v momentě uzavření smlouvy O2 neověřuje její dostupnost na adrese/místě klienta, jde mu primárně o smlouvu, splnění limitů pro obchodníka atd.
Byl jsem ve stejné situaci, ale smlouva byla vypovězena do týdne ze strany O2, kauce mi byla vrácena bez jakýkoliv problémů zcela automaticky, na nedostupnost ADSL přišel až technik při instalaci.
Při tom, jaký neskutečný binec má Ouvej tů tů v dokumentaci, se není co divit. Podobných případů mají mraky. Kde jsou ty časy, kdy obchodní oddělení vzneslo telefonický do taz na Obvodní ústřednu, tam sehnali technika, který měl daný rajón v referátu a ten jim okamžitě řekl, zda to, či ono jde a za jakých podmínek. Dnes obchodník nemá šanci, díky outsorcingu a šedým operátorům, zjistit, jestli je v daném místě pořadovaná služba vůbec k dispozici.
O2 ani cetin nemá většinou bordel v dokumentaci. Ta dokumentace je v dobré kvalitě a občas I dost precizní. Koneckonců o existenci sítí se můžete přesvědčit zdarma a elektronický. Problém bývají občas propoje od uraku k barakum. Casto to ukradnou multikulti, odstraní neoprávněně majitel nemovitosti a nebo odstraní instalační firmy. Jelikož koncové instalace d často pamatuji bolsevika, tak vznikají občas nesrovnalosti ohledně vedení. Tehdejší telekomunikace u nás byla jedna velká tragédie I v rámci RVHP. Je hodně , historických podvojek a krabic hlavně hlavně vesnicích nastavovanych kvůli so
Bordel v dokumentaci hlavně UPC a nekteri lokální isp.
O2 ma bordel hlavne v procesech. Mají v domě optiku ale neumějí to prodat.
Ten neskutečný bordel m
Podvojky už zlikvidovali dávno. Jenže já ze spolehlivého zdroje vím, že od kabelových sítí existuje troje dokumentace a žádná v reálu neodpovídá. Protože na to, aby občas někdo rozvod fyzicky prošel a zjistil skutečný stav kontrolou na místě jaksi nejsou lidi, ty už Telecom dávno, v rámci úspor, propustil. A managoři by dokázali maximálně zabloudit.
Takhle se kupují housky na krámě. Ale když chcete už třeba dort na objednávku, ta je postup podle zdravého rozumu:
a) objednám
b) dodavatel ověří, že je schopen dodat a za jakých podmínek
c) pokud mi podmínky vyhovují, uzavřu smlouvu
d) dodavatel dodá
c) zaplatím
s možnou variací poskytnutí zálohy.
Co je tady proti zdravému rozumu je to, že O2 napřed uzavře smlouvu a až pak zjišťuje, jestli je schopen službu dodat. Takže tím vohnoutem je tady O2.
Přijde mi, že vyházeli všechny schopné lidi. Za Telefoniky jejich montéři přišli, hele můžem si něco udělat deset minut na střeše? Správce jim řek, "ne, je to čtrnáct dní papírování, ale jsou otevřené dveře na střechu a já o ničem nevím" a bylo hotovo. Dneska jim správce řekne "ne, je to črtnáct dní papírování ale jsou otevřené dveře na střechu a já o ničem nevím " a oni "no to my nemůžem" a v protějším baráku čekají na přesměrování antény půl roku.
Za socíku to problém nebyl, proto jsou dnes dráty v každém zapadákově. (kdyby se měla síť dnes zřizovat znovu, půlka území republiky by byla bez drátů.) Problém je v tom, že díky technologickému vývoji je většina těch drátů na dvě věci, protože kdo by dnes stál o pevnou linku, která je použitelná jen pro analogový telefon a fax?
Evidentně o tom, jak to za socíku fungovalo nic nevíte, nebo vědět nechcete.Mezi účastníkem a ústřednou bylo několik rozváděčů, počínaje UR a stačilo, aby někde bylo ,,úzké hrdlo" (a nemuselo to být zrovna mezi ÚR a bytem) a někdo měl smůlu. Kdo měl známé a staral se, měl telefon. Kdo si podal žádost a čekal, nebo někde blbě pindal, měl smůlu. A když se vyčerpala kapacita místní ústředny, byl to už problém, protože takové rozšíření se vyplatilo až když neuspokojených žadatelů bylo víc a leckdy to znamenalo i zvětšování voličových sálů, čili stavební úpravy. A to už byl velmi velký problém, protože se kolem toho muselo dost úřadovat. Ústředny první generace měly stovkové bloky, (1T/LV) čili co stovka účastníků, to metr a půl ve stojanové řadě a když nebylo místo, musela se postavit další stojanová řada, a když nebyl plac, musela se zvětšit dispozice voličového sálu, změny očíslovacího plánu, při větších rozšiřovačkách posilování napájecích zdrojů a zvětšování kapacity baterií, (ústředna pro tisíc účastníků mohla mít ve špičce odběr až 900 A při 60 V DC a olověná staniční baterie ji musela dokázat napájet po dobu aspoň 24 hodin. Takže ty dva dráty do kvartýru a telefonní přístroj byla už jen naprosto bezvýznamná třešnička na dortu.
No, já si požádal o telefon v roce 1986 (před tím tam měl žádost předchozí nájemník 20 let marně), někdy v roce 1995 jsem dostal "rádio" a až po roce 2000 mi "Společnost Proti Telefonování" sdělila, že pro mě mají drát. Ale to už jsem se stěhoval jinam.
Takže jestli tím "nebyl problém" máte na mysli, že Telekom s tím žádný problém neměl neb na vše kašlal a nic nedělal, tak máte pravdu.