Názory k článku Hana Žáková (Kosmas): Zákazníci jsou na ceny e-knih citlivější než u papíru

Řešení je nechutně jednoduché a nechutně nechutné. Nesklonné slovo v české větě je jak šutr v polívce.

Řešení je nechutně jednoduché - PANÍ Smith.

Paní Smith, bez paní Smith, k paní Smith, vidím paní Smith, volám paní Smith!, o paní Smith s paní Smith.

o to jedno slovo, čtyři písmena a trochu v ostatních jazycích běžné slušnosti, nás snad neubyde.

..a dokáže rychle a bez google odpovědět i Angličan.. Němec .. Žid ?

Promují se inženýři, paní kolegyně. Zboží se propaguje. :-P

Dnes existují kroužky lidí, kteří si knihu koupí/půjčí v knihovně, za dvacet minut nafotí zrcadlovkou nebo kvalitním kompaktem a už můžou rozesílat ostatním členům v PDF.

Ti pečlivější ještě OCRkují, ale v době tabletů s vysokým rozlišením a vysoké kapacity internetu to už není potřeba.

A co? Každý ze skupiny si kupuje knihy pořád, jen si jich přečte mnohem víc, než na kolik má rozpočet (a tedy které by si stejně nekoupil).

Soft na OCR je stále dostupnější a už nepotřebuje skenery (nebo dokonce speciální skenery), ale je schopen pracovat i s fotografiemi vyrobenými smartfounem. Stále se rozšířuje okruh lidí (řekl bych dokonce, že +- exponenciálně), kteří jsou schopni knihu v papírové formě zakoupit, udělat z ní e-book a dát ji dál (nebo se na to pár lidí složí, nebo si takto získané knihy vyměňují). Právě kooperace je natolik hluboko zabudována do lidské psychiky, že pokud bychom ji vymýtili, tak bychom nejspíš přestali být lidmi.

Vydavatelé jsou pořád schopni pouze reakcí, připomínajících známou petici výrobců svíček (*). Přitom je jasné, že jsou v krizi a pokud nenabídnou služby, které od nich autoři a čtenáři (zatím) požadují, tak budou z řetězce od autora ke čtenáři zcela vysunuti.

Baťa taky nezbohatl tím, že by získal státní monopol na výrobu bot, který by zakázal ševcům ty boty dělat (což je analogie toho, o co se pokoušejí vydavatelé a jim podobní).

__________________
* V této petici se výrobci svíček dožadují u krále povinného zazdění všech oken, protože denní světlo pro ně představuje nekalou konkurenci. Je to, pochopitelně, parodie někdy z 19. století, ale faktem je, že velice přesně charakterizuje argumentaci majitelů autorských poráv, patentů apod., tj. že tihle lidé za těch 100 let a něco nedokázali vymyslet cökoli nového.

Máte pravdu, já jsem však reagoval na to, že by za předplatné nabízeli slevy (předpokládám, že na vše) a že i ty slevy by byly pravděpodobně minimálně stejné, jako jsou již nyní mnou uvedeném webu. Chtěl jsem Vám pouze případně něco ušetřit, pokud byste kupoval klasickou knihu. Zejména proto, že ne vše v e-verzi existuje. Proto stále ještě kupuji klasické knihy...

Já vím, to Save as PDF byla trochu nadsázka. I té korektury jsem si vědom. Ale opravdu bych si měl připlácet třeba polovinu ceny knihy za super typografii? Trochu mi to připomíná filmy se spoustou triků. Úchvatný obraz, super triky, několika kanálový zvuk, ale to je asi tak vše. Myšlenka nikde. Několik desítek let starý film z youtube ve špatné kvalitě je hodnotnější. Pokud tedy bude obsah knihy dobrý, nedodržování typografických pravidel mi vadit nebude. Začne-li vítězit forma nad obsahem, je to špatně. Ostatně, jak jsem psal v jiném příspěvku, pokud byste umožnili stáhnout zdarma část knihy k posouzení, lidi by si alespoň mohli vybrat. Dovedu si představit, jak máte velmi rychle mnoho tisíc titulů a jak se k nim prodávají druhé půlky. V tomto systému bych klidně i akceptoval nějakou DRM ochranu. Bral bych to jako vyvážení možnosti si nejdříve knihu zkusit. A lidé by si velmi rychle mezi sebou řekli, co stojí za to a co je brak. Při provizi pro autora (opět velmi jednoduché, každý půlrok si vyfakturuje provizi podle počtu prodaných kusů) by náklady na provoz uvedeného obchodu byly náklady prakticky zanedbatelné - autoři sami dodají díla v pdf, náklady na eshop nejsou nijak velké, prakticky by se jednalo jen o administraci. To by byla cesta, kdy bych eknihy akceptoval. Něco jako obchody s aplikacemi (nokia store, app store). Nevěřím, že by to takto nešlo. A určitě by to trhu velmi velmi prospělo, minimálně z pohledu čtenářů.

Myslím, že lepší důvod proti jste ani uvést nemohl. Děkuji!

Většina nakladatelů dává na výběr buď pevnou částku za svolení k jednomu vydání textu nebo procenta z prodaných kusů. To druhé vychází o něco líp, ale je zde riziko, že při horší prodejnosti bude peněz méně, případně se budou scházet déle (což je v našem státě spojeno s řadou administrativních problémů), takže hodně autorů jde spíš na první variantu. Výjimkou je pár hvězd, o které se nakladatelé perou.

