Vlákno názorů k článku Filipika proti duševnímu monopolu (3/3) od Garcia Madero - Bohužel je většina pokusů o nalezení této rozumné...

Bohužel je většina pokusů o nalezení této rozumné normy řízená čistě ekonomickými úmysly. Snahou je v globále především vydělat, udržet se na trhu, vytvářet růst atd. Ostatní hodnoty jsou sekundární....

Aha, takže když si koupíš chleba a rozdáš ho, tak ho pořád ještě můžeš sníst?

Problém není v tom koupit si autorské dílo za cenu určenou autorem. Je v tom že na rozdíl od fyzické věci si s vaší kopií autorského díla nemůžete dělat co chcete.

A co je tobe do toho? Prodals? Zaplatil sem ti? Je ti do toho kulovy. Nikdo ti nebrani tu placku nabizet za 100k.

Kdzy ja neco delam, tak si taky zakaznik objedna, zaplati a je jeho vec co stim bude delat.

Takže vy myslíte, že co jde technicky udělat, to by se nemělo zakazovat, protože tomu stejně nejde zabránit? Nebo má ta vaše radikální myšlenka nějaké hranice?

To vážně musím vysvětlovat takovou pitomost? Zkuste nemyslet na to, jak dopadl ten chudák bochník, a zaměřte svůj extrémně výkonný intelekt na zhodnocení, co z toho v těch dvou případech budete mít vy, případně ti ostatní jedlíci.

tak tohle by me zajimalo, jak s tim bochnikem nemohu nakladat? chapu ze bych nejspise porusil zakon kdybych vam jej nasilim nacpal do analniho otvoru a diky tomu jste vykrvacel na trzna zraneni zpusobena onim bochnikem, jenze to nema s chlebem prakticky nic spolecneho. takze jak mne muze pekar omezit, na zaklade jakeho zakona, v uziti chleba pro osobni potrebu za ktery jsem mu zaplatil.

asi tak nejak... pokud tohle "vlastnictvi" proste je v soucasnym systemu neochranitelny, tak to neni zadny vlastnictvi

pokud lidi skutecne IP tak strasne moc potrebuji, tak se vyvine nejaka jina forma politickeho usporadani ve smyslu Stephensonovych frensistatu, coz jsou korporacne-mafianske staty BEZ te demokraticke nadstavby, ktera vse komplikuje

IP, v politicko-ekonomickem zrizeni jake je ted, neexistuje, protoze 99% kopii porusuje zakon

Vy si snad myslite, ze by mely byt zakony, ktere popiraji realitu podobne jako to chozeni na cervenou?

Nenapsal bych to tak vulgárně, protože nejsem primitiv. Ale v zásadě je to tak. Jde o použití věci způsobem, kterým poškozujete někoho jiného. Že to platí pro libovolnou věc a ne pouze pro chleba, snad nemění nic na tom, že to platí i pro chleba. Ostatně ten chléb byl zmíněn jen jako příklad, nejsem na něj fixován jako uživatel X, který s ním vyrukoval. Uznávám, že jsou předměty, u kterých je možnost zneužití zřejmější (ovšem často jen proto, že jsou pro to vhodnější, nikoli na základě jejich primárního účelu). Pekař samotný vás samozřejmě v nakládání s chlebem neomezí, protože to už dělá obecnější zákon, nicméně se dá předpokládat, že ten zákon je tady i v zájmu toho pekaře.
Pro zacházení s každou věcí platí nějaké obecnější nebo konkrétnější zákony, a na tom nic nemění ani fakt, že to zacházení může být definováno činem a nikoli tou věcí. Toto a nic více jsem tou větou v předchozím příspěvku říct nechtěl. Byla to reakce na arogantní prohlášení X, že když si něco koupí, tak si s tím může dělat co chce, protože je to prostě JEHO.
A než se tady strhne další pitomá debata na téma "zkopírováním díla přece nikoho nepoškozuji", asi bych měl upozornit na to, že o škodlivosti nějakého činu těžko může rozhodovat ten, kdo se ho dopouští nebo z něj má prospěch. Proto tady koneckonců máme zákony a justici.

