Vlákno názorů k článku iDnes zavedl povinné registrace diskutujících od Petr - Rozlišujte prosím vlastniství (duševní) a autorství. Rozhodně to...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 15. 9. 2003 13:57

    Petr (neregistrovaný)
    Rozlišujte prosím vlastniství (duševní) a autorství. Rozhodně to není totéž a vy s těmi termíny zacházíte dost benevolentně.
  • 11. 9. 2003 22:30

    pivko (neregistrovaný)
    no podle ceskeho prava korporace mit dusevni vlastnictvi nemuze, nebot autorem a zrovna tak i puvodcem vynalezu muze byt pouze osoba fyzicka. autorska prava nelze prevest vubec, lze k nim pouze poskytnout licenci. puvodcovstvi vynalezu taktez nelze prevest, ale patent ano. podle common law lze ale prevadet i autorske pravo.

    dusevni vlastnictvi je jenom urcita zkratka a tento pojem neni uplne presny, nebot k vytvorum dusevni cinnosti nevznika vlastnictvi ve smyslu obcanskeho zakoniku, ale urcita prava stanovena ve zvlastnich zakonech (autorsky zakon, patentovy zakon apod.)
  • 11. 9. 2003 20:31

    bones (neregistrovaný)
    Nezasluhuje zcenzurovat mnohem více hromada příspěvků, které zcela legálně nabádají ke krádeži duchovního vlastnictví?

    Kupodivu nezasluhuje. Jednak by to bylo omezování svobody slova (odkdy nemá člověk právo projevit svůj názor ohledně špatných zákonů a případně iniciovat jejich zrušení či ignorování?)
    Krom toho, duševní vlastnictví je protimluv. Nemateriální podstatu nelze vlastnit. Autor si zasluhuje úctu a uznání za to, že něco vytvořil. Má nárok na to, aby mu jeho autorství bylo přiznáno a pod jeho práci se nemohl podepsat někdo jiný - ale nevidím důvod, proč by na této práci měly dál parazitovat firmy (JAK MŮŽE KORPORACE MÍT DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ, NEMÁ-LI DUŠI?!) nebo lidé, kteří se na vytvoření daného díla nijak nepodíleli. Devadesáti procentům umělců je nějaké pirátění srdečně volné - nejvíc řvou ti, kteří k dílu přišli parazitismem na umělcích.

    Bezúplatné šíření cizího kulturního díla nemůže být zločinem. Jakmile někdo vypustí myšlenku, ať už ve vizuální nebo zvukové formě, na veřejnost, stává se tato myšlenka součástí celkového povědomí lidstva a může být interpretována, tlumočena, přetvářena a jinak využívána podle libosti.
    Jakmile totiž někoho se svou myšlenkou seznámím, stává se částí i jeho myšlení. Pokud bych si chtěl moc nad tou myšlenkou udržet i nadále, zavánělo by to snahou o kontrolu myšlení a tedy narušením svobody myšlení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).