Znám dobře jak funguje takové call-centrum. Člověk se opravdu vždy dovolá někomu jinému a pokud je nucen řešit problém na víc zavolání, nastává problém. Operátor neví nic o tom co jsem řešil s předchozím. Ale pozor! Často si na to opravdu jen hraje. U Oskara se mi jednou stalo, že když jsem volal za jeden den asi po 3 na infolinku, mladý muž na druhé straně mi VYNADAL proč jim stále volám a jestli nechci říct své požadavky najednou.
Dobré zkušenosti mám s infolinkou KB, tam naopak při opětovném hovoru přesně vědí o předchozím průběhu řešení problému.
Teda nápodobně. Na brigádě minulý leto u jednoho červenýh operatora v call centru jsem poslal jednu paní do prdele. Tak skončila brigáda... Již nikdy více.
Aby se jeden operator vymlouval na druheho, ze nic o predchozim nevi, je dneska uz blbost - vsude maji na to soft a ten jim ukaze vsechny predchozi dotazy - to treba ten Oskar - volal sem tak kdysi davno (tak rok?) a presne vedeli, co jsem tehda resil.
Takze az mi zase nekdo bude tvrdit, ze nevi, co jsem kdy na call centrum resil, tak mu zasadne neverim a tvrdim, ze to tam musi mit zaznamenano - zejmena u telekomunikacnich operatoru.
2Zdenek: Každý zákazník má "svůj notes" do kterého operátor píše (resp. by měl psát) co zákazník žádal a co mu bylo řečeno. Je jasné, že tam nebude psáno, že volal a chtěl znát cenu volání na Kubu, prostě se napíše "info o roamingu" a je to. Notes není časově ohraničen, pokud byla třeba SIMka před 4 lety blokována z důvodu ztráty, je to tam vidět, nekteré notesy jsou již na několik "stránek A4"... :-))))
Píšou se většinou jen důležité věci, ztráta SIM, změna paušálu, změna hesla, (od)blokace, sdělení PUKu, (de)aktivace služeb, atd. Některé hovory ale mají takový rozsah, že tam nelze vše napsat, pak se není čemu divit, že operátor neví co řešil jeho kolega se zákazníkem před hodinou, doslovný přepis tam nemá, zná akorát přibližný čas kdy volal.
dejv
PS: Nepracuji v žádném Call Centru, ale zkušenost z CC mám :-)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
