Vlákno názorů k článku Jak fungují satelity I.: Výroba družice a její složení od Steve - Souhlasím, je to opravdu člověk na svém místě....

Souhlasím, je to opravdu člověk na svém místě. Ani JanMan by jej nepřeválcoval svým odborným slovíčkařením :-))))

Podle mne si Rysovo jednoduché a dostatečné vysvětlení zaslouží jen pochvalu. Jistě ho pochopí i naprostý laik.

Je to zjednodusene takto.
Gyroskopy jsou tam od toho, aby se satelit "nepretacel" kolem svych os.
Cili aby vysilaci parabola mirila na Evropu a ozarila ji takhle nejak:
http://www.parabola.cz/img_satelity/astra1f_h_neg.gif
Protoze vysilaci parabola nema pohyblivej kloub, aby antena porad mirila tim spravnym svazkem.

Hydrazynovej/plynovej raketovej pohon (spise "došťuchovadlo") resi to, aby se napriklad nejaka Astra 19.2st druzice pohybovala (stejne jako ostatni Astry na teze pozici) v "krychli" cca 70x70x70km. Respektive, aby v teto "krychli" zustala a zaroven se nesrazila s ostatnima Astrama, ktere jsou v teto "krychli" tez zaparkovane.

Orientace druzice se pouziva mimojine i zamerenim ja jednu "hvezdu" v souhvezdi Labute.

Pokud mas dobrej dalekohled, tak se na tu "krychli" v ktere ty druzice Astra jsou muzes podivat sam. Takhle to vypada s 355mm zrcadlem (jasnost cca 12mag, doba exponovani 5min na film Kodak Panther 400ASA) :
http://home.zcu.cz/~smid/satelity/sat1u.jpg

Je jasne, ze:
1) Kdyz dojde raketove palivo (plyn/hydrazin), tak je s druzici amen..skoncila zivotnost.

2) Kdyz se blizi konec zivotnosti (nebo predcasne ukonceni provozu), tak se bud druzice zbrzdi a necha sednou do atmosfery...shori nebo se postouchne na trochu vyssi drahu a "zhybernuje se".

Opět vnesu laický pohled s trochou dedukce. :) Tak si vyhrazuji právo na omyl.

Co když je to myšleno tak, že gyroskopicky stabilizovaný satelit +/- setrvává na své poloze, ale s určitou malou chybou se může postupně vychylovat, nebo posouvat. A čím déle na oběžné dráze je, tím větší a větší ta chyba je. A jednoho dne prostě začne "šilhat", nebo klesat nebo co já vím.

Zatímco satelit vybavený raketami, provádí průběžně korekce. A vzhledem k tomu že korekce provádí vždy s ohledem na aktuální polohu, tak tam chyba nenarůstá. Takže na své předem definované poloze může být tak dlouho, dokud neskončí životnost některých ze součástí.

Pokud jde o pohon raketových stabilizačních motůrků, otázka je co je pohání. A jestli jde o konečnou zásobu paliva, nebo jestli si vystačí se slunečním zářením a nebo malým reaktůrkem.

Proc je nizsi zivotnost u rotacne stabilizovanych druzic ? To se u nich osoupou loziska ?

Cekal bych spis nizsi zivotnost u tech, ktere ke stabilizaci potrebuji raketove motory, protoze zasoby paliva jsou konecne. Ale u tech gyroskopickych si elektrinu vezmou ze solarnich panelu, takze by nemel byt takovy problem se "spotrebnim materialem".

Vzdyt i kosmicke stanice s posadkou jsou stabilizovane gyroskopicky. A takovy Mir tam vydrzel pekne dlouho.