Panove by meli predevsim pochopit, jak funguje placeni od Apple.
Apple totiz posila platby vyvojari (zde nakladatelstvi) bez DPH, tj. nasledna platba od Apple je jiz cisty prijem, neni treba z toho odvadet DPH. Takze neni pravda, ze v EU je provize vyssi. Jen je v ni zkratka zapocitana i DPH, kterou ale vydavatel z tisteneho casopisu musi taky zaplatit.
Takze provize je uplne stejna na celem svete - 30%.
Tohle je diskutabilni. Kde mas zdroj potvrzujici, ze tvym zakaznikem je Apple a ne koncovy uzivatel? Myslim to tak, ze jsou dve varianty a) Apple vystupuje jako zprostredkovatel a zakaznik je uzivatel, Apple figuruje jenom jako "PayPal", b) tvym zakaznikem je Apple. To jsou dve odlisne veci ... Vim, ze se to nekolikrat resilo, ale nikdo nepodal uspokojivou odpoved obhajitelnou pred FU. Co danovy poradce to jiny nazor ...
No zde je jasnym zdrojem smlouva, kterou mam podepsanou s Apple. Apple tam jednoznacne vystupuje jako Agent, ktery preprodava aplikace a nechava si za to poplatek. Vyuctovani je pak normalne obdhod mezi 2 subjekty v ramci EU. Myslim, ze tady o tom nemuze byt sporu.
Narozdil od Google checkout, kde je to tak jak pises - tam DPH musi odvadet developer (a zaroven ho muze i nauctovat) a Google je jen zprostredkovatel jako u PayPal. Mimochodem to je neskutecny opruz, protoze je treba resit kurzove prevody (Android Market ted podporuje asi 8 men), resit DPH (EU / non EU) atd.
Kdo nebo co je to Apple? Ve vývojářské smlouvě je Apple identifikován dosti nejednoznačně jako "Apple and Apple Subsidiaries (collectively “Apple”)", takže vlastně nevíte, se kterou právnickou osobou tu smlouvu uzavíráte, jestli sídlí v EU, jestli je registrovaná k DPH. Nicméně souhlasím, že v praxi to vypadá jako obchod mezi dvěma plátci DPH.
Moc jednoduché a čisté to ale není a kdyby se v tom chtěl agilní úředník FÚ hrabat, je o zábavu postaráno - jak se vlastně správně vyplní přiznání k DPH a souhrnné hlášení? Nota bene když applovská reportovací období se nekryjí s kalendářními měsíci a kvartály... Kde je daňový doklad se všemi náležitostmi k přijatým platbám?
Jasne, souhlasim, ze to je pakarna, zvlastne ted, kdyz Apple uz posila jen 1 platbu za vsechny regiony. Nicmene my to delame tak, ze:
- pro EU platby (tj. UK a EU) vyplnujeme do souhr. hlaseni Apple pobocku v Evrope
- zbytek je mimo EU
nas danovy poradce tento postup schvalil :-), coz ale neznamena, ze to FU projde bez problemu.
to slouceni UK a EU je zalozene na tom, ze kdyz jeste platby chodily oddelene, tak UK i EU byl stejny "sender" podle vypisu v bance (tusim Apple Luxembourg).
castky bereme podle reportu Apple - tam jeste rozdeleni podle regionu je. Co se tyce danoveho dokladu, tak Apple pise nekde ve FAQ, ze je mozne normalne vystavit fakturu a tu mu poslat.
Jinak souhlasim, ze Apple neni na nase evropske ucetnictvi moc pripraveny, v USA asi takovedle papirovani neresi. Ale jak rikam, furt zlaty Apple, oproti tomu, kdyz clovek musi vystavovat faktury na $0.99 pro kazdou kopii Android programu a resit DPH a kurzove prevody.
Hm, my to zase všechno deklarujeme jako export mimo EU protože našemu poradci se zdálo horší vysvětlovat, že jedna platba patří ke dvěma nezávislým transakcím se dvěma de iure nezávislými subjekty :-)
Trochu mě těší, že hlavu v pejru mají z Apple a DPH i vývojáři v NL nebo UK. Každopádně souhlasím, že u Androidu je to ještě větší pakárna i když nás zrovna kursové převody zase moc netrápí, protože na práci s více měnami jsme zvyklí.
Jo to vypada jako celkem elegantni reseni a danove pro stat to vyjde nastejno, nicmene bych se trochu bal, ze nebude seset souhrnne hlaseni - ktere Apple vystavi jako ten, kdo ovedl dan a vam poslal penize uz bez DPH - nebude to "matchovat" se souhrnnym hlasenim od vas.