U té konverze "save as pdf" jde o to, že dostanete typografický šmejd. Daleko lepší je "save as (la)tex" a dodělat ručně opravy a pak to teprv konvertovat do pdf. Hlavním problémem ovšem je, že chyby po sobě člověk nevidí, takže stejně potřebuje někoho, kdo mu udělá korekci. Někteří autoři potřebují i redakci (která pohlídá např., že se ta samá postava jmenuje v celém textu stejně - znám vícero knih, kde se ani toto nezdařilo).

Nicméně pokud autor odevzdá text v nějaké rozumné podobě a bez chyb a překlepů, tak je jeho přeměna na e-book jen výsledkem spuštění nějakého programu nad tím textem (a prakticky všechny lze sehnat i oficiálně a legálně free).

A ještě si dovolím něco doplnit k mému předchozímu příspěvku. Je to spíše takový dotaz a souvisí s nízkou cenou neznámých autorů. Chápu, že by úplně neznámí lidé měli problém se prodat a že by prodeje nebyly nijak oslnivé. Ale proč nedat jejich knihy částečně zdarma? První půlka zdarma, druhá půlka již za peníze. U mnoha knih se stane, že si člověk něco koupí v dobré víře (klidně i od známého autora) a ani to nedočte, jaká je to blbost. Takže chápu obavy platících čtenářů před neznámem. Proč tedy nedat, alespoň u vybraných autorů, zdarma první půlku knihy? Normálně si nekoupím žádnou, raději ten antikvariát, ale kdyby byla možnost si stáhnout neomezené množství částí knih, klidně bych jich za měsíc pár zkusil. A když se nebude kus líbit, nic se neděje, jdu na další. Ale když pak náhodou narazím na knihu, klidně i od někoho úplně neznámého, kterou jsem si stáhl náhodou, a zalíbí se mi, tak bych si zbytek rád dokoupil. To samé třeba MP3. Pravděpodobně bych za eknihy utratil více, než nyní.

Já to nějak nepochopil. Proč se autorům platí nějaká pevná částka? Někdo výše argumentuje, že se musí zaplatit autorovi. Proč? Proč autor nemá percentuální podíl na zisku? když napíše něco, čeho se prodá deset kusů, je to jeho problém, asi to zas nebylo tak dobré. Ale fakt nechápu, proč někdo dnes něco napíše a hned se z toho chce zabezpečit do konce života. V historii u umělců, tedy i spisovatelů, bylo skoro pravidlem, že žili v bídě a chudobě. A jak jim tom psalo. Čtou se dodnes. Pokud je autor opravdu dobrý a píše dobré věci, nechť si vydělá. Ale o tom by snad měl rozhodnout trh a to, kolik si toho od něj lidé koupili. Spisovatel přeci píše proto, že má potřebu se vyjádřit k určitým problémům nebo k nějakému jevu. Ale dnes mi to připadá, že spisovatelé často píší jen pro honoráře, říci často nemají co. Za sebe mohu říci, že nové knihy nekupuji, eknihy už vůbec ne. A přesto knih přečtu desítky ročně. Ještě se mi totiž nestalo, abych z antikvariátu přišel bez zásoby knih na půl roku dopředu. A za pár korun. Na rozdíl od velkých knihkupectví, kde jsem po hodině brouzdání nenašel kvalitní knihu (teď nepíšu o nových vydání starší literatury, kde v antikvariátu je za pade, kdežto nový výtisk s křiklavou obálkou je za 400,- ).
Ale zpět k autorům - proč se jim platí tolik? Právě s nástupem eknih bych očekával, že se na trh dostane kvalitní a levná literatura, protože náklady na konverzi doc do pdf (hlavně mi nepište, že to nejde, když to jde. Jakmile čtečka otevře pdf, stačí mi obyč Save as pdf, nic jiného nepotřebuji, jsou to opičárny navíc) jsou minimální a šanci dostanou i autoři, kteří píší dobré věci, ale dnes je nikdo netiskne.

> Takže mi chcete říct, že u mužů se vzor vždycky najde, zatímco u žen je s tím problém?

V podstate je to tak. Pro 'muzske' sklonovani 'prirozene zenskych' slov je tu vzor predseda (napr. se tak sklonuji muzska prijmeni, ktera by jinak mela vzor zena, napr. pan Brada), opacny pripad ale resen neni.

tak to warezový kolečko neni nic, co by nebylo/nešlo už teď. Spíš by prodejci zlikvidovali prodej na úkor půjčení. ebook nikdo nepotřebuje vlastnit (většina beletrie je přečti jednou dvakrát a zapomeň) a defakto ani nevlastní, tak proč si ho za 200 "koupit", když bych si ho za ty samý peníze půjčil dvacetkrát.
Ale mít možnost zaplatit tak do 500 za rok a 10 za půjčení s dostatečným výběrem, tak bych to bral a prodejci by ode mě dostali několikrát víc peněz než teď.

