Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Dětství hackera? Hlavně to přežít od BLEK. - Inteligence není reálné číslo, ale metrický prostor. Takže...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 16. 7. 2006 3:20

    BLEK. (neregistrovaný)
    Inteligence není reálné číslo, ale metrický prostor. Takže můžeme určit, zda si někteří lidé budou nebo nebudou rozumnět (jaká je mezi nimi vzdálenost), ale nelze určit, který z nich je inteligentnější. Kdyby se např. dnešní vědec ocitl v pravěku, kde musel být silný a bystrý a potravu lovit, měli by ho tam za vola. Podobně zase my máme za vola člověka málo (nebo příliš hodně) inteligentního. Já mám třeba IQ vysoké, ale jsem psychopat a s lidmi si nerozumím --- odlišnost od průměru je špatná.
  • 16. 7. 2006 14:32

    ldx (neregistrovaný)
    Znaš Bleku, strukturu metrickeho prostoru te inteligence? Urcite typicke struktury lze dneska statistickymi metodami standardizovat a rika se tomu strucne typ osobnosti... Asi bys brzy zjistil, ze oznaceni "psychopat" je tak siroka skatulka, ze je vlastne uplne o nicem. Nektere typy jsou pomerne zridkave, ale vzdycky se najdou nejake spolecne znaky nebo clustery. Takove sokratovske sebepoznani muze byt osvobozujici, ale bud varovan, pro "psychopaty" je az na vyjimky nedostupne :-/
  • 16. 7. 2006 15:23

    BLEK. (neregistrovaný)
    Přesně ta struktura popsat nelze, můžeš vzít např. vzdálenost mezi hodnotami v nějakém psychotestu --- nevím jak přesně ta vzdálenost popisuje, zda si lidé budou rozumnět.

    Ano, "psychopat" je příliš obecný termín, proto se psychopatie dělí na paranoidní, schizoidní, narcistickou, hysterickou, asociální apod. --- tyto termíny jsou již přesnější.

    Já jsem "sebepoznal", že mám poruchu osobnosti a osvobozující to pro mě nebylo, spíš se po tom cítím hůř.
  • 16. 7. 2006 17:17

    ldx (neregistrovaný)
    Sebepoznanim nazyvas skatulku, do ktere te nejakej statní psychous zaradil, a ktereho to dal uz nezajima (resp. do vyse sveho platu)? a to, ze tahle skatulka se pak s tebou tahne v papirech dal behem celyho zivota? Mne by teda vic nez zatracene vadilo byt zarazeny v jakekoli skatulce...

    Tim sebepoznanim jsem ve skutecnosti myslel "porozumet" a pochopit vlastni mysleni.
    V tom smyslu myslim funguje holisticka psychologie a dalsi (neortodoxni) smery v humanitnich vedach....
  • 16. 7. 2006 17:46

    BLEK. (neregistrovaný)
    Chodil jsem k psychologovi, který odmítal škatulkování a rozhovor s ním byl mnohem horší než s psychiatry dělajícími diagnózy.

    Vypadalo to asi jako:
    psycholog: "máte kladné osobnostní vlastnosti"
    já: "jaké? já žádné nevidím"
    psycholog: "třeba ke mně chodíte včas"
    já: "a čím to teda je, že jsem nikdy neměl žádnou ženu a nezapadám do kolektivu? není to porucha osobnosti?"
    psycholog: "poruchy osobnosti jsou pro pojišťovnu. to je škatulkování."
    já: "a jaký je novější způsob popisu těchto povahových vad? co mi vlastně je?"
    psycholog: "ne, ne, nic špatného na vás nevidím!"
    já: "ale já si s těmi lidmi fakt nerozumím, jsem pořád sám."

    ... takovýto rozhovor skončil tím, že jsem dostal úzkost a šel do blázince, tam mi poruchu osobnosti diagnostikovali a úzkost léčili. Když jsem si opravdu uvědomil, že mám poruchu osobnosti, že ženu mít nikdy nebudu, a že je moje situace beznadějná, úzkost odešla.

    Ad to "porozumět a pochopit vlastní myšlení" --- to je problém, normální lidé si určitá fakta neuvědomují, a pokud mezi ně chci zapadnout nesmím si to také uvědomovat. Čím víc jsem se v tom babral, tím víc jsem si uvědomoval, a tím byla moje sociální integrace horší.
  • 16. 7. 2006 21:22

    ldx (neregistrovaný)
    Myslim, ze na to nejdes z toho spravneho konce. Z toho co pises citim, ze chces byt nekam zarazen (nekam patrit, kdyz to nejde teda jinak, tak mezi psychopaty) - protoze prave pocit sounalezitosti s nejakou skupinou lidi odstranuje uzkost resp. az existencialni uzkost.

    Nehlede na to, ze pocit uzkosti a nezakotvenosti je typicky pro "generaci X", takze tvuj pripad je vlastne generalizovanym projevem toho, co urcitym zpusobem spojuje tuhle X-rozplizlou generaci. Její zrod se datuje nekam k pocatku 70.let (mj. jako dusledek deziluze spjate s koncem posledni "koherentni" generace - rokenrolu a kvetinovych deti 60.let).

