Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Jak motivovat virtuální komunitu ke spolupráci od Podhajsky Jan - Zdravim, rad bych prispel nekolika nazory / zkusenostmi.. a) Proc...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 10. 2000 8:52

    Podhajsky Jan (neregistrovaný)
    Zdravim,
    rad bych prispel nekolika nazory / zkusenostmi..

    a) Proc vubec vznika tolik internetovych projektu a co nas k tomu motivuje?

    Dle meho nazoru je to relativni snadnost realizace. Zjednodusene receno staci napad a vse ostatni se uz "nejak" zaridi. Coz v realnem podnikani moc nejde. (odpada nutnost pronajmu kancelare/obchodu, tedy alespon v pocatecnim obdobi).
    A to bych videl taky jako hlavni uskali. Temer zadny projekt nema predem pripraveny podnikatelsky plan. Spis ocekavaji ze jednou v budoucnu "to zacne vydelavat", ci "jednou to nekomu strelime za desny prachy". To je podle meho nazoru chyba. Pred spustenim projektu by se meli identifikovat zdroje prijmu a definovat planovane prijmy a vydaje.
    Prave ale snadnost realizace projektu svadi k tomu ze se tento plan nedela. Tym ma pocit ze staci dannou vec naprogramovat a spustit a tim to vse konci. Omyl, zacina..

    Co se tyce dobrych a spatnych projektu na internetu.
    Spatny je kazdy druhy. Vetsinou se jedna o prezivani a silne podfinancovane projekty bez nejake vize do budoucna, s nadeji ze se "jednou chyti".
    Dobrym projektem vidim napr. Centrum.cz (nejsem placen za psani pozitivnich prispevku do konference :), ani je nijak osobne neznam). S toho jak projekt vedou je zrejme ze dobre pripraveny projekt je mozne uspesne spustit a provozovat.
  • 17. 10. 2000 14:51

    Martin Jinoch (neregistrovaný)
    Vzhledem k rychlosti s jakou se na Internetu vše děje, je kolikrát lepší něco udělat bez přesného stanovování cíle a příjmů a podobně. Kolik už jenom já pohřbil projektů (neříkám, že dobrých) tím, že jsem počítal a předpokládal a odhadoval a...a tím jsem úplně ztratil původní nadšení a zápal pro tu konkrétní věc. Samozřejmě tím nemyslím, že by se vše mělo dělat "hurá stylem", ale na druhou stranu to má své kouzlo. Do určité velikosti projektu je to dokonce lepší...
  • 17. 10. 2000 15:09

    MK (neregistrovaný)
    Ahoj Honzo,
    nesouhlasim s potrebou 'podnikatelskeho planu'.

    Je potreba mit jen dve veci: Co od projektu ocekavam a jak toho dosahnu. Je totiz pravdepodobne, ze se v prubehu doby objevi nejaky zajimavy exit, se kterym v nepocitas.

    Ona je vubec otazka, zda projekt, ktery neni podnikatesky zpracovan, neroste mu komunita, ci dokonce zanikl je neuspech.

    ... Nic tu neni vecne ...

    V danou chvili je take poznamka o 'podfinancovanych projektech' tezce irelevantni - ono nebyt takovych projektu, je dnes Internet domenou vedcu a vojaku :-)

  • 17. 10. 2000 15:41

    Petra Tesaříka (neregistrovaný)
    Nějak tak. Navíc, jak jsem zmínil, komerčně zaměřené projekty mají určité "fixní náklady" (v uvozovkách, protože tento pojem nepoužívám v souladu s ekonomickou teorií), které u nadšeneckých projektů odpadají. Je to například věnovaný čas. Nadšenec ho obětuje dobrovolně, zaměstnanci (nebo realizující firmě) ho musíte zaplatit, a zpravidla i tak dostanete slabší výsledek. Tj. jedná se skutečně o utopené náklady - za tyhle peníze ve srovnání s nadšeneckým projektem nedostáváte vůbec nic.