to by to mohli prodejci knih hned zabalit

když si papírovou knihu půjčím v knihovně, tak si ji stačím přečíst a musím ji do určité doby (cca. max měsíc) vrátit, většinou ji tak akorát stihnu přečíst já sám
kdybych si mohl půjčovat e-booky, tak si hned udělám kopii a za pět minut ji mohu vrátit do knihovny zpět, za půl hodinky ji pošlu všem v rodině a za hodinku ji nahraji na ulozto a warcentum
Když se e-booky bude všude válet zcela zdrama na webu, myslíte, že je bude někdo kupovat? Když vydavatel při pátém e-booku zjistí, že počet prodaných kopií jde spočítat na prstech jedné ruky, tak se na vydávání e-booku vykašle. Tedy pokud ho to mezitím nepoloží.

nevím, zda je úplně fér srovnávat čtečku za třilitry s iPadem za cca deset, možná by bylo lepší srovnávat eInk čtečku s běžným android tabletem v ceně do pěti litrů

Jinak řečeno przníte, ale kromě původního jazyka i češtinu a navíc se ani nepozná, zda jde o ženu či muže.
Nemáte na to náhodou grant z MŠMT?

Lepší je to v tom, že sice stále przním, ale przním politicky korektně. A proto je to lepší.

... jistě jste pochopil, že věta pokračovala dále, viz hory, výdrž, atd.... :))

A můžete mi říci, v čem je to lepší? Stejně ta jména przníte, jen jinou koncovkou a navíc ztratíte mluvnický rod. Tolstoja zní jako mužské příjmení. (viz. hokejista Stavjaňa)

Já neříkám, že -ová je nějaká výhra, v prvním pádě bych taky radši viděl originální jméno, ale holt čeština mění tvary slov tak, že tím vyjadřuje pády a vztahy. Navíc máme rozmanitá pravidla pro různé jazyky, podle toho, jak moc blízké jsou češtině.
Vidím Putina, ale Čajkovského a Tolstého, a Putinovou, ale Čajkovskou a Tolstou. Obecně výpůjčky slov z jiných jazyků jsou často problematické, a často záleží, jak to slovo zní česky. Zda se začne skloňovat nebo zůstane neohebné.

Podle mne jsou dvě čistá řešení:
1. neskloňovat
2. počeštit
Cokoliv mezi tím je otázkou citu pro jazyky a mnohdy historickou orthographii :-)

"Reálná cena e-booku by měla být někde mezi čtvrtinou až třetinou tištěné knihy"

Takže kniha, která stojí 200 Kč, by se měla prodávat za 50 Kč (z čehož si vezme stát 9 Kč na DPH), takže vydavateli, který tu knihu prodá přímo, bez distributora, zůstane výdělek 40 Kč za kus? Víte k čemu dojde? Ta kniha jako e-kniha NIKDY nevyjde, protože se to nevyplatí. Vydavatel typicky nemá problém prodat 500 výtisků po 200 Kč ("výdělek" cca 90 tisíc). Myslíte si, že na současném trhu e-knihy, kdy e-bestsellery mají prodeje cca několik set kopií, se prodá 2250 ks eknihy? Ne, neprodá, pokud to bude e-bestseller, prodá se jich tak (když to hodně přeženu), také 500 ks. Výdělek? 5x menší.

ACTA a podobné dohody byly mj. o právu různých organizací typu OSA vám lézt do počítačů a paměťových médií a filcovat to z hlediska "chráněného" obsahu. Paměťová média vám mohou prohrabat i na hranicích, i teď podle nyní platné legislativy. V některých státech (včetně některých států EU) musíte vydat klíč, pokud máte šifrovaná data na paměťovém médiu, ať už přenosném nebo v počítači, pod hrozbou až několikaletého vězení.
Takže představa, že vám do bytu, na základě anonymního udání (a to si mohou klidně napsat sami, je přece anonymní), vlítne copyrightová policie a bude analyzovat všechna paměťová média na "chráněný" obsah (vč. toho, že vaše manželka má ve čtečce e-book koupený na vaše jméno) není tak nereálná. A pokud necháme dostatečný prostor různým eurohujerům (třeba KS), tak se toho může většina zde diskutujících ještě dočkat.

Četl jsem knihy od Tolstoji, Kiplingy a Doyly. Tolstoja převyšuje Kiplingu v lyrice, zatímco Doyle musíme přiznat akčnost. Pokud jde o čtenářskou oblíbenost, Tolstoja Kiplingu překonala, ale Doyla Tolstoju zatím nikoliv. Myslím, že s Kiplingou i Tolstojou se budeme nadále potkávat, o Doyle si nejsem jist.

Uvědomte si, že pravidlo "přílepíme -ová a pak skloňujeme" se dá nahradit libovolným obdobně blbým pravidlem a výsledek může být lepší, než co máme teď.

Takže mi chcete říct, že u mužů se vzor vždycky najde, zatímco u žen je s tím problém?

Jaktože posluchač dokáže dekódovat "základ" mužského příjmení, zatímco jak tvrdíte, s tím ženským by měl nepřekonatelný problém?

Je to jen otázka zvyku. Stejně jako přechylování.

