Ja bych dal prednost kombinaci SCIO + ustni. Je ovsem pravda to, ze pri 2000 pisemkach by to proste nemohl delat jeden clovek a tudiz by se do objektivity vnesla chyba.
Kazdopadne kdyz jsem pred 4 lety delal SCIO z Matematiky, tak opravdu pokryvalo vetsinu typu prikladu a nezaviselo na memorovanych znalostech (vzorce byly prilozeny) coz povazuji za spravny pristup pro prijimacky na VS. Vetsina prikladu byla zalozena na schopnosti logicky myslet a ne na numerickem pocitani.
Maximum bodu bylo myslim 40 a cca 25 bodu stacilo na nejakych 98% percentilu (nebylo to tezke jen dlouhe).
Bohužel, autor neví ani nemůže vědět všechno. Vím a je zmíněné, že Ostravská uni používá testy SCIO, do jaké míry však samotné kurzy, to zatím nevím.
Obecně VŚEM, kteří používáte jako poskytovatel, nebo jako studující, JAKÉKOLIV e-learningové kurzy, napište to zde, nebo mě osobně nebo redakci Lupa. Zajímavé zkušenosti si zaslouží zveřejnit.
nejde o to že OU využíva SCIO, jde o vlastní systém elearningu jako výuky na VŠ. Tedy cesta kterou se všeobecně vysoké školy ve světě postupně vydávají. Doporučuji kontaktovat oddělení vnějších vztahů a vyžádat si nějaké informace :).
V tom, že ulehčí práci jednotlivým katedrám, respektive jejich zaměstnancům, kteří nemusí připravovat testy vlastní, celý proces jde mimo ně (nemůže tak údajně dojít k jejich ovlivnění). Dostanou pak už jen výsledky, udělají tlustou čáru a není co řešit.
Takhle nějak mi to řekl náš vyučující z jedné z fakult uvedených v článku.
Je to přesně tak jak píšete, na Ostravské univerzitě to velmi ulehčí prác a to jak katedrám, které nemusí vymýšlet testy, nemusí se věnovat přijimačkám, tak i studijním oddělením odpadá mnoho práce. Pro nás pro studenty to má tu výhodu, že u zkoušk nikdo neprudí, že měl přijimačky a je nas***
Co mě ale mrzí, je ,že autor, byť píše o elearningu zcela pominul právě Ostravskou univerzitu, která je mezi českými vysokými školami leaderem v tomto. Snad příště no ...
Myslím, že jsou dvě výhody:
1) Objektivizace přes "široké pole otázek", výsledek je exaktní počet bodů, odpadá subjektivní hodnocení postupu apod. Vždyť 2000 a více běžných písemek nemůže ani hodnotit jeden člověk, musí jich být více a každý může mít jiný metr.
2) Efektivita hodnocení, výsledek vypadá jako taková sportka na A4, celý jejich štos dáte do skeneru, který to nalíže a spočte zcela automaticky. Si uvědomte, že hodnotit 2000 a více písemek zabere jinak spoustu času.
Ve vytváření otázek úspora asi ani moc není, spíše jsou výhody v uvedené objektivizaci a v efektivnosti zpracování. Zas na některých školách přeci jen je zapotřebí spíš hloubka než šířka, nebo si to rádi udělají sami.
Čemu byste jako studenti dali přednost:
- klasické písemce
- testu ala SCIO
- ústní zkoušce
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).