Vlákno názorů k článku Jak na datovku: Zvědavého záškodníka pomohla odhalit DIA od Filip Jirsák - Nikoli, přebírat poštu může kde kdo. Kdo může...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 9. 6. 2023 15:23

    Filip Jirsák

    Nikoli, přebírat poštu může kde kdo. Kdo může za právnickou osobu přebírat písemnost do vlastních rukou určuje § 21 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., ten se odkazuje mimo jiné na § 30, ten se odkazuje na § 21 zákona č. 99/1963 Sb. a ten stanovuje, které osoby jednají za právnickou osobu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V případě datových schránek zvláštní zákon stanoví jinak, konkrétně v § 8 zákona č. 300/2008 Sb.

    Příchozí zprávy v datových schránkách mazat nejde.

  • 9. 6. 2023 15:05

    Uncaught ReferenceError:

    Vždyť si protiřečíš. Způsob doručování zpráv do vlastních rukou v DS ignoruje to, že přebírat poštu může jen oprávněná osoba (500/2004, § 30) a člen rady pouze pokud k tomu je zmocněn, jak to i sám píšeš. U pošty to tak není a funguje to podle správního řádu. Stejně tak u pošty si jako právnická osoba mohu nechávat automaticky všechnu poštu do vlastních rukou pouze na pobočce, to opět v DS nelze a nejsem schopný technicky zabránit členovi, aby poštu viděl a přebíral.

    Problém je popsaný i tady v článku. Nekde jen o to, že poštu může nepozorovaně převzít kdokoliv tam má ještě přístup, on jí dokonce může i smazat obsah. K obsahu se pak nejsem schopný dostat dříve než mi může uplynout nějaká lhůta.

    Velké šlamastiky mohou nastat v situaci, kdy jako právnická osoba žaluji člena správní rady nebo jednatele, může záměrně škodit a zabránit s ním vést spor (doručování pošty, mazání zpráv).

  • 9. 6. 2023 12:09

    Filip Jirsák

    Obyčejný dopis i dopis s doručenkou předá pošťák komukoli na recepci. Jenom u dopisu do vlastních rukou jsou speciální pravidla při prvním pokusu o doručení – ale pořád to může pošťák předat předsedovi statutárního orgánu, a nebude ho zajímat, že ve stanovách máte, že předseda musí jednat vždy alespoň s jedním místopředsedou. No a když při prvním pokusu o doručení nezastihne nikoho z oprávněných osob, uloží se dopis na 10 dnů na poště, a za deset dnů to zase dají komukoli na recepci.

    Zkrátka pravidla pro doručování jsou nadřazená tomu, co je řečené ve stanovách. A pravidla pro doručování do datových schránek říkají, že přístup ke schránce má každý člen statutárního orgánu plus mohou být k přístupu zmocněny další osoby.

  • 9. 6. 2023 11:24

    Uncaught ReferenceError:

    tak proč tady píšeš blbosti typu, že dopis předá doručovatel komukoliv na recepci nebo, že kdokoliv je členem statutárního orgánu, může přebírat poštu do vlastních rukou a v DS to je vlastně stejně, když pak záhy otočíš a už správně píšeš, že u SVJ to je předseda nebo pověřená osoba, přitom DS ale umožňují ten dopis předat komukoliv ze statutárního orgánu?

    Když za tebe budu podepisovat smlouvy, tak se to také nedozvíš, teda ne dřív než nastane nějaký spor. Co tohle je argumentaci? Je naprosto běžné, že při podpisech důležitějších smluv se ověřuje oprávněnost podpisu, tohle kolečko absolvuji naprosto pravidelně a je to běžně příloha takových smluv.

  • 9. 6. 2023 8:26

    Filip Jirsák

    Podle správního řádu písemnosti do vlastních rukou pro právnickou osobu mohou převzít: statutární orgán (je-li je jednočlenný), předseda statutárního orgánu, pověřený člen statutárního orgánu, pověřený zaměstnanec/člen, jiné osoby pověřené písemnosti přijímat (nebo ještě v některých případech vedoucí odštěpného závodu nebo prokurista).

    Pokud se tímhle způsobem nepodaří doručit, zásilka se uloží na poště (nebo u správního orgánu), a pokud to odesílatel nevyloučil, po 10 dnech se doručí do poštovní schránky nebo jiné vhodné místo.

    Když bude člen statutárního orgánu podepisovat za právnickou osobu smlouvy, i když k tomu není oprávněn, také se to nedozvíte. Zákon prostě očekává, že členové statutárního orgánu jednají ve prospěch právnické osoby a podle zákona (a podle dalších norem a smluv, kterými se ze zákona musí řídit). Pokud tak někdo nejedná, má ho nejvyšší orgán odvolat, případně i žalovat.

  • 9. 6. 2023 1:23

    Uncaught ReferenceError:

    to ale opět nemáš pravdu. Písemnosti do vlastních rukou se mohou doručovat pouze osobě, která je oprávněna jednat za právnickou osobu a okruh těhle osob si mohu určit a ano, v případě s. r. o. to nemusí být všichni společníci.

    Česká pošta při zařizování kartičky pro vyzvedávání písemností vyžaduje stanovy a plné moci. Pokud by doručovatel doručil písemnost do vlastních rukou pro právnickou osobu jen na recepci, dopustil by se porušení zákona.

    Ne, u DS tomu nemůžeš zabránit, kdykoliv si dotyčný může přijít na checkpoint, resetovat heslo a já se to ani nedozvím.