    Navíc nadšeneckým projektům zpravidla lépe roste ona zmíněná komunita - je tam minimálně jeden člověk (tvůrce), který svým nadšením strhne ostatní. Byť byste někoho zaplatil sebelíp, nikdy ze sebe nevydá tolik jako člověk, který má o věc osobní zájem.
  • 17. 10. 2000 16:48

    Podhajsky Jan (neregistrovaný)
    "Kolik už jenom já pohřbil projektů " ..
    jasne, to ja prave taky. Proto jsem psal, ze je vhodne se pred kazdym projektem o nem trochu zamyslet i z jinych stran.

    Je jasne ze kdyby clovek vse jen racionalne predikoval, tak sedi doma a nedela nic..

    "Hura styl" ma urcite svoje kouzlo a dokonce i opodstatneni, ale vseho moc skodi a jednou by se melo prejit do "bezneho provozu" a zacit myslet trochu komercne. (pokud tedy neni projekt staven ciste nekomercne)
  • 17. 10. 2000 16:57

    Martin Dvorak (neregistrovaný)
    zdravim a pozdravuji,
    snadnost realizace je urcite prinosem pro zalozeni jakehokoliv projektu, ale nesouhlasim s vami, ze je spatne stanovisko, ze staci napad a ostatni se nejak zaridi. u nas se tomu rika elan a chut do prace, coz je myslim dobre. navic vidim problem, jak definovat zdroje prijmu (u vydaju to neni problem ;-))) u inetovych projektu. penize jsou potreba, ale asi ne u vseho. motivovat je muzete treba tim, ze jim poskytnete moznost realizace na zajimavem projektu. pri mnozstvi lidi jsoucich na inetu bych urcite nekoho se stejnymi (nebo hodne podobnymi) zajmy nasel, nebo se stejnymi problemy...
    zdravi martin dvorak
  • 17. 10. 2000 17:45

    Podhajsky Jan (neregistrovaný)
    ja myslim, ze si rozumime..

    Ohledne investoru a financovani projektu, a to se mozna dostaneme zpatky k ty motivaci. Motivovat tym vidinou prodeje projektu ci financovanim v kratke dobe po spusteni je CHYBNE!
    K motivaci je treba prave toho nadseni ci financovani ze stavajicich zdroju (dle povahy projektu).
  • 17. 10. 2000 18:29

    MK (neregistrovaný)
    Mno jeste jednou zpet ...

    Proc mam chodit za investorem s nadsenim ?

    Nelibi se mi hrube :-), ze zuzujes problem na ziskani penez. O tom Internet neni - aspon ne ve sve dominantni podobe.

  • 17. 10. 2000 20:08

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    To se mi začíná líbit! Tento "thread" nezadržitelně směřuje k probírání motivace vlastních zakladatelů Lupy. Už v této chvíli se dá o Lupě leccos odvodit...

    Jsem rád, že v těchto workshopech nechodím s kůží na trh sám :-))
  • 17. 10. 2000 20:25

    MK (neregistrovaný)
    ... nemyslim, ze by na ceskem Internetu byla LUPA necim ojedinelym ... z hlediska motivace tymu ...
  • 18. 10. 2000 11:30

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Protoze pokud za nim prijdes s nadsenim, a pokud na nej to nadseni dokazes prenest (coz se ti nemuze povest, pokud prijdes bez nadseni), pak z nej ty penize vymacknes. Pripustme, ze Internet sice neni o ziskani penez, ale rekneme, ze se tedy bavime pouze o tech projektech, na ktere nejake penize (ktere nemas) potrebujes.
  • 18. 10. 2000 13:38

    MK (neregistrovaný)
    Asi jsem divnej ... Kdyz chci penize, tak sice muzu prijit s 'jiskrou' v oku, ale musim mit v ruce jasny plan :-) V opacnem pripade mi to prijde jako okradani lidi (pripustme na chvili, ze investor je clovek) :-)
  • 17. 10. 2000 15:35

    Petra Tesaříka (neregistrovaný)

    Souhlasím. Myslím si, že u zrodu mnoha geniálních (a úspěšných, což není vždy totéž) projektů nestála racionální úvaha, kolik to bude stát a kolik to vydělá. Řekl bych, že častěji to bývá osobní přesvědčení tvůrce o tom, že dělá dobrou a všeobecně prospěšnou věc. Teprve časem se ukáže, že o takovou věc mají lidé zájem a ještě déle trvá, než si její autor uvědomí, že by ho to mohlo uživit.

