No právě. To je jako by například ČNB s každou emisí nových korun podpálila jedno ěmsto. Je to jako by firma při každé emisi nových akcií, či dluhopísů, podpálila jednu svoji továrnu, nebo alespoň v jedné továrně vyzkratovala všechny elektromotory.
Spíše než cokoli jiného to připomíná jakési obětování bohům za déšť, či lepší úrodu. Kdyby skutečně šlo o deklarované cíle, tak tohle není vůbec nutné.
Přibližně o tom hovořím. Když chci vyemitovat déšť, musím obětovat pannu. Když chci vyemitovat BC, musím spálit elektřinu (a elektroniku). Panna je mrtvá, eletřina spálené, zařízení opotřebované.
Jen ten příklad s zlatem do té party nezapadá. Tam mám na konci zlato.
"Některé kryptoměny jdou cestou, že si všechny mince na začátku přiděli tvůrci sami sobě a pak je prodávají ostatním. Ovšem to samozřejmě není férové rozdělení a Satoshi chtěl vytvořit decentralizovanou kryptoměnu."
Což jen ukazuje míru tvého nepochopení. Ono je úplně jedno, jestli si na začátku něco rozdají zcela zdarma (což stejně není pravda, oni do toho ltadla investovali úsilí a peníze), nebo jestli na začátku získají o něco za jakousi cenu, zcela jinou, nežli má nakupovat hejl. Tedy ve skutečnosti je to jedno, ale to druhé mnohem lépe vypadá pro hejly (ale musíš to popisovat ty), takže to jedno úplně není - lépe se to prodává hejlům. Je to pěkné pozlátko.
To co říkáte nemá s článkem a samotným blockchainem nic společného. každá cryptoměna má svá pravidla a konkrétně bitcoin, který dbá na co největší bezpečnost a odolnost proti útokům na síť, má náročnost danou dle jasných pravidel, aby to případný útočník měl co nejtěžší. Krom Bitcoinu a Etherum jsou další měny teoriticky ohrožené útokem jedním z dominatním těžařů. který by jen převedl svůj těžební výkon do jejich sítě.
Máte pravdu, že emise fiat peněz je snadná. Probíhá většinou coby úvěr - tedy je krytá závazkem někoho splatit dluh (ať už soukromé osoby nebo státu). Což je výhoda i nevýhoda.
Bitcoin jde jinou cestou, stejnou jako u zlata, což byl i záměr Satoshiho Nakamota (je to napsáno přímo v jeho whitepaperu).
Abyste "vyemitoval" i poměrně malou cihličku zlata, musí mnoho dělníků měsíce tvrdě pracovat a někdo si ten produkt pak uloží do trezoru.
Některé kryptoměny jdou cestou, že si všechny mince na začátku přiděli tvůrci sami sobě a pak je prodávají ostatním. Ovšem to samozřejmě není férové rozdělení a Satoshi chtěl vytvořit decentralizovanou kryptoměnu.
Doporučil bych ujasnit si rozdíl mezi cenou a hodnotou. Na FELu to v roce 1994 bylo předmětem úplně první přednášky v ekonomice v prvním semestru. Přednášející tehdy jedovatě utrousila, že kdo tenhle rozdíl nepochopí, nemá pro něj smysl aby chodil na kteroukoli následující přednášku, natož k zápichu :-)
Cena zlata je taková jaká je proto, že dostatek zájemců o jeho koupi je považuje za tak hodnotné, aby danou cenu bylo ochotno zaplatit.
Hlavní rozdíl mezi kryptoměnami a zlatem je v tom, že zlato má i praktické (technické a umělecké) užití v reálném (fyzickém) světě, byť ta je aktuálně (s ohledem na jeho spotřebu v technických a uměleckých aplikacích) zlomková proti použití jako investiční komodity. A především od té druhé se odvíjí jeho cena, podmíněná hodnotou, kterou mu obchodníci a především kupci investičního zlata přikládají.
Tohle to mel autor rozvest ... majitel tokenu ci jeho casti je ten kdo zna jak se ta cast jmenuje cili nejaky txt retezec cili heslo. Jak dlouhe to heslo je? Asi hodne a proto si mnozi majitele kteri neduverovali sve pameti ci inkoustu v sejfu nechali tato hesla na vykradnutelnych burzach, ktere nejen za promile slouzi jako sejf i umoznuji smenu za napr tradicni fiat penize.