    Ne, zákon prředpokládá, že si rozsah jednání jednotlivých členů určí právnická osoba sama. DS tenhle nastavený systém nerespektuje.

  • 8. 6. 2023 23:48

    Filip Jirsák

    Nikoli, ta pravidla platí ven, pokud jsou dotčenému subjektu známa. Neověřuje to jen notář. Třeba když si spolek zakládá v bance účet, musí ve stanovách ukázat, kdo má jeho jménem právo jednat. Pokud je to volený orgán, musí ukázat zápis ze schůze, kde byli zvoleni členové voleného orgánu – a pokud za volený orgán rozhoduje třeba jeho prostá většina, musí v té bance zřízení účtu nebo zřízení dispozičního oprávnění potvrdit nadpoloviční většina členů toho orgánu.

  • 8. 6. 2023 23:41

    Filip Jirsák

    To si možná můžete domluvit s konkrétním doručovatelem, ale z hlediska zákona můžete okruh osob, které přijímají poštu určenou do vlastních rukou právnické osoby, rozšířit, ale nemůžete ho oproti zákonu zúžit.

    U DS tomu můžete zabránit stejně, jako tomu můžete zabránit u papírových dopisů – rozhodnutím příslušného orgánu neumožníte dotyčnému přebírat dopisy nebo číst datové zprávy, případně můžete chtít třeba aby odevzdal razítko nebo nastavil neznámé heslo do datové schránky.

    Zákon prostě předpokládá, že členové kolektivního orgánu jednají ve prospěch právnické osoby – a pokud člen nějakého kolektivního orgánu škodí, nemůže to řešit zákon, ale ten kdo daný kolektivní orgán ustanovuje.

  • 8. 6. 2023 23:01

    Jirka

    Pravidla, že podepisují vždy dva a podobně jsou účinná jen směrem dovnitř. Neplatí ven. A ověřuje to jen notář. Proto je datovkám šumák, jak to děláte.

  • 8. 6. 2023 18:50

    Uncaught ReferenceError:

    nj. ale u pošty jako právnická osoba si mohu domluvit, které konkrétní osoby mohou přebírat poštu do vlastních rukou, a to buď na občanku nebo na kartu, to využívám já.

    U dopisů neexistuje situace, kdy bych nemohl zabránit chození dopisů do vlastních rukou na recepci, zatímco u DS taková situace je.

  • 8. 6. 2023 18:15

    Filip Jirsák

    Dopis do firmy obvykle předá na recepci. Takže ano, předá je prvnímu, kdo mu otevře dveře. Nebo myslíte, že si pošťák v každé firmě nechá předložit organizační předpis, který určuje, kdo přebírá poštu, podle obchodního rejstříku ověří, že předpis podepsal ten, kdo za firmu jedná, a pak teprve dopis vydá?

  • 8. 6. 2023 17:48

    Kejky

    Dopisy, u kterých běží lhůty, chodí do vlastních rukou. Takže pokud není pošťák úplné lemro (a to dnes už nebývají), tak dopis nepředá prvnímu joudovi, který mu otevře dveře.

  • 8. 6. 2023 11:19

    Filip Jirsák

    V tomto případě není problém primárně v systému datových schránek, ale obecně v nedomyšlené koncepci digitalizace ČR.

    Právo v ČR dává právnickým osobám prakticky libovolné možnosti v tom, kdo a v jakém případě právnickou osobu zastupuje. Klidně může mít třeba spolek pravidla, že obecně ho zastupuje předseda, ale v operacích přesahujících částku milion to musí spolupodepsat alespoň jeden místopředseda, případně mohou předsedu zastoupit dva místopředsedové, ale u částek do padesáti tisíc ho v červenci a srpnu může zastoupit kterýkoli místopředseda sám.

    Když se to řešilo v papírové podobě, předpokládalo se, že si tohle každý ověří sám. Když se to má automatizovat a digitalizovat, tak to samozřejmě nemůže záviset na tom, že když někdo chce provést elektronickou operaci, bude nějaký úředník pročítat stanovy a ověřovat, zda dotyčný tu operaci může provést nebo ne.

    Na to by měl v základních registrech existovat mandátní registr, kde by každá právnická osoba mohla uvést s nějakou mírou granularity, které osoby mohou ve kterých případech z ani jednat – a byly by to strukturované údaje, takže by podle toho šlo automaticky ověřit, co dané osoba může nebo nemůže.

    Mimochodem, zrovna v tomhle jsou datové schránky nevinně, protože to akorát udělaly stejně, jako je to u papírové pošty. Když na to SVJ přišel doporučený dopis, převzetí podepsal klidně nějaký asistent, který nemá žádné formální pravomoci. Určitě to nikde nebylo tak, že když musí za právnickou osobu jednat společně více osob, museli by převzetí doporučeného dopisu potvrdit všichni.

  • 8. 6. 2023 9:24

    R.

    Rekl bych, ze pro vetsinu uzivatelu (99,9%) je to zbytna informace, ktera prodrazi provoz "rozhrani".

    8. 6. 2023, 09:24 editováno autorem komentáře

  • 8. 6. 2023 9:19

    honcka

    Mě z toho článku opět vyplývá, jak je sytém datovek marnej, proč bych si měl žádat žádat o nějaký základní data jako historii práce s datovými zprávami nějaký úřad, proč to není zabudováno přímo do systému?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).