Měli jsme internet, měli jsme i ministerstvo informatiky a mívali jmse i vládu. Kdyby lidi co o tom mohou rozhodovat byli co k čemu, už by tenhle výzkum vyšel dříve a mohli se podle něj instituce jako rodina či škola nasměrovat. Děti jsou navíc náchylnější a důvěřivější než dospělí, které už krutá realita trochu otupila.
Souhlasím s tím, že se o ochraně soukromí na internetu málo hovoří. Tím myslím v obecné rovině, jako jestli a komu dávat osobní údaje, kdo má právo je po mě požadovat a radách jak se v síti chovat a minimalizovat tím riziko. Nelze si pak stěžovat na nikoho jiného než na sebe, když se nám naše nezodpovědné chování vymstí.
Přesně tak. Právě na to se snaží ten výzkum (a následně i článek) upozornit. Doufejme, že se o tom začne hovořit i mimo tato diskusní fóra (a uvidíme, jak bude vypadat ta osvětová kampaň).
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).