... já mám přesně opačnou zkušenost. Začínal jsem čtením na velkém smartphonu a trpěl jsem, zvláště na slunci a na cestách. Mám také iPad a je to to samé. Zkuste si číst v létě na plovárně na sluníčku iPad... Jedu na týden na trek do hor, iPad je moc velký a druhý den už nemám šťávu v baterii. Kindle mi vydrží v klidu celý týden a je mrňavý... Tablet ke něčemu jinému a čtečka taky. Připadá mi to jako srovnávání knihy a televize... Vždycky jsem byla vášnivý čtenář, valnou část čtiva tvořila beletrie a i v klasické papírové podobě v nich obrázky většinou nebyly nebo jen občas. Tablet je dobrý na technickou literaturu, obrázkové záležitosti, čtečka je na beletrii. No a až jednou přijde barevný e-ink (nepochybuji, že přijde), pak padne i tato "nevýhoda". Řada čtenářů ale čte kvůli textu a i pak jim bude jedno, jestli to barevné nebo ne. Trochu mi tyto diskuse připomínají ty boje mezi tabletisty a NTBookáři před pár lety. A jak to dopadlo - tablety se prosadily, protože jsou k něčemu jinému než NTB...

Ano, když si budete kupovat fyzické zboží, tak můžete bez registrace ... jen vyplníte jméno a adresu. A protože jste ušetřil třicet vteřin na registraci, tak ji příště budete vyplňovat znovu.
Vy jste přesně typ "zákazníka" co si před krámkem nacpe do sáčků ovoce, koukne dovnitř a odejde, protože čekat až doplatí ta paní co je zrovna u kasy je otrava. Samozřejmě i s těmi sáčky.
Obchodník má vyjít vstříc zákazníkům, nikoli někomu kdo hledá záminku pro to, aby odešel bez placení.

Já vám to nevyvracím. Tvrdím jen, že mě copyright nezajímá. Můžete mi říct, jak někdo zjistí, že mám ve čtečce stejnou knihu jako žena a dcera? Bude mi ji kontrolovat policie? To je absurdní... Jedna věc se píše, druhá věc je realita. Asi ani vydavatelé neočekávají, že si do jedné rodiny s třemi čtečkami budu kupovat tři stejné e-knihy, tak jako jsem nekupoval tři stejné papírové do knihovny, je mi líto... Myslím, že vydavatel může být je rád, že narozdíl od doby před cca 5 lety, kdy jsem si koupil max. 1 papírovou knihu za dva roky (nemám je kam dávat, nestojí mi to za plnění bytu něčím, co už možná nikdy neotevřu...), dnes nakupuju měsíčně za cca 600 až 800 Kč...

Nakupuji e-booky hojně a setkávám se s dvěma typy knih. S prostým textem pouze rozděleným do kapitol na jedné straně, a s knihami, kde typografická úprava roli hraje a pokaždé mě mile překvapí. Namátkou si vzpomínám na knihu Urban, Miloš: "Paměti poslance parlamentu". Ohořelé zápalky bylo vemi milé překvapení. E-book je přeci HTML formátování, za ceny, za které většinu knih nakupuji, bych typografické zásahy uvítal.

Zkuste převést do ženského rodu:

Četl jsem knihy od Tolstého, Kiplinga a Doyla. Tolstoj převyšuje Kiplinga v lyrice, zatímco Doylovi musíme přiznat akčnost.
Pokud jde o čtenářskou oblíbenost, Tolstého Kipling překonal, ale Doyl Tolstého zatím nikoliv. Myslím, že s Kiplingem i Tolstým se budeme nadále potkávat, o Doylovi si nejsem jist.

Oprava:
Obchodníci i nakladatelé by si měli hlavně uvědomit ....

přece jen knihy psané automatem nejsou zatím ještě pro běžného čtenáře příliš atraktivní

Zachytil jsem slevu na dvě knihy ze čtyřdílné série. To je celkem rozumné, jak donutit zákazníka koupit čtyři knihy místo žádné :)

Ovšem mezi e-ink a LCD je pro dlouhodobé čtení natolik výrazný rozdíl, že e-ink musí jasně vyhrát. Navíc naprosto souhlasím s reklamou od Kindle (nebo to byla reklama na e-ink, už nevím), kde bylo srovnání čtení na obou zařízeních. Na čtečce se kniha čte a pouze čte, navíc v jakýchkoliv světelných podmínkách, zatímco tablet neustále rozptyluje dalšími a dalšími funkcemi, notifikacemi... Čtečka je jednoúčelová, stejně jako kniha. A to je její obrovská výhoda.

Blbost. Jak mám dopředu vědět, že ta adresa není potřeba? Já jsem vždycky skončil u registrace dál mě to nezajímalo. Jestli si můžu nakoupit i s nefungující adresou, tak je to sice otrava, ale už je to lepší. Kromě toho je registrace nutná snad jenom u nákupu knih. Když si budu kupovat cokoliv jiného, jde to i bez registrace. Obchodník má vyjít vstříc zákazníkům ne naopak.

Myslím, že jde hodně o formu díla a nároky na výsledek. Dva extrémy:
1. Beletrie, pouze text, dodáno se základním formátováním do kapitol a odstavců.
Náklady: prakticky pouze platba autorovi.

2. Odborná publikace s náročnou grafikou a nároky na rozmístění.
Zde si myslím, že je cena skutečně jako za papírovou po odečtení nákladů spojených s papírem.

