Odpověď na názor

Kdyby byla Zlatá bula sicilská elektronická, nebudu řešit, kam ji já uložím. Její originál by mělo každé muzeum, každá škola. Vy se na to pořád dáváte jako na papír – že máte jeden originál, který je potřeba chránit jako oko v hlavě. Jenže u elektronických dokumentů můžete mít těch originálů kolik chcete.

Nechápu. Normálně ti lidé fungují. Oni nic neověřují ani u elektronického podpisu ani u podpisu od úřadu. Nikdy jsem neměl tu potřebu ověřovat podpis od úřadu. Opět zastavte 5 lidi u pokladny supermarketu - ti lidi vůbec netuší.
No však ano. Ti lidé fungují a neovařují ani elektronický podpis ani vlastnoruční. Takže z toho neplyne to, že by elektronický podpis byl horší. Co do schopnosti ověření je pro tyhle lidi úplně stejný vlastnoruční podpis i elektronický.

To je pravda ale co ti ostatní kteří nedokážou a nechtějí?
Ti nic. Neřeší to ani u vlastnoručního podpisu, takže pro ně se nic nemění.

Ne nestačí. To je špatně. Laboratorní myš taky naučím - mají paměť, učí se ale to je fakt málo.
Možná, že jste to pár lidi naučil a já pak ty lidí po pár letech potkám a ni ani po těch letech opravdu netuší. Psal jsem o tom minule.
Ale vždyť to vůbec nevadí, že netuší. Netuší, jak funguje počítač, televize, internet, auto – přitom to všechno bez problémů používají. Ostatně já toho o fungování počítače nebo internetu vím asi o dost víc, než je průměrná znalost – ale taky ani zdaleka nevím vše. A používám to. To je výhoda společnosti – nemusí umět všichni všechno. Stačí, když to umí pár lidí, a ti to zjednoduší tak, aby to mohli používat ostatní.

to slovo jednoduchost má více pohledů.
Vždyť o tom celou dobu píšu. Že pro dnešní mladé generace je daleko jednodušší používat elektronickou komunikaci než papírovou. Že pro ně poslat dopis poštou je asi stejně obtížné, jako pro Tomase podepsat elektronický dokument. Pak je to ale jen porovnávání toho, kdo co zná, je na to zvyklý. Což je ale subjektivní kritérium a v takovém porovnání nevidím smysl – přirozeně že se bude stávat jednodušším to, co budou lidi běžně používat. Vedle toho ale můžeme porovnávat objektivní jednoduchost – jak složité je něco pro toho, kdo to běžně používá. Třetí možnost je porovnávat absolutní složitost – jak složité by bylo vytvořit danou věc, kdybyste ztroskotal na cizí neobydlené planetě. Za mne je takové porovnání ovšem jen teoretická hříčka, s praktickou použitelností to nemá nic společného.