Říká se, že po vydání už zpráva žije vlastním životem. Tady by měl novinář možnost ten život po vydání ještě nějak ovlivnit.
Novinářský blog nekonkuruje zpravodajství, ale má ho doplňovat. Text v nvinách pak je takovým ústředním bodem, kolem kterého se pak točí další texty na blogu. Objevují se doplňující informace, nepoužité materiály, reflexe textu a podobně.
Novinářský blog není Deprima a nejsou to Zprávičky. Novinářský blog v Adamově pojetí je spíše to, o čem píšu o odstavec výše.
Potíž je v tom, že takový blog si mohou dovolit autoři, kteří nepracují s denní periodicitou. Pokud máte jednou za týden sloupek v novinách, určitě můžete rozpracovávat jeho obsah na blogu docela pohodlně, ale pro deníkáře to je opravdu moc velké sousto. Myslím, že novinářský blog se může ujmout u publicistů -- typicky třeba hudebních, knižních kritiků a podobně. Ty obvykle také zajímá dopad jejich novinových článků a intertextualita.