Autoři i nakladatelé by si měli hlavně uvědomit, že dnes je možno psát a publikovat i bez nich. A to i poměrně náročná díla jako např. http://www.ocs.cz/EHA/order.html

Takže já bych budoucnost viděl spíš tak, že autoři si budou svoje díla prodávat sami za ceny a za podmínek, jaké si sami nastaví. Tak, jako si dnes jen sem tam někdo nechá vyrobit ručně na pergamenu psanou, v kůži vázanou knihu, tak postupem času nebude každý autor potřebovat vydavatele a obchodníky. Jistě, v některých případech, co nezvládne sám, se mu to bude hodit, ale spíše si takovou službu sám objedná, než aby automaticky přistupoval na podmínky nakladatelů a obchodníků.

Nejde jen o tisk, ale jde:
- Finalizaci typografie (cokoli za vyznačením textu do stylů a definováním stylů - zpravidla něco, co je hotové a jen se použije) je zbytečné, protože zalamování dělá čtečka sama - odpadne veškerá hra s přetékajícími řádky, dělením slov, "sirotky a vdovami" etc., představující nejhnusnější část typografické práce (protože se to musí dělat ručně)
- Nákup papíru (+ další náklady s tím spojené)
- pak ten tisk, což je těch 20%
- rozvoz, skladování, remitenda, marže obchodníků, případně velkoobchod + maloobchod (jaký je náklad na skladování a dopravu několika palet knih a jaké je, když leží na nějakém disku desetiny MB [v případě beletrie bez ilustrací] až pár desítek MB [v případě velmi rozsáhlých hodně ilustrovaných, případně grafy apod. opatřených publikací], případně se to pošle po internetové lince?)
- riziko, že se vytištěné knihy neprodají a riziko, že se neprodejné budou muset nějak likvidovat

Jinak autor má za vytištěnou knihu cca 10 - 15 procent ceny na krámě (krát náklad), pochybuji, že by měl víc překladatel, pochybuji, že by měl víc redaktor (hodin na tom stráví oba méně, ten druhý podstatně, než autor). Když jsou tam ilustrace, tak má srovnatelný honorář ilustrátor, něco dostane nějaký výtvarný redaktor (to by mohlo regulérně dostat cenu e-booku přes 50 procent tištěné verze).

Obávám se, že e-booky si současní nakladatelé představují podobně, jako si hudební nakladatelé představovali digitalizovanou hudbu: Budou prodávat to samé za stejnou nebo vyšší cenu při zlomkových nákladech a rozdíl pošupajdí do jejich kapes. Ti hudební nakladatelé si už namlátili ústa, ti knižní se z toho nedokázali poučit.

A druhou věcí je, že e-book není plnohodnotný majetek, což ho rovněž silně hendikepuje a motivuje odmítání platit za to stejnou cenu jako za plnohodnotnou papírovou knihu.

A pritom se vdala za pocitacovou klavesu!

Já chápu, že cena tisku může být jen 20% ceny knihy. Na druhou stranu mi přijde velice nefér, když doteď jsem papírovou knihu koupil za 300, přečetl a prodal za 200. Nebo koupil za 300 a přečetli si ji v rodině tři lidé. Ani jedno z e-knihou nemohu. Takže dosud jsem knihu přečetl za maximálně 100. Cena stejné e-knihy je tedy 240, ale nemohu ji po přečtení nikomu prodat ani půjčit. V podstatě tedy zaplatím třikrát více ale získám daleko méně. A to vůbec nemluvím o možnosti půjčit si knihu zdarma v knihovně.

Pláčete hezky, ale na špatném hrobě. Microsoft nemá s DRM nic společného, platíte Adobe.

Jenže vhodný vzor v ženském rodě bez přechýlení prostě většinou není. Vezměme si třeba takové krásné jméno Smith. Takže píseň nebo kost?
Smith, bez Smithe, k Smithi, vidím Smith, volám Smithi, o Smithi, se Smithí?
Nebo radši Smith, bez Smithi, k Smithi, vidím Smith, volám Smithi, o Smithi, se Smithí? Hnus velebnosti! O tom, že by z věty "Mluvíme o Elisabeth Smithi." prakticky všichni, snad s vyjímkou vás, došli k názoru, že dotyčná se jmenuje "Elisabeth Smithi", nikoli "Elisabeth Smith".
Mělo by smysl mimo větu (tedy i na obalu knihy) uvádět jméno nepřechýlené a ve větách (i v prvním pádě) přechylovat. Cokoli víc je pobliticko korentní, předpřiposraný newspeak.

blbost protože:
typografie - že v e-booku nelze využít všechny typografické vychytávky neznamená, že typografická úprava odpadá úplně, je jen jednodušší

papír - ano papír a tisk odpadá

distribuce - opět neodpadá zcela, je třeba zaplatit servery, technické řešení, správu serverů, úpravy a chod části webu, která se stará o prodej

skladování - náklady jsou nižší viz výše

neprodejné kusy . zde je riziko ještě mnohem vyšší, za prvé: i když se prodá jen jeden kus, tak je i u e-booku nutno zaplatit spisovateli, překladateli, korektorům a redaktorům, někomu kdo ten e-book vyrobí
za b) riziko, že někdo hodí svůj "výtisk" na ulozto je mnohem větší když jde o e-book (zejména pokud má jen sociální DRM) než když jde o tištěnou knihu (přeci jen oskanovat, OCvRkat, opravit a zalomit z analogu do digitálu trvá mnohem déle)