    Na druhou stranu, to co jsem řekl, se týká projektů, které přinášejí něco zcela nového, zpravidla na "volném konci" technologického či jiného vývoje. Tj. pro drtivou většinu dnes vznikajících internetových aplikací je tento model vlastně již přežitý. Provozovatelé se to snaží nahradit větším množstvím peněz, což IMHO funguje jen do určité míry. Příkladem, kdy se to povedlo je Centrum, příkladů opačných jistě každý zná celou řadu. Na druhou stranu, pokud vím, i u vzniku Centra stálo několik nadšenců, kteří dokonale rozuměli problematice a dělali to nejen pro peníze.

    Tím se dostáváme k motivaci. Rozdělil bych to na dvě části:

    Motivace techniků (programátorů)
    Pro technika bývá největší motivací, pokud je přesvědčn o náročnosti projektu. Nejvíce se tedy angažuje v projektech, které se pohybují na hranici technických možností. To neznamená, že ho přilákáte tím, že se od zeleného stolu rozhodnete vybudovat cluster, provozovat dedikovaný Oracle, atd. Naopak pro něj může být velkou výzvou realizovat systém, který obyčejně takové vybavení potřebuje, na běžně dostupném hardware. BTW to povede ke snížení nákladů a následně větší konkurenceschopnosti, manažeři. Někdy mám totiž dojem, že se trochu podceňuje osobní přínos toho, kdo bude nakonec novou aplikaci realizovat. Samozřejmě, je to jenom placený pracovník (nebo může být), ale kvalita práce, kterou odvede, velmi závisí na jeho osobní motivaci a naopak, ta samá kvalita zásadním způsobem ovlivňuje konkurenceschopnost projektu - napíše-li to prasácky, budete muset každého půl roku s nárůstem počtu uživatelů upgradovat server, a to nikoli proporcionálně, protože náročnost algoritmů (zvláště těch prasáckých) roste rychleji než vstupní množina. Kolik jsem viděl prasácky naprogramovaných Webů, se mě radši ani neptejte... :(

    Motivace investorů
    Tohle je zcela jiný problém. Jde o to, jak někoho přesvědčit, že určitý problém je zajímavý z obchodního hlediska. Zaklínací slůvko "Internet" už ztratilo svou magickou moc, takže bude třeba hledat věcné argumenty. Podotýkám, že spousta úspěšných projektů byla financována z vlastních zdrojů, tj. jejich tvůrci obětovali svou energii a čas, popř. ještě potřebné technické vybavení, aniž by za to získali jinou protihodnotu, než vlastnictví tohoto projektu. Motivací tedy bylo vnitřní ztotožnění se s projektem. Otázkou je, jestli je takové ztotožnění možné i vůči skutečným investorům, tj. lidem, kteří do projektu vkládají pouze svoje finanční prostředky.

    No, to jsem se zase rozkecal, tak zas nechám prostor ostatním.

  • 17. 10. 2000 17:03

    Podhajsky Jan (neregistrovaný)
    Nazdar,

    jasne, oba vime jak dnesni web vznikal. Ze to nebyly firmy, ale kluci co si delali servery doma po vecerech.

