Snad autor promine, ze se otocim na detailu misto toho abych diskutoval k veci, ale v uvedenych vetach:
Během příštího měsíce vybuchne ve středních Čechách sopka.
Češi, svrhněte krále!
Je ke dni 1. 1. 1993 96 procent obyvatel České republiky HIV pozitivních?
je pouze jedno tvrzeni - a to (1). (2) je vyzva resp. rozkaz a (3) je otazka. Vyzva/rozkaz ani otazka neni vyrokem, u ktereho by bylo lze posuzovat pravdivost - nejvyse snad smysluplnost a u rozkazu pripadne proveditelnost nebo opravnenost. Jestli je tedy nasledujici odstavec (pojednavajici vyrokove funkci a "Uvodu do logiky") take prevzat z vyse uvedene knihy, pak to pro jejiho autora neni prilis dobra reference, pokud je to text autora clanku, pak se prilis netrefil s vyberem prikladu a komentarem k nemu ...
Ja vim, uz mi tady nekdo jednou vycetl, ze matfyzaci jsou hrozni, uz dam pokoj ...
Uz Vam nekdo vycetl, ze vy matfyzaci jste hrozni? Ve zminemem odstavci jsou vsechny tri priklady oznaceny jako veta, nikoli jako vyrok. Nasledne je uvedeno, ze je to prave a jen vyrokova fukce, ktera muze nabyvat pravdivostni hodnoty, tedy zadny z uvedenych prikladu :)
To je pravda. Velice spatne jsem se totiz vyjadril. V clanku se rika "ne však kvůli omylům v nich obsažených", coz vzbuzuje dojem, jako by slo zhodnotit, jestli tam nejaky omyl je nebo neni - to samozrejme nejde (a nejde to dokonce ani u jednicky, kterou jsem si puvodne spatne precetl).
Jo, a odpoved na prvni otazku je "ano".
Já jsem autora článku pochopil. On chtěl říci (ale neřekl), že ty výroky nejsou pravdivé, protože to buď nejsou výroky, nebo se týkají budoucnosti (č. 1) a tudíž jejich pravdivostní hodnota není známá.
Výrok č. 1 o sopce pravdivostní hodnotu má, ale ta bude známá až v budoucnosti - za předpokladu, že tento výrok skutečně někdo vysloví v nějakém čase a tak časově zafixuje jeho kritérium platnosti (příští týden).
Podle běžného jakykového úzu nelze říci, že je to výrok lživý. V okamžiku, kdy byl nebo bude vysloven, nebylo nebo nebude známo, zda je pravdivý.
Ale pozor, lživost ani pravdivost nemusí být chápána v takto striktním významu, záleží na její definici. Jestliže definujeme lež obecněji - např. jako "vyslovení tvrzení, kterým chce jeho autor vědomě uvést adresáta do mylného přesvědčení" - můžeme klidně považovat za lživá i různá "falešná proroctví".
V nich se totiž autor obvykle snaží adresáta přesvědčit, že je alespoň rozumná pravděpodobnost jejich naplnění, zatímco dobře ví, že tato pravděpodobnost je téměř nula. Přesvědčuje adresáta o tom, že má nějaký zdroj informací (třeba zázračnou intuici), který adresát nemá.
Lživý tedy není výrok jako takový, ale dojem, který se snaží vytvořit.
To je ovšem možná přesně to, co chtěl říci autor článku.
To je ovšem možná přesně to, co chtěl říci autor článku. - ano, to je priklad prezentace informace, kteremu nelze ale opravdu nic vytknout ;-)
Omlouvam se, to jsem si nedokazal odpustit.
Primlouvam bych se spis zato, abychom zminenym jevum rikali spise "manipulace" nez rozsirovali vyznam pojmu "lez" (v urcitych pripadech pak lze dokonce pouzit termin "podvod"). Pripoustim ale, ze jde jen terminologicky problem, ktery se proste da vyresit tak, ze si vysvetlime, co urcitym pojmem chapeme a nemusime s nim zatezovat diskusi.
Osobně se kloním k výkladu, že lež není totéž, co nepravdivé tvrzení. Lež je tvrzení, o němž je jeho autor přesvědčen, že není pravdivé. Viz. například historka ze Smullyana, kdy pacient na otázku "Jste Napoleon" odpoví "Ne" a detektor ho obviní ze lži.
Ale s rozšířením, které navrhujete, lze říci, že příklad se sopkou k tomu má blízko, protože autoři podobných článků sami obvykle předpokládají, že k tomu nedojde.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
