ZFS muze byt vyhodne primo na provoznim serveru, na zalohovacim to je prece jedno. Problem je kazdopadne cena za GB historickych dat. (Financne) nejvyhodnejsi je zalohovani se spravnou politikou rotace, aby se na co nejmene mediich mohlo pokryt co nejdelsi historicke obdobi. To neznamena delat porad inkrementalky, ale spravne vyuzivat dump-level.
rdiff-backup už není to nejlepší, co můžete mít. Zálohovací server je lepší mít na ZFS.
Můžete mít snapshoty pro tento den každých pět minut, pro tento týden každou hodinu, pro tento měsíc každý den a pro tento rok každý týden.
Celý filesystém i se snapshoty jde ještě exportovat jinam.
Můžete se pak vrátit ke stavu souboru třeba rok zpět.
Zálohu je třeba mít vždy, protože disk odejde kdykoli.
Ohledně posledních případů, vše bylo způsobeno blbostí uživatelů nebo neschopností IT administrátorů ve firmách. Oprava chyby, která se pro to zneužívala byla dostupná 5 týdnů před tím, než se objevili tyto první případy. Zde není pomoci ...
Mně přijde celkem přijatelná varianta (např. pro domácí sítě nebo menší firmy) taková že:
- stanice běží na jiné platformě (např. Windows) a zálohovací server na jiné (např. Linux).
- složky na stanicích mít nasdílené na čtení
- zálohy spouštět ze zálohovacího serveru a ukládat někam, kam nemají stanice přístup pro zápis
- zálohovat inkrementálně ( např rdiff-backup )
- pokud nepotřebuji mít zálohovaná data stále přístupné, tak po provedení zálohy odpojit disk (umount)
Předpoklad je, že ransomware asi nebude napadat více platforem současně. Maximálně bude šifrovat data na síti kam má přístup pro zápis.
Při výše uvedeném postupu se mi zdá, že není úplně nutné mít offline zálohu.