1. jedná se o modifikaci klasického systému, kdy musíte osobně někam přijít. Čili ani se to nepokouší řešit velké problémy týkající se volení na dálku.
2. To, že si David Bismark chválí systém, jehož je (spolu)autorem, neznamená, že je ten systém skutečně bezpečný. Z informací, které dostaneme v 7 minutách z nichž asi 4 minuty byly věnovány obecným řečem o klasickém systému voleb, to neposoudí nikdo z nás.
3. Bezpečnostní odborníci by měli po zavedení elektronických voleb mnohem větší byznys. Jejich ekonomický zájem je naopak e-volby podporovat, protože tím problém naroste.
a co rikali "odbornici" z cousera na
http://www.ted.com/talks/david_bismark_e_voting_without_fraud.html ???
Predpokladam ze se o tom nezminili (prisli by o svuj bubu byznys)....
Kazda organizace urcena k reseni problemu ma totiz zajem na jeho udrzovani...
Naprostý souhlas (i se závěrem článku). Vtipné jsou například myšlenky typu „[…] další potřebné úkony. Hlavně anonymizaci uděleného hlasu, neboli skrytí identity hlasujícího“ – tzn. soukromí bude opět „add-on feature“ (jako u všech obdobných projektů v ČR), místo aby se jednalo o základ funkcionality; tedy hlas ve skutečnosti tajný nebude, jen ho někdo na nějakém místě (možná, snad, slibujeme!) „anonymizuje“.
Existují metody, jak dílčí problémy spolehlivě vyřešit (například RSA funguje při podepisování jak čisté tak šifrované zprávy), ale jinak souhlasím, že celkově se jedná o zhoršení. Nejprve by musela nastat shoda, že se lidé vzdají určité vlastnosti.
Na druhou stranu strojové zpracování hlasů by umožnilo pokročilejší volební systém, kdy by odpadla nutnost vícekolového systému nebo kdy by žádný platný hlas nemohl skončit jako nerozhodný (případ, kdy člověk hlasuje pro nezvolitelného kandidáta).
"Naši odbornící"? Ironie, předpokládám. Ne, že bychom je neměli, naopak! Jenom podle mě nebyli vůbec oslovení. Odhaduji, že podklady jsou produktuktem znuděných konzultantů, kteří o problematice nevědí prakticky nic a maximálně nakoukli do Wikipedie, ale opravdu jenom letmo. Mnohaleté bádání R. Rivesta, B. Schneiera, R. Alvareze a spousty dalších (stačí mrknout do IACR ePrint Archive) jim evidentně uniklo.
Jinak bych totiž v seznamu požadavků očekával maličkosti typu "volič bude schopen ověřit, že jeho hlas byl správně započítán". Autentizace voliče (tzn. jeho propojení s hlasováním) je taktéž perla a sliby jako "systém zaručuje, že nikdo se nic nedozví" slýcháme příliš často na to, aby se jim dalo věřit (vycházím z předpokladu, že se uvažuje o zabezpečení formou "nikdo se nedostane k databázi", nikoliv "odvození vztahu mezi identitou voliče a jeho hlasem je prokazatelně algoritmicky nemožné"). Takže celé toto divadlo nemůžu považovat za seriózní snahu, spíš se jedná o zastřenou formu nalití dalších financí do ISDS.
Shodou okolností zrovna skončil kurz Securing Digital Democracy na Coursera.org. Jedním z aspektů byla i možnost, jak hlasovat přes internet, a závěr byl dost jednoznačný: Hlasování přes internet je asi vůbec nejhorší možnost, jak hlasovat, protože k stávajícím problémům se vzdáleným hlasováním např. přes mail (třeba nemožnost dosáhnout strong ballot secrecy, tzn. volič *nemůže* nikomu prokázat, jak hlasoval, i kdyby chtěl, nebo problematické zajištění autentizace voliče) přidává spoustu specificky internetových problémů (zejména nevyřešenou otázku, jak ochránit počítače uživatelů před malwarem, který by volby napadl). No, uvidíme, jestli naši odborníci přijdou na řešení, na kterém si zatím vylámala zuby světová špička...