Ad album versus song - pořád platí: buď mi to za to stojí, nebo to nechám být. Když se mi rozbije sítko ve vodovodní baterii (vydrží cca 1-2 roky, pak uhnije), musím si koupit celý koncový "rozprašovač" za 40 Kč (cca 5 součástek), protože samotné sítko se neprodává. Může se mi to nelíbit, ale neopravňuje mě to jít do krámu (nebo za výrobcem), vzít si jenom to sítko, zbytek nechat a zaplatit méně, dle svého uvážení.
Ad co dostane autor versus co dostane distribuční řetězec: při nákupu např. chleba v obchodu taky trváte na tom, aby měli nulovou marži - protože odměnu si zaslouží především pekař? Skutečnost je prostě taková, že distribuční řetězec dělá důležitou a poměrně drahou službu - a proto má velké marže (aby pokryl své náklady). Mimochodem: byl to autor, kdo si zvolil danou nahrávací společnost => je jeho přáním, aby na něm vydělávala (třeba proto, že si myslí, že tímto způsobem i on vydělá víc - protože mu udělají reklamu; nebo proto, že se nemusí starat o nahrávání a distribuci a může se v klidu věnovat muzice).
V tomto kontextu je důležité si uvědomit, že výrobci a prodejci mají nějaké (víceméně fixní) náklady ("nářadí", mzdy, nájem, občas se něco nepovede) a ty je potřeba nějak pokrýt. Jejich zodpovědností je zvolit nějakou strategii (např. ono "album za 600, singly neprodáváme") - a není fér, aby ji zákazník svévolně měnil (ve stylu cena singlu = cena alba / počet skladeb). Zákazník má právo nabídku ignorovat s tím, že chce, aby byly dostupné singly - měl by ale počítat s tím, že cena za single bude vyšší. Proč? Protože náklady jsou pořád stejné - a tak se holt rozpočítají mezi ty singly. Důsledek: Jeden single může stát 300 (protože každý si koupí dva => výnos se nezmění :)
Tahle úvaha je samozřejmě přehnaná (single za 300 by si nikdo nekoupil) - ale to je právě možná důvod, proč ty singly dostupné nejsou (producent odhadl, že za cenu, za kterou by byly prodejné, by si na sebe nemusely vydělat).
Jiný příklad: u nás v dřevařství prodávají desky (dřevotříska, překližka, sololit) jen celé - ale zato levně. Prostě tam nechtějí mít (téměř) neprodejné zbytky - tím eliminují část nákladů - a proto mohou mít celé desky levněji než jinde. Je to jejich prodejní strategie a mají na ni právo - a já jako zákazník nemám právo tam přijít a požadovat kousek té desky za poměrnou cenu (protože by to narušilo ziskovovst jejich obchodního modelu).
Aby to nebylo dezinterpretováno: Zákazník má vždycky právo smlouvat - a když výrobce/prodejce není ochoten slevit, tak má právo produkt ignorovat. A pokud v důsledku toho výrobce/prodejce prodělá, je to už jeho chyba (špatná prodejní strategie).
Pokud máte pocit, že víte, jak by producenti filmů/hudby mohli vydělávat víc, zkuste jim svou vizi nabídnout. Jsem si jist, že se s Vámi o zvýšené zisky rádi podělí. Obávám se ale, že si ty obchodní modely umějí propočítat sami a to, co vidíme, je prostě jen důsledek toho, že starý obchodní model ještě pořád vydělává víc (a to je jejich obchodní strategie a na tu mají právo).
Co se týče děl, která nejsou v distribuci dostupná - tam ano, nepřijde mi nefér je použít bez placení. Obávám se ale, že tahle výjimka tvoří jen zanedbatelnou část toho, co je šířeno/sdíleno bez potřebných oprávnění.
>> Bouda: "Pokud mi to za to stojí, tak zaplatím to, co za to chtějí. Pokud mi to za to nestojí, tak to nepoužívám."
Album o 13 sklatbach stoji 800 (a to je jeste dost pod cenou), ja mam ale zajem pouze o 2 konkretni skladby, zbytek nechci. Cili jedna skladba je cca 60kc (zanedbavam cenu za medium). Ty dve skladby mi za tech 120Kc stoji a klidne je zaplatim. Problem je v tom, ze desitky let stary obchodni model mi toto neumoznuje. Proste mi tlaci vec v cene 800, z nichz drtivou vetsinu nepotrebuju.
>> Bouda: "Podívejte, mě vadí, když se někdo chová nefér. Jestliže vím, že autor chce za něco 200 Kč, tak mi přijde fér mu to buď dát, nebo jeho tvorbu ignorovat."
Pokud by onech 200Kc dostal opravdu AUTOR, tak mu je milerad dam a prihodim mu i na pivo nebo dve. Problem je v tom, ze autor chce za dilo 200, ale distribuovane CD/DVD ma cenu 1000, respektive cena dila XXX stoji 200, ale autor z toho dostane leda tak suche z nosu ...
Dale pak je tady milion prikladu pro neco, co je v nasi lokalite legalne nedostupne. To, co se k nam dostava do kin jsou povetsinou jen "A"ckovy produkty, ale alternativni dila v kine nedavaji a na DVD je s veeeeelikym stestim mozna najdete za par let. V pripade serialu je to jeste horsi. Spozdeni je u nas vice jak pul roku, ale hlavnim zabijakem je naprosto zprzneny dabing, respektive absence original zneni s titulkama.
Hnus hnus a jeste jednou hnus. RIAA, OSA, MPA a jim podobne svine by konecne meli vychcipat a nebo ty sily, ktere vkladaji do "boje proti piratum", investovat do inovace obchodniho modelu korespondujiciho s 21. stoletim. Ve vysledku by nam vydelali daleko vic a nemuseli by vest tyhle zabomysi valky...
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
