Když si je vytisknu sám ve vhodném kódování (třeba base64), je to pořád ten samý digitální dokument s elektronickým podpisem. Můžu ho kdykoli naskenovat, prohnat přes OCR a dostanu zase elektronický dokument s tou samou posloupností bitů. Ověřím na něm podpis, a když bude sedět, vím, že při tisku a skenování nenastala žádná chyba.
Nemyslím si, že by tenhle postup (až na naprosto okrajové případy) dával nějaký smysl, psal jsem to jen jako příklad, jak může x uchovávat digitální dokumenty na papíru, když je to pro něj tak úžasné médium.
Když si je vytisknete sám, nemají žádnou právní platnost. Na to potřebujete zajít na CzechPoint a zaplatit výpalné i za prázdné stránky. Nebýt tohoto výpalného, nebyl by počítám žádný problém. Kdo potřebuje, nechal by si dokumenty zdarma vytisknout, a všichni by byli spokojení.
To, že vy něco neznáte, nedokazuje vůbec nic. Jinak pro vaši informaci, ty plastové kotoučky vydrží mnohem déle, než papír. Jenže ono nejde o médium, nýbrž o ten záznam na něm. Dnešní spotřební laserový tisk nebo i inkousty nejsou co se týče trvanlivosti žádná sláva. Na druhé straně naopak existují média pro dlouhodobou archivaci. No a pokud stále trváte na papíře jak ona tom nejlepším médiu, nic vám nebrání ta digitální data ve vhodném kódování vytisknout na papír.
, ale pokud potřebujete „Informativní osobní list důchodového pojištění“, je možné ho získat žádostí podanou podepsaným e-mailem na příslušnou podatelnu ČSSZ. Výpis pak obdržíte Českou Poštou, na papíře, podepsaný a orazítkovaný příslušnou úředníci, což mi přijde vzhledem k době, po kterou chcete tento dokument uchovávat jako lepší varianta, než nutnost každý rok přerazítkovávat binární šrot, nebo běhat na Czechpoint a platit jim kredity za A4. ...