Ovšem já si myslím, že v první řadě by mělo jít o SPRAVEDLNOST. To snad cítí každý. Ale v našem právním systému se ctí především "litera zákona" nad onou spravedlností.
Samozřejmě tento případ do podrobna neznám, ale zřejmě někdo si dal nějakou práci a výsledek té práce byl ukradnut.
Jenže tento fakt asi české soudy nezajímá, spravedlnosti u nás dovolat se těžko. Ohánějí se neporušením autorského zákona a basta. Zřejmě by poškozený asi neuspěl ani s "neoprávněným užíváním cizí věci".
Prostě někdo si dal s něčím práci, druhý mu to ukradl a používá to, ale dle zákona je vše OK.
To je zajímavé hodnocení - ne že bych si dělal iluze o soudech, ale poškozený ani nenaznačí, o co jde, co bylo předmětem žaloby, tak mi přijde poněkud předčasné psát o SPRAVEDLNOSTI.
Třeba jen strana žalující měla nešikovného právníka, který správně nespecifikoval skutkovou podstatu. A soud může rozhodnout jen o tom, co je v žalobě uvedeno.
Ale taky o tom nic nevím.