Pan Dočekal píše: "V pondělí Miloš Čermák tweetnul..."
Po přečtění úvodu odstavce jsem v závěru čekal nějaký cynický komentář od pana Dočekala ve smyslu: "Miloši Čermákovi jaksi nedochází, že na sociálních sítích lze sdílet cokoliv (i původně placený obsah) a když se mu to nelíbí, měl by je radši přestat používat a plošně je zakázat v celé Economii."
Pan Dočekal mě zklamal. Své cynické komentáře přidává pouze u případů ze zahraničí, tedy tam, kde ví, že druhá strana se nebude bránit...
Ad původně placený obsah, sociální sítě mají jinou metriku, než klasická média a s tím je třeba počítat a přizpůsobit se tomu.
Zatímco metrika klasických médií vygenerovala seriál, tedy rozkouskování informace a její prodej po částech, aby se zajistila prodejnost periodika tím, že čtenář bude zvědavý na pokračování, tak na sociálních sítích něco takového nefunguje. Mají prostě jinou metriku. Jakou? No a tím směrem by měl být zaměřen výzkum a inovace, nikoliv uzavírání sociálních sítí do metriky tradičních médií.
Metrika sociálních sítí je fraktální, pracuje na principu sněhové koule, proto místo původního placeného obsahu je důležitější vedlejší zpráva, která se díky ní lavinovitě šíří sítí, a která by měla zajistit výdělek producentovi původně placeného obsahu.
Jak? A to už si musí každý vymyslet sám. Jedině tak lze nalézt funkční mediální model budoucnosti.
Například mě z toho vychází, že producenti obsahu by měli svůj obsah prodávat právě původcům té vedlejší zprávy a nikoliv divákům a čtenářům. Účinnost obsahu je prchavá, nelze počítat s jejím trvalým účinkem, proto ani nemá smysl mít nějaká dlouhodobá autorská práva, protože nejsou prakticky vymahatelná.