Nevim, jak moc ty databaze kontroluji, nicmene pro to se to souhrnne hlasneni dela, aby se takovedle veci prave kontrolovali ne?
Obávám se, že křížově se to moc kontrolovat nedá, už proto, že není jednoznačně řečeno, jak se má postupovat při přepočtu měn (třeba my máme umělý účetní kurs 25 Kč/Euro (s dorovnáním na konci roku) a do hlášení během roku píšeme fakturované částky v Euro x 25 - je-li příjemcem třeba švédská firma, jen Bůh ví, jaké částky v SEK píšou do svého přiznání oni :-) Asi půjde zkontrolovat počet plnění a shoda částky v řádech...
Když jsem se správce daně ptal, co s tím vlastně dělají a k čemu to je, dozvěděl jsem se, že jim ta data ani nechodí a že stran kontrolovatelnosti to vidí podobně. Nicméně kamarádka v Praze už zažila, že zapomněla vykázat nějakou fakturu do Polska a z FÚ přišlo přátelské připomenutí na základě SH té polské firmy.
Viz. nize, ta smlouva je dost nejednoznacna. Zeptej se 10 danovych poradcu a kazdy ti rekne neco jineho.
Stat by uz konecne mel zavest institut na FU, ktery na pozadani rekne jak je to spravne a pro firmu / FU by to bylo zavazne. Byt by to stalo nejake penize. Uz se o tom jednu dobu uvazovalo, ale skutek utek.
Odpověď byla delší a tak je tady: http://michal.politzer.cz/schvalovani-obsahu-pro-apple-ipad
Za odchod čtenářů si mohou deníky samy. Nikdy totiž nepochopili základní pravidlo:
Čtenář nemá dostatek energie a času číst noviny každý den.
- Proto je nevhodné drobit kvalitní obsah tak aby musel kupovat noviny každý den.
- Je potřeba udělat dva stěžejní výtisky v týdnu, které obsahují zajímavá celospolečenská témata (úplně vynechat v nich mohou například sport, sázky, či cokoli kolem automobilismu).
- Je tedy i nevhodné konstruovat "výhodné předplatné" právě na každodenní odběr tiskovin. Například, kdyby mi bylo umožněno předplatit si jen čtvrteční výtisk Mladé Fronty (v minulosti, dnešní je nečitelná), se slevou oproti stánku, klidně bych si ji předplatil.
Ale houby, poměr množství užitečné informace / délka textu se neustále snižuje. Zato poměr lží, pololží vzniklých záměrně či z hochštaplerství novinářů či potřeby podpořit reklamu / délka textu se neustále zvyšuje.
Jinak řečeno, jak jdou roky, je čím dál obtížnější z madiálních textů cokoli užitečného vytáhnout. Možná to nepoznáte vědome, ale mozek je namáhán mnohem více a je mnohem rychleji unavený. Podvědomě pak vysílá signál, že nechceme noviny číst a lžeme si, že nemáme čas.
Stále platí, že čtení kvalitního textu bez lží, manipulace, s informacemi (tedy text nejsou jen slovní a písmenkové emise bez obsahu) je osvěžující a nelze se od něho často odtrhnout.
Zato dnešní noviny jsou naprosté smetiště, odpad, hnůj, a mozek podvědomě protestuje. Je přetížen.
Ostatně skuste si strávit měsíční dovolenou na krásném romantickém báječném místě a pak na nějakém smetišti plném smradu, hnoje, odpadu.
S novinami a médii dnes je to stejné.
Číst dnešní noviny, nebo sledování dnešní televize je naprostá ztráta času. Já jsem to před několika lety utnul zcela a nikdy jsem nezalitoval. Ironicky jsem informmován o dění lépe a často se mě dokonce lidé ptají.
Cílem dnešních novin není informavat, ale dezinformovat a nabouchat prašule. To je legitimní, ale jaksi se ztratil smysl proč si lidé noviny kupují, takže iracionálně si ztrátu smyslu čtení novin vysvětlují, že nemají čas, či chuť. Ono je skutečně není vůbec proč číst.
zdravim kolego,
asi jako nejvetsi problem bych jako "maly" vydavatel videl v jedne veci.
Velke ci vetsi noviny vydavaji dost casto srot. Samozrejme, ze maji pak hodne lidi a hodne shlednuti. Tim padem vydelavaji na reklame pomoci "kvantity". Tim padem mohou mit i o dost nizsi ceny.
Pokud chce nekdo dneska prodavat reklamu a je mensi a chce mit kvalitnejsi obsah, tak je samozrejme drazsi. A pro inzerenty je dneska dulezite oslovit co nejvice lidi. Bohuzel taky ceskeho cloveka zajima hlavne cena. A nechce chapat, ze vyroba obsahu neco stoji (kvalitnejsiho vice) a ze to za 1/10 cenu jako ostatni a podobne nevyrobite.
