Ano. Pokud si tedy dobře rozumíme, pak by správným příkladem bylo zvedání těchto břemen do výše. Jistě. Z tohoto pohledu se opravdu jedná o "nedokonalost" příkladu. Na názornosti věci to ovšem nic nemění. Jinak máte samozřejmě pravdu! Enik
V mechanice sice skutečně existuje vzoreček, že práce je rovna součinu působící síly a dráhy. Jenže jde o skalární součin dvou vektorů, takže jako čísla to má smysl násobit pouze v případě, že síla působí ve směru dráhy (neboli je vynakládána skutečně na přesun tělesa po dráze). V tomto případě je síla na dráhu kolmá, takže skalární součin vyjde nulový (zanedbáme-li něco málo na začátku na uvedení závaží do pohybu), což odpovídá skutečnosti, že síla je zde vynakládána na něco úplně jiného než na pohyb po vodorovné dráze. Násobit vzdálenost a hmotnost závaží (a samozřejmě ještě gravitačním zrychlením) by mělo smysl např. v případě, že by byla síla vynakládána na zvednutí závaží o určitý výškový rozdíl.
Docela by mě zajímalo, co je na tvrzení, že jsou jedničky a nuly menší a ryclejší nesmyslného. Stejně tak jako na příkladu se závažím? Kde je rozpor s fyzikou? Jsou to docela zásadní věci, které dávyjí celému článku smysl! Prosil bych proto o konkretizaci Vašich výhrad!
Enik
A pak také ten nesmyslný příklad s přenášením závaží. Příště by to chtělo si tu fyziku pro základní školy nejdřív trochu zopakovat, než člověk začne bezmyšlenkovitě dosazovat do vzorečků…
Prosim smazte tu zavadejici informaci:
"Jedničky a nuly totiž ke svému přenosu potřebují "čistší" prostředí, než jaké stačilo pro analogový signál! Jsou menší a rychlejší."
... a potom to bude SUPER clanek, ktery je jak delany do FAQ a podobne.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
