Vlákno názorů k článku IPv6 Mýty a skutečnost: díl III. - podpora end-to-end služeb od sdlkf - Pakdej keám připojenej k síti už přeci MÁ...

Pakdej keám připojenej k síti už přeci MÁ svůj jedinečný hw identifikátor v podobě MAC adresy. Ergo mi uniká nutnost definovat vedle toho IPv6 adresy, chápu změnu protokolu kvůli adresování atp. ale nechápu, proč by adresy měly být přidělovány, když by mohly být použity stávající MAC???

Protože MAC adresy nejsou agregovatelné a málokterý směrovač dokáže udržet v paměti 2^46 záznamů.

2^48 :-) Ale to na tom moc nemění ...

1 bit je U/M a druhý G/L.
A přesně tedy 2^46-1

Navíc ne všechny zařízení připojené do Internetu musí MAC adresu mít. Jsou i jiné technologie než ethernet.

proč celý? Voni se taky neměněj DNS záznamy po čelém světě pokaždé kdž si zresetuješ ADSL modem a operátor mu vrazí novou dynamicky přidělovanou adresu. Tak nějak jsem to myslel. Jako náhrada IP v DHCP MAC adresou, otázka je jestli by to pomohlo.

prostě MAC adresy nejsou agregovatelné, takže libovolný směrovač, který má minimálně tři rozhraní by musel mít seznam všech MAC adres, aby věděl, kam ten paket poslat. Ale samozřejmě by byla možnost použít locally administred MAC adresy, tak aby se přidělovaly agregovatelně. Pak byste ovšem musel patrně řešit třeba dynamické přidělování MAC adres :-)

A jaký je rozdíl mezi tímto řešením a současným NATem? Připomeňme, že dynamické přidělování IP adres je vyřešené.

a ještě přesněji tedy I(ndividual)/G(rou­p) a 2^46.

Jak říkám, moc toho na tom ten počet nemění. Už vidím, že jak děláš tabulky zarovnané na 46 bitů :-)

Ale byla by to zajímavá představa, jak se přepočítává celý internet hned po tom, co si vyměním síťovku.

No to právě že jen v některých případech, kdy na koncové IP (MAC addr) běží služba, která má být dostupná "z venku" z internetu. Ve všech ostatních případech, kdy se NATuje na 192.168.x.y. nebo 10.0.x.y by se mohly opustit IP adresy a měrovat přímo na MAC ADDR. Čistě teoreticky by se na jednu IP adresu dalo pověsit třeba 254 dalších směrovačů a na každém z nich by mohl viset počet koncových zařízení kolik by reálné obhospodařit via MAC. V podstatě takové dva NATy za sebou s tím, že poslední level by netvořilo 254 síťovek (class C) ale libovolný počet mac adress (který by to uneslo). Tak jako natujete do lokální sítě na 254 kompů, tak by to snad šlu udělat přímo třeba na několik tisíc MAC. Výhoda je zřejmá - žádný admin by nemusel řešit nějaké IP v lokálních strojích ani dynamické přidělování. Prostě ten směrovač na MAC adresy by si každého připojeného zařízení všiml a věděl o něm. Beztak se tam mac adresa přenáší v každým paketu :) Samozřejmě otázkou je, kolik IP adres by se tím dalo ušetřit, ale rozhodně by se dalo ušetřit hodně administrátorské práce.

Podstatný. Rohodně by se ušetřily miliony hodin administrátorů sítí za nesmyslné de* bility při konfiguraci sítě. Ono by totiž skutečně stačilo připíchnout ethernetovou kartu a MAC addr do sítě.