Ohledně "Mýtus sedmý: propadlé časové razítko na došlé zprávě není třeba obnovovat" - krajské soudy v ČR precedenty nevytvářejí. Takže, platí "že neplatnost časového razítka k okamžiku ověření způsobuje neplatnost elektronického podpisu (NSS: 2 As 110/2015–42)", dokud Ústavní soud, Nejvyšší soud nebo Nejvyšší správní soudu nerozhodne jinak.
O vytváření precedentů Ústavním soudem se píše na https://www.usoud.cz/postaveni-a-pravomoci: "Odůvodnění nálezů obsahují často vyjádření k významným právním otázkám, a protože podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány a osoby, považují se za jeden z pramenů práva a zachází se s nimi jako s precedenty."
O NS a NSS si to najděte sám.
Vy se soudy asi moc zkušeností z praxe nemáte...
Kdyby to byly precedenty, není potřeba řešit, že se s nimi zachází jako s precedenty.
Samozřejmě, že se rozsudky NS, NSS a ÚS zachází jako s precedenty, protože by k nim spor nakonec doputoval, a dá se předpokládat, že by rozhodly znovu stejně. Jenže to skutečné precendenty nejsou, takž eobčas nějaký soud nižší instance rozhodne jinak.
Podstatnější je ale to, že rozsudek týkající se zaniklé právní úpravy, neříká nic o současné právní úpravě.
tohle může být v budoucnu zajímavý problém, pokud totiž prvoinstančnímu soudu předložím digitální dokument s platným podpisem a razítkem jako důkaz, proběhne odvolání, případ se vrátí zptáky prvoinstančnímu soudu, již nemusím být schopný předkládat nové důkazy, ale původní dokument již nemusí mít platné razítko. Jak proběhne ověření v tomhle případě? Může to druhá strana napadnout? Stejný problém může nastat třeba v případě, kdy důkazy byly zabaveny policii, ale v době soudního líčení již budou razítka expirovaná. Je tedy dokument automaticky neplatný?
Sice se uvádí (a pravidelně argumentuje), že časová razítka mají platnost 3, 5 let, ale už se nezohledňuje, že málokdy mi podepisuje dokument nově vydané razítko, ale klidně razítko rok, dva před koncem platnosti.
ale přece to tak teď není, že by se platnost vždy posuzovala k datu podpisu, však i o tom je článek a diskuze. Měla by se posuzovat k datu platnosti, ale není to tak vždy.
Však píšu, že platnost ceritifkátu je jiná hodnota do jeho vypršení. Mám tady podepsané dokumenty časovým razítkem z podzimu, kdy platnost razítka končí o skoro dva roky později, tj. nemám už 3 nebo 5 let platnost, ale pouze 2 roky.
Nařízení eIDAS zavedlo pravidlo, že se to ověřuje zpětně k okamžiku podpisu. Ne k aktuálnímu datu. Takže jednou elektronicky podepsaný dokument i s expirovaným podpisem i s expirovaným časovým razítkem bude (z pohledu eIDAS) vždy platně podepsaným dokumentem.
Druhá věc bude, až třeba katastrální úřad soukromou listinu s takto expirovaným elektronickým zabezpečením odmítne, jestli budete mít provozní odvahu na to čekat na převod bytu nebo pozemku pět nebo šest let, než to prosoudíte.
Vím, že už se o to jednou někdo pokoušel, ale nemůžu ten rozsudek teď za boha najít. Měl jsem si ho zazáložkovat už loni, kdy jsem ho v ASPI objevil...
ale přece to tak teď není, že by se platnost vždy posuzovala k datu podpisu, však i o tom je článek a diskuze.
Článek je právě o tom, že podle eIDASu se platnost ve výchozím stavu ověřuje k datu podpisu. Někdo může mít výjimečně nějaké požadavky navíc – v článku je zmíněný ČÚZK. Ale moc si nedovedu představit scénář, že budete mít elektronicky podepsaný dokument s časovým razítkem, necháte ho 5 let
Mám tady podepsané dokumenty časovým razítkem z podzimu, kdy platnost razítka končí o skoro dva roky později, tj. nemám už 3 nebo 5 let platnost, ale pouze 2 roky.
Od jaké autority jsou? PostSignum má certifikáty z října 2022 s platností do roku 2028, takže teď máte 5 let. I.CA teď podepisuje časová razítka certifikáty vydanými letos v lednu, které platí do února 2029, takže skoro šest let. I.CA mění certiifkáty časových autorit každý rok, takže by vám jejich certifikát měl vždy vydržet alespoň 5 let.
Ani jsem si nevšimla, že se náš právní systém ze dne na den změnil z kontinentálního evropského práva založeného na platné legislativě na anglosaské právo založené na precedentech. Nebo je to jen zbožné přání Bílého Tesáka, aby byla rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího právního soudu nadřazená zákonům?