    Otazka ale je, zda je tento pristup mozny jeste dnes?? Staci ciste nadseni k tomu aby byl projekt uspesny?? ja si myslim, ze tahle doba uz trochu pominula.
    Petr Tesarik zminil investory. Skus zajit za nejakym investorem s nadsenim a pak s nejakym planem.. Je ti jasny kdy te vyhodi.. (je silne pravdepodobne, ze v obou pripadech :)

    "Co od projektu ocekavam a jak toho dosahnu"
    S tim plne souhlasim. Ale o tom jsem psal, kdyz chces delat neco co ma vydelavat, musis si na tuhle otazku odpovedet necim co by se dalo nazvat "podnikatelsky projekt". Pokud nechces vydelavat, stejne se nad tim musis zamyslet. Problem ktery jsem chtel v tom prvnim prispevku popsat je, ze vetsina lidi si na tuhle otazku odpovi "bude to supr projekt ktery prodame za tezky prachy". a to neni dobre.
  • 17. 10. 2000 17:26

    Marek Antoš (neregistrovaný)
    Já se obávám, že směšuješ dvě věci dohromady. Nadšenecký přístup podle mého názoru _není_ mrtvý a stále je tu velký prostor pro každého, který přijde s dobrým nápadem, stráví u něj dvacet hodin denně a nemusí do něj investovat kromě svojí práce skoro nic. Samozřejmě musí mít taky trochu štěstí, schopnosti, ta věc musí být originální a přitom chytlavá, ale o tom se asi nemusíme přít. Ani neustálé skloňování slova "investor" v internetových kruzích však nezmění nic na tom, že nadšení může stále ještě s úspěchem nahradit peníze.

    Jiná věc je přístup některý lidí, který jsi velmi dobře popsal slovy "bude to supr projekt ktery prodame za tezky prachy". To ale nemá s nadšením nic společného, to je jen snaha svést se na aktuální vlně zájmu o Internet, kdy si řada lidí myslí, že mohou bez většího přemýšlení spustit v podstatě cokoliv a za půl roku to prodat za deset milionů. Většina z nich nedopadne dobře - na druhou stranu kdyby to takhle fungovalo, jdu do toho taky. :-)
  • 17. 10. 2000 20:24

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Možná by to chtělo oddělit tři věci, které spolu ne zcela souvisí:

    1) nutnost vytvořit formalizovaný dokument (tzv. business plan) - ten potřebuji zejména proto, aby se se mnou investor vůbec začal bavit. Pokud nehledám investora, business plan samozřejmě nepotřebuji.

    2) nutnost vědět, čeho chci dosáhnout. Než začnu pracovat na projektu, měl bych vědět, co přesně je mým cílem (jak definuji úspěch). Pokud mám cíl, může se stát, že neuspěji v jeho realizaci. Pokud ale cíl nemám, nemůže se stát, že bych uspěl. Cíl proto musím mít - nikdo mi ale nebrání, aby mým cílem bylo třeba pouze "vyzkoušení, jak se dělá jednoduchá webovská aplikace" a rovněž mi nikdo nebrání, abych jako úspěch nemohl chápat třeba možnost, poučit se z vlastních chyb.

    3) motivace lidí k realizaci vytčeného cíle. Právě ta odlišuje průměrné projekty od výjimečných, které mají šanci uspět ve vysoce konkurenčním prostředí internetu. Dobrá motivace je tedy NUTNOU podmínkou úspěchu. V ideálním případě dokážeme navíc "nakazit" (tedy získat ke spolupráci) i lidi mimo projekt. Pak se naše šance zvyšují - a právě o tom je tento workshop.
  • 18. 10. 2000 16:18

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Well, jenze plan je malokdy az "tak jasny" - neshodnete se na mire rizika, na poptavce, investor ma spatnou naladu, takze se proste NESHODNETE bez udani duvodu. A v hranicnich, ale nekdy i tech beznadejnych pripadech ti pomuze to nadseni. Posuzovani rizik neni matematika, ale subjektivni zalezitost a pokud budou tvuj projekt posuzovat (po ekonomicke strance) dva lide z nichz jednomu je cil projektu sympaticky (sam by jeho vysledku pouzil) a druhemu nesympaticky (to neni sluzba pro me), kterypak z tech zcela objektivnich ekonomickych rozboru vyjde pro tebe priznivejsi ? Investor, kteremu se nelibi cil kolikrat ani neni ochoten provest detailni ekonomickou rozvahu. Tady hledej cil pro nadseni.

    Pokud jsi TY presvedcen, ze projekt bude nakonec vydelecny, pak prijit s timto napadem za investorem neni okradani. Nejvys spatny usudek.