A jaký je rozdíl v tom, jestli ten chleba sním já sám, nebo deset, či dvacet dalších? Chleba je prostě snědený.

Proč? Protože většina z hodnot, o kterých je tu řeč, je vytvořena pro lidi - aby to viděli, slyšeli, přečetli si to... aby je to vyléčilo, usnadnilo jim to život. Nelze jít cestou ani absolutního vlastnictví ani cestou "vše zdarma". Je to hledání rozumné normy, která by eventuálně mohla fungovat. A aby ta norma zbytečně nebuzerovala běžného uživatele. Tak to aspoň vidím já.

nikdo preci nehodla omezovat (nejen) autora v tom neco (treba sve dilo) prodavat jak dlouho chce a za kolik chce. proc to prekrucujete?

pouze autor clanku vyjadril legitimni nazor a vlastni teore jak zamezit spekulantum ve vytvareni umeleckych/ve­deckych trolu. Leonardo vyvaril za svoji Monu jen titerny zlomek hotovosti nez jakou ma dnes splatka jeji pojistky. zadna ochrana autorska jej neochranila, ale ani piratum se nepodarilo jej umorit drive nez vytvoril mnoho dalsich del. diky technologickemu pokroku mame moznost kazdy mit doma jednu, nebo hned nekolik kopii originalniho obrazu Mona Lisy. ovsem diky zatrolenemu holliwoodu se nemuzeme podivat na kopii originalu Disneyovi Snehurky 75 let po jejim natoceni a 46 let po jeho smrti. ovsem nikomu nevadi pouzivat kolo, kladku nebo paku a nepta se potomku jejich vynalezcu jestli nechteji rentu do konce sireni jejich genetickeho kodu.

Nevsim jsem si ze by nekdo omezoval autora v tom, jak bude nakladat se svym dilem, ale autori chteji omezovat vsechny kolem sebe v tom, jak maji nakladat s necim co si zaplatili.

Kdyz si koupim chleba a rozdam ho, je to ciste moje vec. A kdyz si koupim placku a nasdilim ji, je to naprosto totez.

... jistě že technicky mohou, ale právně nemohou a to je ten problém. Obecně by neměl být rozdíl ve svobodě nakládání s vlastní fyzickou věcí nebo s vlastní kopií autorského díla. Pokud někdo takový rozdíl chce, tak by ho měl přesně vymezit a dobře zdůvodnit. Např. omezení komerčního užívání díla do rozumnou dobu třeba 5-10 let od zveřejnění považuji za rozumné a zdůvodnitelné.

Technicky mohu. A když to jde technicky, tak se to prostě bude dělat, zákon nezákon. Stejně dobře se můžete pokoušet zavést prohibici, jako to zkusili ve 30. letech minulého století v USA. jak to dopadlo, je všeobecně známo. Když autor nechce, aby jeho dílo užíval někdo jiný, ať si ho strčí do šuplíku a chodí si nad něj slintat. Nejpozději v momentě, kdy bude toto dílo zvřejněno v R, nebo TV, stane se a to zcela legálně, veřejným majetkem, takže všechny tyhle kydy a hlody o tom, jak je potřeba chudáky autory chránit nemají za groš ceny. Jenže jediní, kdo kvůli autorským právům řvou jsou ti, kteří na autorech parazitují a kterým se v poslední době kontrola trhu totálně vymyká z rukou, což je jedině dobře.

Proč si každej myslí, že všechno patří všem a nejlépe zadarmo?
Proč by se mělo autorům zakazovat, jak dlouho smí svoje dílo prodávat a kolik si za něj chce učtovat? Je to jejich věc a naše věc je je, stli si danou věc koupíme, nebo nekoupíme. Není přece nustnost vidět a vlastnit všechno co se kdy natočilo, nahrálo...

Pochopil jsi tu nejjednodušší myšlenku, že s tou plackou sis ve skutečnosti nekoupil to dílo, ale pouze JEDNU KOPII záznamu toho díla?
A napadlo tě vůbec někdy, že vůbec s ničím, co sis kdy koupil, ve skutečnosti nemůžeš volně nakládat? Dokonce ani s tím pitomým bochníkem chleba?