Ačkoli jde v případě internetové domény o virtuální majetek, je i ten po úmrtí jeho vlastníka, předmětem dědického řízení.
Dědic může doménu nabýt buď ze závěti anebo ze zákona v rámci dědické posloupnosti. V obou případech však proběhne řízení o dědictví dle občanského soudního řádu, jehož účelem je zjištění majetku a závazků zemřelého, zjištění dědiců a právě rozdělení majetku mezi tyto dědice. Toto řízení zahajuje soud i bez návrhu, a to poté, co se dozví o tom, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
říká právnička sdružení CZ.NIC Zuzana Průchová Durajová.
V průběhu řízení mohou podle Průchové Durajové nakládat s doménou, v rámci obvyklého hospodaření, dědicového, případně správce dědictví.
Máte-li být účastníky dědického řízení, kdy součástí majetku zůstavitele je/bude doménové jméno, pak je vhodné, aby bylo výslovně uvedeno v soupisu zjištěného majetku a následně v rozhodnutí soudu o dědictví, ve kterém bude i uvedeno, kterému dědici doménové jméno připadlo. V případě obav o zachování existence doménového jména (týká se především neprodloužení registrace, ale dotknout se může rovněž převodu domény, a to tehdy, pokud např. registrátor autorizuje žádost o převod pomocí authinfo-hesla a některý z dědiců má přístup k e-mailu zemřelého držitele v registru) upozornit na tuto skutečnost pověřeného notáře, ten pak může adresovat CZ.NIC rozhodnutí ukládající zablokování registrace. A na závěr, pro účely doložení získání domény jako dědictví si nechat vyznačit na rozhodnutí o dědictví doložku právní moci,
uvedla Průchová Durajová.
Zdroj: IT právo