Pokud Vam ta technologie nebrani v rozvoji, muzete pouzivat, co chcete :-)
Navic ceny za ATM sluzbu rozhodne nejsou levnejsi nez ceny za IP/ethernet sluzbu. Kdyz jsem pred tremi lety delal nejake srovnani, tak za STM-1/OC3 (ATM) okruh z Prahy do Blavy to bylo o rad vic nez za 1000 Base (ethernet).
Jasne.. o kolik... ale drazsi to proste je, coz je logicke... mrtva nemrtva technologie - proste mam tu technologii na kterou mam prostredky. Je to stejne jako u spotrebitelu, kdo na to ma, tak ma fullHD TV, kdo ne, ma treba porad starou CB televizi...
kdo kde rekl, ze je vysledna CENA 4x drazsi? Rikam, ze je HD drazsi nez SD, mimojine i proto, ze se prodluzuje zpracovani. Kdyz jste takovy chytrak mel byste to vsem v oboru vysvetlit a naucit je to. Ale nejak rozumne, ne prekrucovanim.
Nikoho nicim nikdo nemasiruje, netusim co delate, mozna jste mistrsvetav prekrucovani liznuty broukem pytlikem, vedomosti vseho druhu.
Ale diky, ze mi broukpytlik dal za pravdu, ze je render v HD delsi nez v SD, zapisu si do denicku jako uspech dne :)
Obecne je render time delsi, nicmene je otazka, jaky je rozdil vysledne nakladove ceny. Protoze rozhodne NEPLATI, ze by nakladova cena za postprodukci HDcka byla 4k vetsi nez za postprodukci SDcka.
Stejne tak neplati, ze by nakladova cena postprodukce 4K byla 4x vetsi nez nez cena za postprodukci 2K. Muze to byt mene, muze to byt vice.
To jsou jen takove argumenty, kterymi (post)produkce masiruji klienty. Stejne tak (jeste stale) masiruji nekteri telekomunikacni operatori televizni stanice, jaky je skvely vydobytek ATM infrastruktura.
Nechapu, proc jim to ty televize (alespon nektere) basti.
Snad ve vsech ne? Proste obecne je render time 4x delsi. At uz se jedno okno pocita 1 vterinu, nebo 1 hodinu. Nebo jestli to je 50 oken nebo 5000 oken.
Asi jsem podle Vas natvrdlej, ale nechapu na co se ptate, tedy jestli se ptate nebo jen tak rejete do neceho, cemu rozumite?
Je to dost mimo tema, ale mel by jste s temi ADC bity a MHz setrit. :-)
Soucasne DVB-T (ale i DVB-C 256QAM) demodulatory v STB/TV v dritve vetsine pouzivaji 10-bit ADC vzorkujicim na 20 MHz, vstupni IF signal 36 MHz. T2 demodulatory si vystaci s uplne stejnymi prevodniky, nejvyssi mod DVB-T2 (256QAM-5/6) potrebuje jen o 2 dB vyssi C/N nez nejvyssi DVB-T (64QAM-7/8). Teoreticky je na 256QAM potreba o 6 dB lepsi C/N nez na 64QAM. Ale T2 pouziva lepsi kodovani, takze se rozdil snizuje na ty asi 2 dB.
Takze 32b ADC a jeste na 1400 MHz to jsou uplny hausnumera.
Dobrý den, tedy ne že by na tom záleželo, ale ANO. A nejen raytracingem, ale veci jako Final Gather, Globalní Iluminace, atp. ovlivnuji rendrovací časy, a ANO ty časy jsou principielně 4x delší než u SD.
Vlastně jste zde narazil přesně na to, o čem Vojta píše. Za jeden rendrovací čas (na který je dejme tomu rozpočet :-) mohu mít luxusní obrázek v SD PALu, a nebo např. neraytracované 3D jako z počátku 90tych let v rozlišení HD.
A řekněme, že 90 procent diváků, nemá možnost obraz v HD vůbec vidět. Jak byste se rozhodl vy?
:)
A tento princip se samozřejmě netýká jen 3D. Zkuste některému 2D operátorovi při postprodukci nějaké náročné scény v HD říct, že má v dnešní době výpočetního výkonu habakook. :-D
tady je fakt nějaké zásadní nepochopení, zatímco pan Frič uvažuje o fullHD řešení, obrovských minimálně komprimovaných datových tocích, vkládání grafických prvků do obrazu, tonálních úpravách každého záběru a tedy maximální kvalitě a proto také vysoké ceně pro kterou brzký nástup fullHD pochopitelně odmítá ... naráží to na naše laické zkušenosti, kdy je nám na HD kanálech předhazováno SD rozlišení přepočítané do HD a přitom na základě zkušeností s amatérským videem tušíme, že i na "obyčejných" HDV kamerách v "bídném" rozlišení 1440x1080i by je ten záznam oproti tomu upscalovanému SD někde úplně jinde.
