Jestli to chápu správně, tak stát navrhuje, že občané budou mít dokumenty ve formě neumožňující nezávislé ověření platnosti zprávy (protože značka není zahrnuta v razítku, kvůli čemuž nelze posoudit, zda dokument přišel přes ISDS a má související právní důsledky) a stát se snaží vyhradit sám sobě možnost, že u těchto dokumentů bude dodatečně rozhodovat o tom, který platí a který ne.
Chápete to někdo ve vztahu rovnosti před zákonem ve vztahu občan/firma proti státu? Mě to v této souvislosti příjde poněkud padlé na hlavu... Představte si, že jste ve sporu se státem, máte pravdu, dokument, který to potvrzuje, je ale státem zprasen do podoby kdy nelze nezávisle ověřit jeho platnost... a vy v takové situaci nemůžete dělat nic
Jediné možné řešení, které mě napadá, je umožnit provozovat "arbitry" i jednotlivým uživatelům datových schránek a respektovat výstupy o ověření zpráv od těchto arbitrů... T.j. pokud si uživatel napíče CGIčko, které řekne, že něco platí, tak to platí a basta...
A netušíte, jak se to bude posuzovat, pokud nějaký spor se státem zahrnující i dokument z ISDS dojde např. až do Štrasburku? Použije Evropský soud arbitra od MVČR, nebo prostě konstatuje fakt o neplatnosti dokumentu kvůli nemožnosti ověření platnosti?
To ovšem neznamená, že všechny provedené konverze, co se za ty nemalé peníze úředníkům po hektickém úsilí povedou, jsou platné. Zatrhává se ručně, rozumí tomu vlastně nikdo. To bez přeháněí, pokud bychom chtěli po úřednících třeba něco o principech e-podepisování.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).