Myslím že obávat se nějakého zásadního zvratu je zbytečné. Koneckonců, za těch několik tísíc let se těch zásadních změn vlastně taky příliš nestalo ;-) Obavy typu "to za našich mladých let nebylo" jsou asi lidstvu zcela přirozené. Není totiž vůbec důležité, jak někdo píše (jestli dopis na papír nebo email na klávesnici), spíš jde o to co a proč to píše. V době tesání do kamene taky asi připadala postupná změna směrem k papíru mnoha lidem jako nějaký "úpadek".
V článku je ale zmíněn jiný, daleko podstatnější problém týkající se (asi nejen našeho) školství. To totiž vůbec neklade důraz na smysl věcí, ale pouze na jejich provedení. Dnešní technika je totiž pro většinu starších lidí nepřístupná právě díky zcela odlišnému pojetí přístupu. Místo "něco se nabiflovat" jde o "logicky uvažovat, kombinovat". Intuitivní grafická rozhraní (ikony, menu atd.) jsou již pro tento archaický systém poslední ránou, protože se je nelze všechny "naučit".
Pokud navíc přihlédneme k naprosto směšnému finančnímu ohodnocení lidí ve školství (viz klasiská historka - "ještě ti tak dvakrát přidají a pak budeš brát to co uklízečka u nás ve firmě"), z kterého často vyplývá i jejich úroveň, tak je to opravdu katastrofální. Na druhé straně, "digitální děti" mají větši šanci tento zrůdný školní systém naprosto položit a přimět tak odpovědné spící úředníky k nějaké změně.
Zajimavy napad s tim tesanim do kamene. Predstavte si rozhovor dvou starsich lidi, z nichz jeden rika: 'Ten vseobecny upadek, to je hruza! Vzdyt ti mladi zachvili ani nebudou vedet, jak se poradne drzi dlato! Kam to vsechno speje?'.
K nasemu skolstvi. 'Digitalni deti' sice tento system nepochybne polozi (pokud se do te doby nezhrouti sam z jine priciny). Ty deti na to ale doplati tim, ze _navzdy_ ztrati sance, ktere by jim dal system rozumejsi a lepsi.
Navic generace v kterych jsou i dnesni ucitele by si mely uvedomit, ze je tyhle deti budou jednou zivit. Vrati se to jako bumerang a na vine nejsou jen ucitele ci ministersti urednici.
Skutečnost že na to doplatí je bohužel pravda, ale je tomto (jak se někdy říká "zaprděném") státě vůbec nějaká vůle, cesta, ochota to změnit ? Lze zde ještě vůbec najít tak schopné lidi, kteří by byli schopni (a ochotni) tento kolaps řešit ? Obávám se, že na tohle nebyl člověk zkonstruován ...
