Neco byly dost ulety, ale nektere veci byly prakticke, treba budik, vzit si s sebou nekam na cesty hodinky bylo pro me urcite jednodussi nez brat budik, i kdyby to byl nejaky maly cestovni model, navic hodinky jsem mel vzdy s sebou, takze to slo pouzit i neplanovane. Ted uz to samozrejme nejakou dobu resi mobil, takze hodinky mam uz jen obycejne rucickove.
Pro mě se hodinky (jakékoli) staly zbytečností v momentě, kdy jsem si pořídil první mobil (tenkrát s Paegasem). Mobil umí čas zobrazit, takže jsem hodinky odložil a už jsem je na ruku nedal. A docela se mi ulevilo, hodinky mi na ruce vždycky tak nějak překážely.
Pip-boye bych na ruce asi fakt nedal :D.
To jsou takové módní vlny. Když jsem chodil do školy, byly strašně in digitálky, integrovalo se do nich ledacos, modely s kalkulačkou, rádiem, dokonce i televizí, později databankou... O deset let později byl člověk s digitálkami na ruce v lepším případě za podivína, o dalších deset let později už nejspíš nemalá část lidí přemýšlela, co to vlastně je. Teď jsou in smartwatche a spousta lidí jde s dobou a vysvětlí vám, jak se bez nich vlastně ani nedá žít a že je jen otázka času, kdy taky prozřete.
Perlička: bývalá CEO naší firmy to nejspíš chtěla hrát na obě strany, takže na jedné ruce nosila klasické hodinky (nejspíš nějaký hodně luxusní model) a na druhé "chytré".