Transakce není energetický náročná - resp. je, ale pouze do výše poplatku, který za ní reálně zaplatíte (což je v současné době řádově desítky Kč a uživatelé to platí dobrovolně). Navíc až se zvýší kapacita sítě (ať už zvetšením velikost bloku, nebo další vrstvou jako mábýt Lightning Network), tak za stejnou cenu pošlete transakcí mnohem víc.
Jenže většina spotřeby energie souvisí s odměnou za blok. Což je uvádění měny do oběhu, které je nutné, protože tady nějsou žádní tvůrci, kteří by měnu prodávali, jako je tomu u některých jiných kruptoměn. Je potřeba aby si nové bitcoiny nový majitel "odrpacoval", je to nutná podmínka k tomu, aby bitcoin měl nějakou hodnotu. Tedy čím dražší bude bitcoin na burzách, tím víc energie se spotřebuje, protože tím více minérů se zapojí do těžby.
Princip je stejný. Vysvětloval jsem, že hodnota zlatu se přikládá proto, že má hodnotu. Taková definice kruhem. Užitná hodnota je podobná ostatním kovům (měď, apod.), tedy mnohem nižší než vyspekulovaná cena.
A při těžbě zlata je rovněž SPÁLENA energie. A ne zrovna málo. Přitom to vytěžené zlato slouží z 85% pouze k uchování hodnoty, leží někde v trezoru.
Jinak bitcoin má oproti zlatu sice kratší tradici, ale zase lepší vlastnosti. Lze ho snadno a téměř neomezeně dělit, a během pár desítek minut bezpečně poslat kamkoliv na světě, přičemž tento převod nelze zastavit, při troše snahy může být i dost anonymní. Nelze ho zabavit ani ukrást (pokud ho správně zabezpečíte, což nestojí ani korunu, narozdíl od trezoru na zlaté slitky).
Máte sice zlato, ale jeho reálná hodnota (daná použitím v průmyslu a šperkařství) je zlomek té současné (která je daná, především tím, že je zlato vnímáno jako uložiště hodnoty, 85% zlata leží v sejfech).
Ve druhém odstavci je vidět, že jste tu historii bitcoinu nepochopil. Záměrem Satoshiho nebylo, aby něco získal levně a oškubal hejly. To by si předtěžil sám a nikomu to neříkal, jako to dělají někteří tvůrci kryptoměn teď. On zveřejnil záměr mnoho měsíců před spuštěním projektu, diskutoval a pracoval na tom veřejně z mnoha lidmi. Od samého začátku tak byl bitcoin těžen ve férové soutěži. Není jeho chyba, že se toho média nechytla víc a nedozvěděl jste se to vy, jak vám asi vadí.
Česká veřejnost se o projektu dozvěděla nejpozději v průběhu roku 2011, kdy už o Bitcoinu běžně vycházely články i v češtině. Česká stránka ve Wikipedii vznikla 2.5.2011. Tržní cena jedné mince se pohybovala většinou kolem 1-5 USD.
Jinak mě nenapadá, jak jinak férově distribuovat novou nezávislou měnu mezi lidi, aby to fungovalo, než že si to ti lidi odpracují. Zkoušelo se to i jinak. Auroracoin chtěli v roce 2014 rozdat každému obyvateli Islandu rovným dílem. Nebyl zájem, každý to akorát hned prodal a měna zanikla.
je to letadlo každá transakce je díky tomoto schvalování "těžení" obrovsky energeticky náročná jedna jediná transakce vychází na neskutečných 170 kWh, což je spotřeba typické evropské domácnosti na 17 dnů! A složitost neustále rosta a s tím spotřeba/transakce Jak je dost dobře možné, že poslání většiny transakcí stojí víc elektřiny než ta přesouvaná částka z čeho tedy dostávají "těžiči" zaplaceno proste se "vytisknou" neexistující bitcoinycelé je to ekonomicky nesmyls a bude fungovat jen dokud se najdou spekulanti a hejlove