automaticky spustí brzdy."