    Reseni je (z vlastni zkusenosti) v uplné zmene pohledu na vec! Nazval bych to osobní zmenou paradigmatu. Zaprve s porozumením je potreba zacít od sebe. Kdyz nerozumím sobe, nebudu rozumet ani ostatním. Otázka proc nezapadám do kolektivu mírí úplne mimo a je az pitome konformní. Takovou praktickou otázku si muzu uspesne klást az jako poslední v rade(!). Prvni otazka by mela dávat univerzálni odpoved a mela by znít asi takto: Kdo jsem a co od sveta ocekávám?, dalsí takto: Kdo jsou ostatní a co od sveta (tudíz i ode mne) ocekávají? a návazne Co svet (ostatní) ocekávají ode mne?, nebo Jaký je smysl mé existence na tomto svete?

    Jestli se nebojís filozofovat, tak si zkus, Bleku, odpovedet na tyhle otázky a ver mi, uvidís to vsechno v trochu jiných barvách...

    ---
    Alternativne pro pokracovani diskuze: ldx at jabber cz
  • 16. 7. 2006 23:12

    BLEK. (neregistrovaný)
    Chci, aby moje myšlenky souhlasily s realitou. Když jsem si myslel, že bych mohl mít ženu, tak jsem stejně žádnou neměl a měl jsem z toho úzkost. Když si řeknu "ok, jsem beznadějný případ, nebudu mít ženu", tak je mi líp, protože to odpovídá skutečnosti.

    Myslím, že schizoidní psychopaté se vyskytovali před generací X i po ní.

    "porozumění sobě" --- když jsem se v sobě takhle babral na psychoterapeutických sezeních, tak jsem si pomalu začínal uvědomovat, že se od lidí liším, a skončilo to až blázincem. Nechci si znovu uvědomit novou poruchu (co třeba ještě mám) a zažít tohle znovu.

    "Kdo jsem a co od sveta ocekávám?" --- jsem psychopat a očekávám, že budu sedět u počítače.
    "Kdo jsou ostatní a co od sveta (tudíz i ode mne) ocekávají?" --- každý člověk očekává něco jiného.
    "Jaký je smysl mé existence na tomto svete?" --- byl jsem vzplozen, protože lidé se množí.
  • 18. 7. 2006 22:15

    ldx (neregistrovaný)
    Kruci zkus se aspon jednou ve svym uvazovani odpoutat od prizemni materialni reality (zena, lidi, realita, zarazeni ve spolecnosti resp. vlastni odlisnost, penize) a uvazovat trochu vic abstraktne. Na svou odlisnost by clovek mel byt hrdy, protoze ta tvori individualitu, to znamena i image. Kdo se nicim nelisi je jen prachbidnou sedivou soucasti masy a napriklad v pripade zeny naprosto nezajimava osoba. Proto se zensky lici a pouzivaji ruzne cetky (sorry...), aby se nejak odlisily a zduraznily individualitu. Anebo to ani nezkousej, asi to fakt nema smysl...
  • 18. 7. 2006 23:09

    ldx (neregistrovaný)
    ... a jeste k tomu "chci aby me myslenky souhlasily s realitou"... tomuto procesu se rika usudek. Proc by myslenky mely souhlasit s realitou resp. s jejim pozorovanim? Proc ta posedlost usudkem? Neni to nedostatkem fantazie?. Smysl myslenky muze byt klidne sam o sobe, toz znamena, ze myslenka existuje sama o sobe a pro sebe, jako entita a nemusi mit svoji "materialni" reprezentaci (podrobne se tim zabyval velikan z Kralovce, filozof jmenem Kant).[Z programatorskeho hlediska mne napada pojem abstraktni trida, ktera nikdy sama nema svoji instanci, presto se od ni odvozuji konkretni tridy a v kyberprostoru "realne" instance]. Pokud bychom totiz uvazovali jako ty, tak by nemohla existovat ani fantazie ani kreativita a svet by se naveky zakonzervoval. Mas nejakou fantazii?... anebo ji uzkostlive vytesnujes mimo sve vedomi? Nietzsche mluvil o "uzdravovani myslenim".
  • 19. 7. 2006 8:01

    anonymní
    A jejda, to jsou ale kecy. Hrdost na svou odlišnost, šedivá masa, IMAGE! Přátelé, já se směji. Na co ti to je, ta odlišnost a image? Image, to je marketingový žvást současné doby, na který jsi pěkně skočil, člověče. Jediný smysl je v kooperaci s ostatními, protože jak ukázala historie, jediný smysl má tým. Najdi si na webu třeba článek Mýtus elitního bojovníka, tam je moc hezky vysvětlené, kam vede ta tvoje deklarovaná "výlučnost" a jak uspěla v praxi.
  • 20. 7. 2006 0:36

