Pro mě se hodinky (jakékoli) staly zbytečností v momentě, kdy jsem si pořídil první mobil (tenkrát s Paegasem). Mobil umí čas zobrazit, takže jsem hodinky odložil a už jsem je na ruku nedal. A docela se mi ulevilo, hodinky mi na ruce vždycky tak nějak překážely.
Pip-boye bych na ruce asi fakt nedal :D.
Neco byly dost ulety, ale nektere veci byly prakticke, treba budik, vzit si s sebou nekam na cesty hodinky bylo pro me urcite jednodussi nez brat budik, i kdyby to byl nejaky maly cestovni model, navic hodinky jsem mel vzdy s sebou, takze to slo pouzit i neplanovane. Ted uz to samozrejme nejakou dobu resi mobil, takze hodinky mam uz jen obycejne rucickove.
To jsou takové módní vlny. Když jsem chodil do školy, byly strašně in digitálky, integrovalo se do nich ledacos, modely s kalkulačkou, rádiem, dokonce i televizí, později databankou... O deset let později byl člověk s digitálkami na ruce v lepším případě za podivína, o dalších deset let později už nejspíš nemalá část lidí přemýšlela, co to vlastně je. Teď jsou in smartwatche a spousta lidí jde s dobou a vysvětlí vám, jak se bez nich vlastně ani nedá žít a že je jen otázka času, kdy taky prozřete.
Perlička: bývalá CEO naší firmy to nejspíš chtěla hrát na obě strany, takže na jedné ruce nosila klasické hodinky (nejspíš nějaký hodně luxusní model) a na druhé "chytré".