Vlákno názorů k článku ČTÚ: Operátoři nesmí jednostranně stornovat smlouvy. Přesvědčilo se o tom O2 od sd - Což nic nemění na tom, že už nikdy...

Což nic nemění na tom, že už nikdy neuvidím doma ligu mistrů, protože u nás od O2 blbě funguje i ADSL natož O2 TV. Nepomůžou ani známosti. Jaký je tedy rozdíl? Bolševici a firemní monopol

No, já si požádal o telefon v roce 1986 (před tím tam měl žádost předchozí nájemník 20 let marně), někdy v roce 1995 jsem dostal "rádio" a až po roce 2000 mi "Společnost Proti Telefonování" sdělila, že pro mě mají drát. Ale to už jsem se stěhoval jinam.

Takže jestli tím "nebyl problém" máte na mysli, že Telekom s tím žádný problém neměl neb na vše kašlal a nic nedělal, tak máte pravdu.

Vazeny, mate hodne sklerotickou pamet. Ty draty do kazde pastousky se tahaly po roce 90, a stalo nas to desitky miliard neodvedenych statu Telecomem. "Pevnou" by si pak kazdy klidne nechal, kdyby za ni (i ten stavajici) telecom nechtel stovky Kc mesicne.

Vicemene jsi se spoustou zajimavych detailu rozepsal to, co jsem rikal - ze typicky mel clovek "dobre zduvodnenou" smulu. Dekuji za doplneni informace o tom, jaky vliv na to meli znamosti a "pindani"

Evidentně o tom, jak to za socíku fungovalo nic nevíte, nebo vědět nechcete.Mezi účastníkem a ústřednou bylo několik rozváděčů, počínaje UR a stačilo, aby někde bylo ,,úzké hrdlo" (a nemuselo to být zrovna mezi ÚR a bytem) a někdo měl smůlu. Kdo měl známé a staral se, měl telefon. Kdo si podal žádost a čekal, nebo někde blbě pindal, měl smůlu. A když se vyčerpala kapacita místní ústředny, byl to už problém, protože takové rozšíření se vyplatilo až když neuspokojených žadatelů bylo víc a leckdy to znamenalo i zvětšování voličových sálů, čili stavební úpravy. A to už byl velmi velký problém, protože se kolem toho muselo dost úřadovat. Ústředny první generace měly stovkové bloky, (1T/LV) čili co stovka účastníků, to metr a půl ve stojanové řadě a když nebylo místo, musela se postavit další stojanová řada, a když nebyl plac, musela se zvětšit dispozice voličového sálu, změny očíslovacího plánu, při větších rozšiřovačkách posilování napájecích zdrojů a zvětšování kapacity baterií, (ústředna pro tisíc účastníků mohla mít ve špičce odběr až 900 A při 60 V DC a olověná staniční baterie ji musela dokázat napájet po dobu aspoň 24 hodin. Takže ty dva dráty do kvartýru a telefonní přístroj byla už jen naprosto bezvýznamná třešnička na dortu.

"Ziskali ho hned, jak se natahali draty." Takze efektivne nikdy. (Sousedi pochopitelne telefon dostali, nejspis meli vic stesti v nejake loterii)

Získali ho hned, jak se natáhly dráty. Dnes by dostali leda tak držkovou bez talíře. K zásadní rekonstrukci sítě došlo až začátkem 90. let A pokud se někam nenatáhly dráty tehdy, tak už se tam nenatáhnou nikdy.

Za socíku to problém nebyl, proto jsou dnes dráty v každém zapadákově. (kdyby se měla síť dnes zřizovat znovu, půlka území republiky by byla bez drátů.) Problém je v tom, že díky technologickému vývoji je většina těch drátů na dvě věci, protože kdo by dnes stál o pevnou linku, která je použitelná jen pro analogový telefon a fax?

Já mám pocit, že pro SPT Telecom nebyl problém natáhnout zásuvku kamkoliv, to až O2 začala počítat nějaké investice, jako by vedení k zásuvce byla starost zákazníka.