A je otazka, jak se s timto problemem "popasovat" ?
Dalsi problemy bych videl jako hodne prizivniku na ceste nez se to dostane k inzertnimu mediu. Nebo take to, ze v hodne firmach se funguje pres agenturu nez levnejsiho provozovatele inzertniho media.
Takze tak muj pohled jako maleho vydavatele. Problemy velkych vydavatelskych domu a ani velci vydavatele me nezivi....
gf
Těžko.
On je to začarovaný kruh. Čím dál prázdnější média a čím dál větší absence kvalitních informací vytváří čím dál méně znalého čtenáře i novináři. Novináři vychovaní čtením bezobsažných textů píší ještě bezobsažnější texty, než jejich předchůdci. A toto kolečko se posiluje.
Můj názor je, že kvalitní média prostě nemohou být řízena reklamou. Jako zdroj financování si musí nacházet více cest, a reklamu brát jen jako přivýdělek, nikoli se na něj vrhnout jako na zdroj financování na 100%.
Kvalitní média se musí zamyslet, kdo je jejich čtenář, na toho cílit a snažit se mu nabídnout takové služby, aby si jej udržel. Využít toho, že má určitou cílovou skupinu a ta cílová skupina chce kvalitní informace určitého druhu a poptává další služby.
Jinak řečeno, původní model křížového financování platba + reklamy změnit na model platba + částečně reklamy + specifické služby pro danou cílovou skupinu + vytváření komunity kolem dané cílové skupiny.
Kvalitní média mohou na rozdíl od masovek být dlouhobě adresná. Je to možná cesta tohoto využít.
Reklama a 100% závislost na ní také často vytváří značný tlak na ohnutí informací v zájmu inzerentů a postupně často dotlačí k tomu, aby informace nebyly tak úplně nestranné a tím ztratí médium kvalitu či serióznost.
Kvaliní médium by mělo diverzifikovat zdroje a využít specifické situace, kterou má - tedy určitý druh čtenářů podle zaměření média.
Bohužel situace je jinak taková: Média žijí z minulé slávy, kdy média ještě informovala - řada lidí stále mluví o tom, že média informují, jsou hlídacím psem demokracie a podobné bláboly, které už jsou jen naivitou a minulostí. Média mají problémy nikoli proto, že jsou nové technologie, ale proto, že ztratila smysl. Když si budete kupovat své oblíbené sušenky a prodejce se rozhodne prodávat jen obal bez sušenek - také postupně počet kupců sušenek klesne. A to se přesně stalo médiím.
Média stále rafinovaněji a nákladněji hledají cesty, jak vytvářet lživé iluze o tom, že mají smysl. Jak vytvářet drogovou závislost na čtenářích a prodat. A ono to stojí více a více sil a výsledek je pro média čím dál horší a horší. Média se rozhodla, že informování je příliš nákladné a drahé a tak se rozhodla, že tolik do čtenářů investovat nebudou a všechny se stávají klony Blesku. No a čtenáři na nich začínají šetřit.
Je to přechodová stanice. Každé médium, či plátek, které nastoupí cestu předchozích dvou odstavců bude řešit čím dál větší problémy vycházející ze lží, že vytvářejí složitější a složitější konstrukce jak lhát čtenáři, že noviny potřebuje a stejně bude upadat.
Kvalitní médium by prostě mělo využít svět čtenářské cílové skupiny a být něco jako prostředníkem mezi potřebami jejich světa. Ale bez jejich násilného ohýbání, vpadávání a manipulace. Reklamou na 100% se uživí, ale nemělo by na to vždy spoléhat.
Přesně tak. Dnes jsem, na vlastní náklady, vytiskl pár hodnotných článků z internetu (články které jsou volně k dispozici, včetně uvedení zdrojů) a zanechal "povalovat se" ve veřejné knihovně.
Když si najdou čtenáře, bude jen dobře. Rozhodně mají větší informační hodnotu než výtisky všech českých papírových novin, vydaných během posledního měsíce i více, dohromady. Přitom je to jen pár stránek textu s obrázky a některé články jsou i několik let staré...
P.S.
Nemůžeme připustit aby ti mladí neustále konzumovali jen ten brak co nás neustále obklopuje. Mimochodem, na hodně školách mají vlastní noviny a nebývají vůbec špatné.
Ten problém se závislostí na reklamě se ale týká spíše časopisů. Typicky je to zásadní problém pro odborný tisk - jak napsat seriózní a třeba kritickou recenzi na výrobek, na který si jeho výrobce zároveň zadal reklamu?