Tak se nesvěřuj! Například v případě Kosmasu registrace znamená vymyslet si cosi co vypadá jako mailová adresa a nějaké heslo. Ta adresa ani nemusí být funkční.
Pokud si to nehodláš pamatovat a nikam si to nezapíšeš, tak si prostě jen nemůžeš tu e-knihu stáhnout znovu za půl roku až ti vybouchne disk. Tvůj problém.
Přestaň si vymýšlet výmluvy a přiznej aspoň sobě, že prostě radši kradeš než abys zaplatil.

vy se pletete

to že je to naprostý nesmysl a nelze to rozumně postihovat, neznamená, že to není pravda

podle zákonů (myslím že od eurohujerů) jsou e-booky posuzován jako software, takže pro ně platí obdobná pravidla, windows také můžete nainstalovat jen na svůj počítač a ne na počítače půlky rodiny (tedy pokud si nekoupíte nějakou family edition) a půjčovat také nejdou, tedy prakticky ano (když si sosnet warez z rapidu) ale "právně" to již možné není a stejně je to i s těmi e-booky

Podle mého autorský zákon nic takového nerozlišuje a zapůjčením kopie pro osobní potřebu fyzické osoby se dopouštíte porušení autorského zákoníku. Úvaha o tom, zda to zjistit lze nebo nikoliv nedává smysl.

to zní jako by se vdala za počítačovou skřín .)

Neustále a pořád dokola se tady opakují nadávky na nakladatele a zdůvodňují se tím, že na papírové knize je nejdražší tisk. Takže i já musím pořád dokola opakovat, že to je lež, kterou šíří lidé, kteří nikdy v oboru nedělali. Náklady na tisk papírové knihy, pokud nejde o reprezentativní knihu fotografií, je to maximálně 20 % knihy. Takže je nemožné prodávat e-knihy za jednu třetinu ceny papírové knihy, pokud se svých peněz nevzdají mj. autoři, překladatelé a agentury zastupující autory. A protože autory i překladatele knihy živí, tak to rozhodně neudělají. A nejslabším článkem řetězce jsou distributoři, protože si berou přes 30 % z ceny e-knihy, přestože s e-knihami mají prokazatelně méně nákladů než s papírovými knihami (sklady, auta, řidiči, nafta...).

paní spisovatelka má v pasu napsáno Tana French a přijde mi míň jako pěst na ucho "když slyším mám rád Agatu Christie" než "mám rád Agatu Chrisitieovou"

ano přijde mi lepší používat i vlastní jména "v originále", přece jen mi přijde lepší říct "Paul McCartny" než "Pavel McCartney" a dosti divně působí zejména starší překlady anglických knih, kde překladatel přeloží jména, která mají český podobu do češtiny a zbytek nechá v nagličtině, dobrý schíza jsou například příběhy Vlašťovek a Amazonek

navíc mi přijde přechylování příjmení hodně sexistické, jako by se říkalo, že žena je nejdříve majetkem otce a pak manžela

Nejsem právník, ale souhlasil jste s obchodními (licenčními) podmínkami eshopu, kde je např. pro palmknihy uvedeno, že máte právo na kopii pro osobní potřebu (dle autorského zákoníku míněno fyzické osoby) a žádná další práva nemáte. Porušujete tedy autorský zákoník, konkrétně paragraf 13 rozmnožování, 14 - rozšiřování a 16 - půjčování.

Problém je, že e-book (ani cokoli jiného) s DRM si na počítači nepřečtu (neshlédnu), aniž bych dal vydělat špinavým zrůdám z Microsoftu, nebo něčemu podobnému.

To, že někdo nějaký zákaz tč. nevynucuje nebo jeho porušení netrestá, neznamená, že tento zákaz neexistuje a není vynutitelný a trestatelný. Uživatelé formátu gif se také divili, když jim najednou (až se ten formát rozšířil) začaly chodit účty za licenční poplatky.
Gauneři s e-booky si prostě počkají a pak vás (coby celou rodinu) přijdou zkasírovat pod hrozbou exekuce.
Paradoxně se na "upirátěný" e-book řada z výše uvedených omezení nevztahuje v porovnání s e-bookem legálně zakoupeným.

No to si snad delate legraci - predplatne na slevu?
Kdybyste radeji uz konecne zavedli "pujcovani e-knih" za mesicni pausal, klidne i s tvrdym DRM. To je podle me nejvetsi omezeni e-knih. Vetsinu knizek nepotrebuju vlastnit, aby se mi na ne prasilo v polici - chci si je precist - vetsinou jen jednou. Pokud by to bylo za rozumny mesicni pausal, tak jsem ochotny do toho jit. V kazdem pripade by to ze me vytahlo vic penez za knizky, nez kolik zaplatim ted a distributori a vydavatele by na tom rozhodne neprodelali.

... bavíme se o e-knihách, na tom knihkupectví.mobi jsem žádné nenašel...

Nesmysl, ta ochrana je proti ukládání e-knih na servery typu ulozto, odkud si je pak může kdokoli stáhnout zadarmo. Nic vám nebrání knihu někomu půjčit, pokud zajistíte, že se nebude po internetu volně šířit. Totéž platí pro papírovou knihu. Nebo si myslíte, že si můžete půjčit papírovou knihu, naskenovat ji a pak ji dát na web? Kdo a jak zjistí, že jsem si půjčil e-knihu na přečtení?

