Vlákno názorů k článku Dohoda ACTA poklepem a poslechem - postřehy z diskuse v kině Atlas od Jiří Čermák - V širším kontextu máte pravdu, ale je tu...
-
Jiří Čermák (neregistrovaný)
V širším kontextu máte pravdu, ale je tu mnoho ALE jak z obecného hlediska, tak va Vámi uváděném konrétním případě:
- Ano, je možné, že některé státy implementují ACTA v maximalistické podobě, ale to by klidně mohli i bez ACTA; to jej jejich svrchované právo. (jestli je k tomu nepovinné části ACTA nějak podnítí, či nikoliv, to nevím)
- I v případě maximalistického výkladu to není vůbec otázka soudů, jak budou vykládat ACTA. ACTA je určena státům, ty ji provedou do národního zákonodárství a pak už bude jasné, co si z ACTA vzali a co ne, a to by už mělo být dostatečně určité a jasné. To je třeba si uvědomit.
- V rámci EU (tedy i France) je úprava skoro všeho, co je v ACTA, velmi podobná díky směrnicím a nařízením EU
- To, že bude mít každý stát jinou úpravu a co budete smět v jednom státě, může být zakázáno v jiné, je realita a to asi těžko lze nějak ovlivnit, ne?
-
Proč tedy vůbec nějakou ACTA, když nakonec stejně nebude nic jednotné?
Podívejme se na takový Kjótský protokol. Taky dohoda míněná dobře, ale z ní vzešlo není snad nutné rozepisovat. Mám na mysli nejen zápory, i když o ty v kontextu diskuze jde především.
Shrnu to do závěrečného, že takové dohody jsou zde proto, aby se jimi ti slabší řídili a ti silnější je zneužívali nebo rovnou porušovali.
-
Já se pořád divím, že se mluví stále jen o ČR. Mluví se o tom, jak to u nás je či není, ale nemluví se o tom, jak je to mimo naši malou zaprděnou kotlinu. Jak se ke k nám budou chovat v EU, až si vyjedete na dovolenou? U nás to bude vše OK, ale za hranicemi... Každý stát má vlastní zákony a pokud někam chci vycestovat, pak se musím v daném státě chovat dle jejich pravidel. ACTA je ovšem sada pravidel, která má platit ve všech dotčených státech, ale v každém státě bude mít jiný výklad (díky všeobecnosti). Z toho pak plyne, že je takový dohoda nakonec stejně k ničemu, protože u nás to může být "minimalistické" a třeba ve Francii "maximalistické". Pokud taková dohoda nebude konkrétní a to natolik aby platila všude stejně, je k ničemu.
Pohled "ajťáka" alias "maximalistický" výklad je naprosto v pořádku. Naše soudnictví není precedentní a tedy dva shodné případy mohou být rozsouzeny rozdílně (za naprosto stejný přečin může jeden být jeden odsouzen a druhý propuštěn). Je proto naprosto nutné chápat pravidla a zákony z toho nejpřísnějšího pohledu. Co když se stane, že narazíte na tzv. "blba" (Tedy někoho, kdo si daná pravidla bude vykládat doslovně.)? Pokud chce někdo tvrdit, že tací nejsou, pak pravděpodobně nesleduje televizi a nečte noviny případně internet...