U denního tisku je to složitější. Tam není až takový problém s reklamou - zas tak moc reklam, které mají přímou vazbu k nějaké zprávě není (stane se to, ale přece jen to není majoritní problém). Mě spíš přijde, že problém je přímo v myšlení novinářů. Oni se v jisté době začali tvářit jako hlídací pes demokracie atd. Tohle ani tak není blábol, nezávislost si média ve světě hlídaly. Potíž je ale v tom, že s rostoucí mocí médií nutně nastala situace, kdy média začala politiku přímo vytvářet - politik, který se nehodí do vytvářené virtuální reality se prostě "odstřelí", prakticky nikdo nemá šanci odolat cílenému tlaku médií. Jenže po nějaké době se to dostalo do slepé uličky ve více ohledech - lidi už to tolik nebaští, politici se naopak naučili s médii pracovat, čímž nepřímo omezují i tu nezávislost, toho si zase všimnou lidé a roztáčí se kruh, podobně jak jste napsal.
Další věc - obecný trend doby je, že "masa" lidí o hlubší informace nestojí a neumí je zvládat - nevěřte tomu, že jde o jednosměrný trend, kdy lidi nečtou, protože se média bulvarizují. On tu prostě moc velký trh pro hlubší analýzy není - čtenáři jsou, ale ne dost na to, aby se to zaplatilo (a na malém česky psaném trhu je to už tuplem bídné).
Mám-li být upřímný, tak já to vidím dost beznadějně...
Slyším tady pořád nářky nad "zlým" Apple a milionem dalších překážek, který znemožňují našim hodným vydavatelům být úspěšnými na tabletech a interneu. Přitom tady vidím spíš zoufalou neznalost (viz Robinův a Jindřichův komentář) a několik mizerných iPad aplikací.
Už mě taky nebaví řeči o zpoplatněných sekcích s "kvalitnějším obsahem". Chtělo by to místo keců nejdřív ten kvalitnější obsah skutečně začít dělat, a až pak si za něj můžete řict o peníze.
Nedivím se, že ihned má na ipadu jen pár stovek pravidelných čtenářů. Čtu ihned skoro denně na iphone a kdysi jsem si zkusil nainstalovat i jejich čtečku. po každém otevření to ale trvalo půl minuty, než čtečka něco načetla. Za pár dnů jsem ji smazal. Nedávno jsem zkoušel čtečku novinek. Obsah načte rychle, ale zase má tak malé písmo (a nedá se zvětšit), že to stejně nejde číst. Asi bude ještě dost dlouho trvat, než se vydavatelé naučí mobilní obsah dělat tak, aby byl použitelný.
Jednoduché shrnutí ...
1. Vydavatelé neví co všechno iPad umí a proto tam cpou obrázkové časopisy, apod. Takže je to pomalé, nedá se to číst, atd. To se musí naučit. Ale to je i chyba rádoby vývojářů, kteří to jinak neumí udělat a tak je do toho ani "netlačí".
2. Vydavatelé minimalizují náklady a tak se snaží dát "stejný" obsah na počítač, iPad, ... Nepochopili, že to jde i jinak, resp. že uživatele na iPadu neuspokojí statický obrázek. A nebo nechtějí investovat další peníze a ty malé co investují v současné době v podstatě vyhazují.
3. Ten kdo si stěžuje na schvalovací proces Apple je ... Pravidla jsou jasně daná a 99 % zamítnutí je na základě předem známých pravidel. Když někdo neumí číst, nedokáže se podle nich zařídit, tak si ani nezaslouží aby tam nějakou aplikaci vůbec měl. Kdo řve, že Apple to znepříjemňuje, tak akorát dává najevo svoji neschopnost. Čest vyjímkám :)
4. Sorry, ale 500.000,- Kč za 4 měsíční práci na aplikaci nepovažuju za exkluzivní deal. Když vezmete grafika, programátora, tunu starostí kolem, je to tak akorát, spíš málo. A pokud někdo podkopává cenu, tak škodí sám sobě, protože deformuje cenu na trhu za práci a horko těžko ji bude zvyšovat. A někteří ji deformují dost brutálně ... Potom to takhle nemá vypadat.
Tady to bylo spatne pochopeno nebo mnou spatne napsano.
Tim obrazkem myslim to, ze to vysazi jako casopis a jedna cela obrazovka odpovida jednom JPEGu. Tedy ve vysledku jde o fullscreen prohlizecku obrazku. Prikladem budiz Zinio a "ctecka" casopisu. A tak jako uzivatel nemam moznost vypnout obrazky, videa, zmensit / zvetsit text, ...
no na Slovensku je nazor na piano asi takyto...
http://blog.sme.sk/diskusie/1830912/26/16535474/Piano--spoplatnenie-webu-Fuj.html#16535474