Rozšíření nabídky by stálo za úvahu.Nás starých a špatněvidoucích je asi 3 000 000.Předpokládám,že většina si raději poslechne oblíbenou knihu,než TV zprávy.Knihám v jakékoliv podobě Zdar.

Alespoň v prním pádě bychom mohli respektovat jejich skutečné jméno. Případně ve všech pádech a chovat se k cizím jménům jako nesklonným.

Čínština, japonština a další jazyky mají obvykle vlastní standardní přepis do latinky (založená obvykle na anglickém čtení) a bylo by dobré se ho držet. Třeba proto, aby když se v novinách dočtu nějakém číňanovi si mohl k němu najít další informace nejen v češtině bez extenzivní znalosti české transkripce. Kdo má vědět že Teng Siao-pching z českého textu je Deng Xiaoping v textech anglických?

Byla by také slušnost uvádět jméno (alespoň v prvním výskytu) i v originálním psaní - Deng Xiaoping (邓小平).

Do Vašeho tvrzení ovšem nezapadá to, že zatímco cizím ženám je přechýlení vnuceno, české ženy mohou převzít a použít cizí příjmení bez přechýlení a tam se ...ová nijak nevnucuje. Takže zatímco Agatha musí být Chistieová (přestože se to kupodivu nepoužívá), pokud si Mařenka vezme cizince, může se zcela legálně jmenovat Mařenka Christie a žádné ...ová tam není a nebude.

Taky utratím ročně pár tisíc korun za e-knihy, ale na rozdíl od Vás mě copyright zajímá. Z hlediska práva je zapůjčení knihy v rodině srovnatelné se stažením z internetu. A to mě vzhledem k ceně knihy vadí, byť je možné, že by se soud přiklonil na stranu rodinného použití. A to už vůbec nemluvím o tom, že existují knihovny, kde si všechny tyto (papírové) knihy mohu půjčit/přečíst zdarma.

Když se objeví kniha s mým jménem na uloz.to, tak to není důkaz, že jsem jí tam dal já (taky není problém to jméno z knihy nebo změnit). Spíš potřebují vědět, co nakupuješ, jak často, v kterou denní dobu, jak dlouho se zdržíš na jejich stránkách, na které reklamy při tom klikneš atd. Co si nakupuju nebo čtu je moje soukromá věc a rozhodně se nehodlám svěřovat obchodníkům.

Když oni potřeují vědět, komu tu knihu prodali, aby se dalo případně zjistit, kdy ji dal ke stažení na uložto :-) to mi přijde zcela logické...

Já když mluvím, tak řeknu například, že poslouchám zpěvačku Alicii Keys a nikdy by mne neapadlo říci Keysovou. Proto mi přijde přechylování cizích autorů nevhodné.

Mě pořád vadí, že u nás neexistuje knihkupectví eknih, kde by si člověk mohl nakoupit bez registrace (nebo aspoň bez zadání jména). Chápu to u papírových knih, které je potřeba někam poslat. Jediný web s eknihami, který nevyžaduje registraci je uloz.to.

Skloňovat se dá krásně i bez přechýlení:

Potkali jsem Baracka Obamu s Michelle Obamou.
Zkoušelo se to například u Nesba nebo Frenchy.

Stačí se shodnout, jak vybrat vhodný vzor pro skloňování a můžeme vesele skloňovat i nepřechýlená ženská příjmení.

Ja jsem drive nakupoval u ruznych prodejcu knih, ale dnes jiz vyhradne objednavam na knihkupectvi.mobi ty ceny jsou tam nesrovnatelne nizsi. Kolikrat se i s postovnym pri koupi pouze jedne drazsi knihy usetri. Nechapu, jak je to mozne, ale pochopitelne rad platim mene :-) tudiz i kdyby kosmas zavedl ty slevy, jak se pise v clanku, stejne by to nevyslo levneji nez tam, kde nakupuji nyni...

1. Jak už bylo uvedeno výš: e-book má podstatně nižší užitnou hodnotu než papírová knika, a tomu by měla odpovídat i cena. Druhá věc je, že významná část nákladů při výrobě e-booku odpadá (celá typografie, papír, tisk, distribuce, skladování, náklady pokrývající riziko neprodejných kusů atd.) a i tento fakt by se měl promítnout do ceny. Reálná cena e-booku by měla být někde mezi čtvrtinou až třetinou tištěné knihy (v případě české beletrie), u knih, vyžadujících náročnější přípravu typu překladu z cizího jazyka, náročná a složitá grafika, vyžadující grafickou redakci, je možné tolerovat cenu do poloviny ceny tištěné knihy (a to kdoví jestli, protože i ty budou "mastné" z důvodu nutnosti dražších tiskových technik a lepšího papíru). Nehledě k tomu, že publikace posledně uvedeného typu budou v e-bookových formátech značně znehodnocené. (Časopis Gliese přešel k 1. 1. 2013 z pdf na mobi výsledkem je bezcenný šunt bez obrázků a s chaoticky se střídajícími fonty a barvami písma, na který se nedá dívat.)