Tak když zapomeneme na fullHD, proč se prozatím jen nedotáhne ten řetězec od "HD ready" záznamu k něčemu co by se dalo nazvat "HD Ready" vysílání?
I já bych s tím čtyřnásobkem souhlasil. Moje analogie je z oblasti profesionálního audia. Na konci roku 1998, když jsme uváděli do provozu malé pracoviště na digitalizaci zvukových záznamů, už bylo možné pracovat ve vysokém rozlišení (24 bit/96 kHz). Jakmile však vyvstala potřeba jakéhokoliv přímého /destruktivního/ zpracování, tak výkon počítačů prostě nestačil. Nároky processingu, na datový tok při přehrávní i na ukládání dat byly prostě příliš vysoké. Přesně čtyřnásobně. Největší problém: kam s tím (dostupná byla jen CD).
Dobře vybavená produkční studia s nákladnými systému typu ProTools, Sadie, Sonic Solutions na tom byla lépe, samozřejmě.
Práce ve standardních formátech bylo už tehdy naprosto bezproblémová (16 bit/ 44 nebo 48 kHz). V podstatě jsme se tehdy na systému hlavně učili a rostli s ním. Soustředili jsme se na zpracování standardního materiálu a několik menších projektů. Během 3 let se výkony počítačů a kapacity pro ukládání dat posunuly úplně někde jinde. Od roku 2001 již není co řešit.
--
I my budem muset být mnohem trpělivější. Bohužel to utrpení u velké bedny budeme muset ještě nějakou dobu snášet.
Michal
Ovsem i studiovej soft ma moznost v menu nastavit jestli pouzijete pro vypocet CPU ci si pomuzete dalsima dostupnyma CPU v PC (treba grafika, zvukovka nebo doplnujici vypocetni PICe karta treba s nekolika DSP MC 96002).
Kdysi jsem mel ATARI ABAq s 8-mi transputery Inmos 200 na karte (na MB byl MC68060).
Ostatne na skrini mam jeste ATARI Falcon 030 (s turbem MC68060), ktera ma na MB i DSP MC 56002, takze 3D-movie film fachal fakt dobre kdyz jsem obaloval dratenej model *umel to vzit i ze Stada).
Jen k te cene 16b prevodniku: http://www.elix.cz/sdr-iq
K te navysene cene linearniho HW pro zpracovani a odbavovani FHDp se priklanim.
Sice celkove technologie uz jsou, jen jsou STRASNE drahe a zatim neni u nas dostatecne mnnozstvi divaku, ktere to zaplati.
Osobne se zabyvam zpracovanim radioveho signalu vysilac-prijimac.
V dnesni dobe je DVB-T s QAM64, na to "cipy" (AD/DA+DSP+nekdy PROM...vse v jednom pouzdru) jsou levne. U RX do 30Kc (min 1000ks STB), u TX do 2000Kc (min 100ks u DVB-T modulatoru).
Ted prichazi DVB-T2 s QAM256 a cipy pro RX jsou 6x drazsi pri stejnem mnozstvi STB a pro TX cca 8x drazsi.
Mozna v budoucnu prijde i DVB-T s QAM (pripadne PAM) 2048 (neni az takovy datovy bitstream rozdil mezi QAM256 a 1024, pro ekonominu provozu je treba minimalne rozdil QAM256 vs QAM2048). Pravdou je, ze uz dnes jsou pro QAM2048 a QAM4096 "hybridni" soucastky, ale jsou az presprilis drahe na to, aby se v "monolitu...ic" zacala vyrabet ta spravna soucastkova zakladna.
Pro porovnani cen uvedu praktickej priklad.
Pro QAM64 v beznem STB staci AD 10-14b/200-500MHz pro dynamiku do 80dB. Cena takoveho cipu je 30-150Kc v STB.
Ale pro vyssi QAM potrebuje AD prevodnik, ktery ma minimalne 24b.optimalne 32 ne-li 64bitu. A to nejen pro "dynamiku"...on ten vyssi QAM v podstate neni nice jineho nez vyssi "sum" v eteru.
Mel jsem zapujcenou PCIe kartu s VF AD/DA 32b/1400MHz .... cena karty = 60000Kc.
Takze v dnesni dobe pro zavedeni QAM 2048/4096 (DVB-C2) by bylo treba to co je v te "laboratorni karte".
Tudiz si dokazu predstavit...prevedeno k produkci FullHDp..., ze TV technika fornt-to-end (opravdu se FtE "blbe" sezene) je pro FHDp 4x drazsi.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).