Čistý NAT (bez překladu portů), jak je popsán na začátku, je vždy možný pouze 1:1. Koncové stanice totiž musí být schopny jednoznačně identifikovat datový tok. V případě, že by se překládaly 2 vnitřní IP adresy na jednu vnější a shodou okolností by si oba dva vnitřní počítače zvolili source port vyšší vrstvy stejně a přistupovali ke stejnému serveru (což může být celkem běžné), tak by došlo na straně přijímacího serveru k chaosu. (připouštím, že mohou existovat aplikace, kterým by to nevadilo, jenomže takové aplikace pak nepotřebují hlavičku vyšší vrstvy)
NAT byl opravdu původně zamýšlen pouze jako aplikace překladu 1:1, která měla sloužit k dočasnému řešení při přeadresování sítě při přepojení k jinému poskytovateli.
PAT a NAPT jsou pak úplně jiné technologie, pro které si NAT krabička musí udržovat stav spojení a s tím spojené komplikace.
Stav spojení si ta krabička stejně musí udržovat, protože zpravidla tam nezávisle na NAPTu chcemi i stateful firewall. A to bez connection trackingu asi nepůjde...