2. Velcí knihkupeci a vydavatelé jsou stádo totálních idiotů. V těch malých knihkupectvích, kterým podle Žákové hrozí zánik, už dávno měli mít buď terminály nebo velkokapacitní disky a prodávat zákazníkům e-booky stylem "nechte mi tu flešku a přijďte za půl hodiny". Připravují se o segment zákazníků, kteří nemohou nebo nechtějí nakupovat přes internet (neumějí to, nemají kvalitní nebo vůbec nejaké připojení, nedůvěřují vysoce rizikovým internetovým platbám atd.) a raději sáhnou po "upirátěné" knize. V podstatě utvrzují část potenciálních zákazníků v (do značné míry reálném) přesvědčení, že e-book se legálně koupit nedá.

My vime, ze slevu nedavate, opakujete se tu casto. Nicmene faktem zustava, ze cast zakazniku nakupuje jen ve sleve, ikdyby to byla sleva typu "nechci slevu zadarmo", pripravujete se tedy sam dobrovolne o cast zakazniku, ale to je v poradku, je to vase rozhodnuti a urcite existuje nekdo, kdo se o tyto potencionalni zakaznky rad postara.

Slevy, "akční ceny" apod. nám jen naznačují, jak nehorázně na nás obchodníci těmi "normálními" cenami vydělávají.

příjmení cizích spisovatelek mi přijde v pořádku.

A já řeknu i proč :) Čeština prostě velmi ráda skloňuje, a pak takový cízí a ustrnulý tvar, jako právě ženské přijmení působí ve větě jak pěst na ... ucho.

Mimochodem, bojujete i proti přepisům jmen autorů? Tj. uctíváte jejich originální ruskou, čínskou, indickou aj. psanou formu jména?

Slevy nemají smysl a obchodník si s nimi jenom škodí!

Já osobně slevy nedávám, nikdy, nikomu... Nedával jsem je, už jako obchodník-zaměstnanec a nedávám je ani jako podnikatel. Protože když má mít zboží nebo služba opravdu tak vysokou hodnotu, jak by z ní někdo mohl dát několik desítek procent slevu??? Slevou tak obchodník sám popírá, co o zboží nebo službě prohlásil, stává se nedůvěryhodným a zákazník mu už něvěří, tímpádem nevěří produktu a nekupuje ho!

Sleva je něco jako žolík vytažený z rukávu v kartách - je to prostě podvod na zákazníka a kdo máchá slevami v desítkách procent, tak prostě musí být nedůvěryhodný.

Vydavatelství by udělalo mnohem lépe, kdyby místo nějakých tupých slev vydávali a podporovali KVALITNI tvorbu, více pěněz dávali do reklamy a snažili se usnadnit použití pro uživatele a například prodávali čtečky s minimální marží. To by jim prodalo mnohem více e-knih než sleva ze 170 Kč na 120 Kč :-)

že se nevyrábějí a neprodávají větší čtečky anebo čtečky s barevným displayem souvisí s poměrem cena/výkon, nejvíce čtenářů čte na čtečkách beletrii a zde větší rozměr čtečky nic nepřináší (spíše snižuje přenositelnost) a jelikož většina knih je zcela bez ilustrací, tak ani barva nic nepřinese /tedy kromě podstatného zvýšení ceny čtečky)
prostě výrobci nabízejí to co chce největší počet zákazníků a co se bude dobře prodávat, navíc velká a barevná čtečka se s cenou dostává na stejnou úroveň jako tablety a tablet má mnohem více funkcí...

Přesně tak, hodnota knihy a e-knihy je dost nesrovnatelná.
Co mi v poslední době vadí, je i zastavení rozvoje na poli větších čteček. Chtěl bych si koupit desetipalcovou, kvalitní, a nikdo nic novějšího nebo dostupnějšího nenabízí, pořád bych měl skončit u Kindlu DX (tablety v úvahu neberu, to na knihy není). A kdepak je barevný e-ink?

u nich nakupuji nejčastěji. A je pravda, že jejich slevové akce jsou úspěšné, donutily mne koupit i knihy, které bych normálně nekoupil... :)

Nevím, mě nezajímá nějaký copyright. Ročně koupím cca za 6 - 8000 Kč e-knih a samozřejmě je nemám ve čtečce jen já, ale celá moje rodina. Občas půjčím e-knihu i dobrému kamarádovi. Vše ovšem s tím, si ji přečtou a nebudou ji šířit dál. A funguje to... Chovám se k tomu jako k papírové knize. A nepochybuji, že až umřu, moji potomci si je budou číst také (pokud tedy ještě budou ty formáty k přečtení :) )

Osobně se ani moc nedivím, že jsou zákazníci na cenu náchylnější, protože z pohledu využití je e-kniha značně omezená a ani o třetinu nižší cena to nezachrání. Zatímco zakoupenou (papírovou) knihu mohu půjčit komu chci a kolikrát chci (většinou se tak děje jen v rámci rodiny ale i tak je to nějakých 3-8 lidí podle typu knihy), také ale mohu knihu po přečtení prodat a nebo zdědit celou knihovnu. U e-knih to bohužel možné není - jsou určeny takřka výhradně jedné osobě, skoro bych řekl na jedno použití. A to mi z pohledu ceny přijde jako velice nevýhodná nabídka.

příjmení cizích spisovatelek mi přijde neuctivé