Vlákno názorů k článku Hana Žáková (Kosmas): Zákazníci jsou na ceny e-knih citlivější než u papíru od VfB - příjmení cizích spisovatelek mi přijde neuctivé

příjmení cizích spisovatelek mi přijde neuctivé

příjmení cizích spisovatelek mi přijde v pořádku.

A já řeknu i proč :) Čeština prostě velmi ráda skloňuje, a pak takový cízí a ustrnulý tvar, jako právě ženské přijmení působí ve větě jak pěst na ... ucho.

Mimochodem, bojujete i proti přepisům jmen autorů? Tj. uctíváte jejich originální ruskou, čínskou, indickou aj. psanou formu jména?

Skloňovat se dá krásně i bez přechýlení:

Potkali jsem Baracka Obamu s Michelle Obamou.
Zkoušelo se to například u Nesba nebo Frenchy.

Stačí se shodnout, jak vybrat vhodný vzor pro skloňování a můžeme vesele skloňovat i nepřechýlená ženská příjmení.

Jenže vhodný vzor v ženském rodě bez přechýlení prostě většinou není. Vezměme si třeba takové krásné jméno Smith. Takže píseň nebo kost?
Smith, bez Smithe, k Smithi, vidím Smith, volám Smithi, o Smithi, se Smithí?
Nebo radši Smith, bez Smithi, k Smithi, vidím Smith, volám Smithi, o Smithi, se Smithí? Hnus velebnosti! O tom, že by z věty "Mluvíme o Elisabeth Smithi." prakticky všichni, snad s vyjímkou vás, došli k názoru, že dotyčná se jmenuje "Elisabeth Smithi", nikoli "Elisabeth Smith".
Mělo by smysl mimo větu (tedy i na obalu knihy) uvádět jméno nepřechýlené a ve větách (i v prvním pádě) přechylovat. Cokoli víc je pobliticko korentní, předpřiposraný newspeak.

Takže mi chcete říct, že u mužů se vzor vždycky najde, zatímco u žen je s tím problém?

Jaktože posluchač dokáže dekódovat "základ" mužského příjmení, zatímco jak tvrdíte, s tím ženským by měl nepřekonatelný problém?

Je to jen otázka zvyku. Stejně jako přechylování.

Řešení je nechutně jednoduché - PANÍ Smith.

Paní Smith, bez paní Smith, k paní Smith, vidím paní Smith, volám paní Smith!, o paní Smith s paní Smith.

o to jedno slovo, čtyři písmena a trochu v ostatních jazycích běžné slušnosti, nás snad neubyde.

Já když mluvím, tak řeknu například, že poslouchám zpěvačku Alicii Keys a nikdy by mne neapadlo říci Keysovou. Proto mi přijde přechylování cizích autorů nevhodné.

to zní jako by se vdala za počítačovou skřín .)

A pritom se vdala za pocitacovou klavesu!

Do Vašeho tvrzení ovšem nezapadá to, že zatímco cizím ženám je přechýlení vnuceno, české ženy mohou převzít a použít cizí příjmení bez přechýlení a tam se ...ová nijak nevnucuje. Takže zatímco Agatha musí být Chistieová (přestože se to kupodivu nepoužívá), pokud si Mařenka vezme cizince, může se zcela legálně jmenovat Mařenka Christie a žádné ...ová tam není a nebude.

Alespoň v prním pádě bychom mohli respektovat jejich skutečné jméno. Případně ve všech pádech a chovat se k cizím jménům jako nesklonným.

Čínština, japonština a další jazyky mají obvykle vlastní standardní přepis do latinky (založená obvykle na anglickém čtení) a bylo by dobré se ho držet. Třeba proto, aby když se v novinách dočtu nějakém číňanovi si mohl k němu najít další informace nejen v češtině bez extenzivní znalosti české transkripce. Kdo má vědět že Teng Siao-pching z českého textu je Deng Xiaoping v textech anglických?

Byla by také slušnost uvádět jméno (alespoň v prvním výskytu) i v originálním psaní - Deng Xiaoping (邓小平).

paní spisovatelka má v pasu napsáno Tana French a přijde mi míň jako pěst na ucho "když slyším mám rád Agatu Christie" než "mám rád Agatu Chrisitieovou"

ano přijde mi lepší používat i vlastní jména "v originále", přece jen mi přijde lepší říct "Paul McCartny" než "Pavel McCartney" a dosti divně působí zejména starší překlady anglických knih, kde překladatel přeloží jména, která mají český podobu do češtiny a zbytek nechá v nagličtině, dobrý schíza jsou například příběhy Vlašťovek a Amazonek

navíc mi přijde přechylování příjmení hodně sexistické, jako by se říkalo, že žena je nejdříve majetkem otce a pak manžela

Zkuste převést do ženského rodu:

Četl jsem knihy od Tolstého, Kiplinga a Doyla. Tolstoj převyšuje Kiplinga v lyrice, zatímco Doylovi musíme přiznat akčnost.
Pokud jde o čtenářskou oblíbenost, Tolstého Kipling překonal, ale Doyl Tolstého zatím nikoliv. Myslím, že s Kiplingem i Tolstým se budeme nadále potkávat, o Doylovi si nejsem jist.

Četl jsem knihy od Tolstoji, Kiplingy a Doyly. Tolstoja převyšuje Kiplingu v lyrice, zatímco Doyle musíme přiznat akčnost. Pokud jde o čtenářskou oblíbenost, Tolstoja Kiplingu překonala, ale Doyla Tolstoju zatím nikoliv. Myslím, že s Kiplingou i Tolstojou se budeme nadále potkávat, o Doyle si nejsem jist.

Uvědomte si, že pravidlo "přílepíme -ová a pak skloňujeme" se dá nahradit libovolným obdobně blbým pravidlem a výsledek může být lepší, než co máme teď.

A můžete mi říci, v čem je to lepší? Stejně ta jména przníte, jen jinou koncovkou a navíc ztratíte mluvnický rod. Tolstoja zní jako mužské příjmení. (viz. hokejista Stavjaňa)

Já neříkám, že -ová je nějaká výhra, v prvním pádě bych taky radši viděl originální jméno, ale holt čeština mění tvary slov tak, že tím vyjadřuje pády a vztahy. Navíc máme rozmanitá pravidla pro různé jazyky, podle toho, jak moc blízké jsou češtině.
Vidím Putina, ale Čajkovského a Tolstého, a Putinovou, ale Čajkovskou a Tolstou. Obecně výpůjčky slov z jiných jazyků jsou často problematické, a často záleží, jak to slovo zní česky. Zda se začne skloňovat nebo zůstane neohebné.

Podle mne jsou dvě čistá řešení:
1. neskloňovat
2. počeštit
Cokoliv mezi tím je otázkou citu pro jazyky a mnohdy historickou orthographii :-)

Lepší je to v tom, že sice stále przním, ale przním politicky korektně. A proto je to lepší.

..a dokáže rychle a bez google odpovědět i Angličan.. Němec .. Žid ?