Odpověď na názor

z pohledu zákona ten předpoklad je shodný, dokument je platný dokud ho někdo nezpochybní.

Provést úpravu papírového dokumentu, tak aby nešlo analytickou metodou tu změnu detekovat není triviální a máme s tím tisíce let zkušeností vč. pokročilých forézních metod.

U digitálního dokumentu bohužel do řětěžce vstupují automatizované kontroly, přes které prostě technicky nevalidní dokument (ač je právně uznatelný) neprojdou. Různé digitální podatelný udělají tu samotnou kontrolu sami, často jinak a občas i špatně. To je první překážka. Druhá je samotná editace dokumentu, změnit dokument je triviální, sice s tím rozbiji digitální podpis (nesouhlasí message digest), ale v případě, kdy se jedná o velmi starý dokument s velmi zastaralými algoritmy a formáty, tak už vůbec není triviální rozpoznat, že došlo ke změně dokumentu. Řada validačních nástrojů neposkytuje dostatečné rozlišení při validaci, např. dnes v javě světě mi pokus o validaci PDF PAdES souborů s md5 skončí chybou algorithm disabled/unsup­ported aniž by to zkusilo ten hash spočítat, v jiných prostředích zase skončím s informací cryptographically weak a opět bez informace, jestli dokument je změněný nebo nikoliv. Rozpoznat to pak není triviální, protože u starých hashů už může být snadné hledat konflikty. Řešením je jen "obnova důkazů" pravidleným přerazítkováním.