    ldx (neregistrovaný)
    jediný smysl má tým - ejhle, ze by nejaká nová týmová totalita? Byl snad Edison tým? Tomás Akvinský? Avicenna, Averroas, Sv. Augustin, Buddha nebo praprorok Abrahám a ja nevim kdo jeste na usvitu dejin byl tým? Pokud vím, tak "tým" inkvizitoru dokazal akorat tak popravit Giordana Bruna a jine vyjimecne osobnosti... O vyznamu vselijakych komisi, vyboru a gremií si taky myslim svoje. A vedecký tým je vzdycky tazen nekolika vyjimecnymi individualitami, ostatni, ti uz jen rozpracovavaji zadane projekty... To znamena, ze delaji dobre svou praci, ale tohle neposouva dejiny ani lidstvo dopredu, maximalne mu ulehcuje zivot v pritomnosti (coz je jiste take dulezite :-) ).
  • 20. 7. 2006 8:17

    Petr (neregistrovaný)
    Vase romanticka predstava osameleho vlka, kteremu je pri rozjimani v pustine zjevena velka pravda, je roztomile naivni.

    Mimochodem, co presne to dokazal Abraham? (Tedy krome toho, ze dokazal ve svych stodvaceti-nebo-kolika letech zplodit potomka? To byl rozhodne obdivuhodny vykon; ale urcite byl taky tymovy, podle mych zprav se projektu ucastnila jeste jista Sara.)
  • 20. 7. 2006 12:22

    anonymní
    A nejvíc legrační je to, jak kolega Idx uvádí Buddhu. Asi neví, že podstatnou částí Buddhova učení je o "ne-já". Jakoby právě z Buddhova učení nevyplývalo, že sebestředné a egoistické formy individualismu nebo sebeposedlosti jsou ve skutečnosti škodlivé a nežádoucí.

    Ale ať sem Idx klidně píše dál, docela se u jeho příspěvků bavím.
  • 20. 7. 2006 22:13

    ldx (neregistrovaný)

    Jsem rad, ze se dobre bavite... Obavam se ale, ze mi nerozumite. Ilustroval bych to napr. za pomoci Otto Wichterleho nebo J. Heyrovského, coz byly jiste velke individuality. Nerekl bych ovsem, ze by to byli sebestredni egoiste, vy ano? Takze proc davate automaticky rovnitko mezi individualitu a egoistu? Neni snad duchovni vudce - Guru taky individualita, nebo chcete-li osobnost, ktera se vyznacuje tim, ze pracuje pro ostatni? Nebyl takovy i sam Buddha? Dosažení ne-ja preci nemuze znamenat popreni ja, ale jeho plne uvedomeni, vcetne vsech omezeni a limitaci - a tim jeho prekonani (ja = Atman je preci SOUCASTI univerzalniho Brahma, problem je, ze si tuhle dulezitou skutecnost nektere bytosti neuvedomuji. Coz je mimochodem zakladní prícina veskerého utrpení! NEUVEDOMUJI si ji proto, ze vedou kazdodenni boj o preziti, "diky" kteremu nemaji cas ani prilezitost premyslet o sve existenci a o svete jako takovem. To plati temer absolutne o chudych rozvojovych zemich.).

    Co se týká kolektivu resp. týmu, tak kolektiv je uz principu, tím více, cím vládne kolektivní duch, manipulovatelný nejakým autokratitckým vůdcem. Nepamatujete si snad na nedávnou kolektivní rudou minulost nebo fasisticke rezimy, ktere ji predchazely? Coby vzdelanim takyekonom musim rict (s Adamem Smithem), ze nejlepsi system je ten, ktery je tvoren individualitami, ktere na zaklade ekonomickych podminek pracuji ve vlastni prospech - a soucasne prospech celku...

  • 26. 7. 2006 13:28

    BLEK. (neregistrovaný)
    Já jsem odpoután od materiální reality dost --- nesnažím se vydělat peníze a píšu free software. Ale lidem to nijak cool nepřipadá.

    Hrdý na sebe nejsem --- odmítám si totiž sám vytvářet sebehodnocení, ale myslím, že sebehodnocení jedince by mělo záležet na tom, jak ho hodnotí společnost.

    Pro ženy (a pro založení rodiny) je daleko lepší obyčejný muž než neobyčejný. Nezapomeň, že jakákoli pozitivní vlastnost se projeví negativně v jiném směru.
  • 26. 7. 2006 13:34

    BLEK. (neregistrovaný)
    Nevím, proč by myšlenky měly souhlasit s realitou, u mně to tak prostě je --- můj mozek nedokáže přijímat myšlenky, pokud ví, že jsou nereálné. Představovat si věci dokážu, ale odlišuju mezi představou a realitou.

    Nedostatek fantazie mám --- třeba umělcem bych nedokázal být. Kreativita je ti při styku se ženou na nic, nemůžeš třeba říct "hele, dnes jsem naprogramoval to a to".

    Zakonzervování světa by nebylo vůbec špatné.