Hlavní navigace

Jak se hlavní hráči rozhlasového trhu staví k digitálnímu vysílání v sítích DAB/DAB+?

Jan Potůček

Vyjádření manažerů Českého rozhlasu, Lagardere Active ČR, Londy a Media Bohemia k otázkám přechodu na digitální rozhlasové vysílání a podmínkám, za jakých jsou ochotni o něm přemýšlet

Doba čtení: 8 minut

Michal Koliandr, náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro správu a provoz

V jakém časovém horizontu by podle vás měl ČTÚ přidělit celoplošné sítě pro zemský digitální rozhlas DAB/DAB+ v III. pásmu a kdy by měly být tyto sítě zprovozněny?

ČTÚ by měl přidělit řádné sítě pro digitální rozhlas DAB/DAB+ ve III. pásmu pokud možno co nejdříve, např. do jednoho roku, aby bylo možné vysílání efektivně zahájit. Je ale nutné paralelně vytvořit národní koncepci rozvoje digitálního rozhlasového vysílání, realizovat legislativní změny, zabývat se možnostmi financování a podpořit informační kampaň. Bez těchto dalších podmínek se digitální rozhlasové vysílání nebude rozvíjet a těžko dosáhne významného pokrytí a penetrace přijímačů.

Za jakých podmínek by Český rozhlas vstoupil do těchto sítí, tedy zahájil celoplošné digitální vysílání v systému DAB/DAB+?

Český rozhlas především usiluje o vytvoření vlastní sítě, tzv. rozhlasového multiplexu veřejné služby. Znovu platí, že zahájení vysílání pro hlavní aglomerace (Praha, Brno, příp. Ostrava atd.) by bylo možné relativně rychle, další rozvoj k celoplošnosti ale bude záviset především na celkové situaci rozhlasového trh. Také ostatní provozovatelé by se měli připojit k procesu digitalizace, je nutné věnovat se marketingové kampani a spolupracovat s dovozci a prodejci přijímačů (včetně automobilového průmyslu), hledat možnosti financování a zejména uvažovat o podmínkách postupného útlumu analogového rozhlasového vysílání. Celý proces by měl být koordinován nějakým národním DAB fórem nebo komisí.

Jste ochotni po nějakou dobu vysílat souběžně v analogovém FM pásmu a digitálních sítích DAB/DAB+ (celoplošně)? Jak dlouhé by podle vás mohlo být toto období souběžného vysílání a kdo by měl platit zvýšené náklady na paralelní šíření signálu týchž rozhlasových stanic?

Otázka souběhu analogového a digitálního vyslání (v celoplošném měřítku) je velmi kritická, především z důvodů finančních nákladů a z pohledu motivace posluchačů k pořízení nové technologie. Souběžné vysílání bude jistě nutné, jeho časový rozsah by se ale měl co nejvíce omezit (např. max. tři roky) a nezbytnou podmínkou plného souběžného provozu je stanovení termínu analogového switch-off a masivní informační kampaň k přechodu na digitální příjem pro posluchače. Nezbytnou podmínkou souběhu vysílání je vyřešení otázky jeho financování.

Jakou roli ve vašem rozhodování o vstupu do digitálního vysílání bude hrát penetrace digitálních rozhlasových přijímačů v českých domácnostech a při jaké „vybavenosti“ těchto domácností (podíl domácností s digitálním rádiem) byste byli ochotni zahájit řádné digitální vysílání?

Bez zahájení digitálního vysílání nebude programová nabídka pro digitální rozhlas, tudíž nemůže začít narůstat penetrace přijímačů. V řadě zemí to byl právě veřejnoprávní rozhlas, který šel do digitalizace jako první a umožnil při vyřešeném způsobu financování budování pokrytí sítí a penetrace přijímačů. Je otázka, zda by se měly v procesu stanovit nějaké milníky, při kterých se bude zvažovat start další etapy digitalizace, ať už nárůst pokrytí sítí, nebo naopak útlum analogového vysílání. Velkou roli bude hrát nabídka nových programů a služeb, kvalita příjmu a informační kampaň. Stanovení hodnot a analýza jejich dosažení je opět jeden z úkolů pro koordinační orgány, v této chvíli není možné žádné konkrétní číslo uvést.

Licence komerčních rádií pro analogové vysílání v FM pásmu platí do roku 2025, s jak velkým časovým předstihem před jejich koncem podle vás Česká republika spustí řádné digitální vysílání?

Televizní digitalizace trvala od zahájení zkušebních vysílání do termínu analogového switch-off více jak 12 let, a to ještě byla de facto vynucená (přímou náhradou jedné technologie za druhou). U rozhlasu se dnes nacházíme v nějaké prvotní fázi (stále zejména s ohledem na celoplošné sítě ve III. pásmu), na druhé straně může dojít k náhlému urychlení třeba z důvodů celoevropské koordinace. Pokud budeme uvažovat o termínu switch-off v letech 2020–2025, pak k zahájení vysílání by mělo dojít již dnes, a k náběhu vysílání do zásadního pokrytí zhruba do roku 2020. Vše bude záviset na celkové koordinaci procesu a stanovení cíle, tj. přechodu analogového vysílání VKV na digitální vysílání DAB/DAB+.

Jiří Hrabák, generální ředitel Rádia Impuls

V jakém časovém horizontu by podle vás měl ČTÚ přidělit celoplošné sítě pro zemský digitální rozhlas DAB/DAB+ v III. pásmu a kdy by měly být tyto sítě zprovozněny?

Spíše než nad časovým horizontem se pozastavuji nad původně navrženou podobou výběrových řízení formou jednokolové aukce s jediným (cenovým) kritériem a s definovanou minimální nabídkovou cenou. To dle mého názoru povede k situaci, kdy jednorázové (vstupní) náklady potenciálních operátorů nastaví takovou cenu za službu šíření, která nebude odpovídat možné situaci na trhu a stane se jednoznačně ekonomickou brzdou rozvoje digitálního rozhlasového vysílání, vedoucí případně až k zablokování kmitočtů pro reálné použití.

Podmínky následného použití kmitočtů ve smyslu rozvoje rychlosti a rozsahu pokrytí také neodpovídají reálným možnostem výstavby sítí. Nehledě na to, že opět generují velmi vysoké vstupní náklady, které by se okamžitě promítaly do vysílacích nákladů. Ekonomika rozhlasového trhu není taková, jako u jiných typů elektronických komunikací.

Za jakých podmínek by vaše rádia vstoupila do těchto sítí?

Hlavní podmínkou je vyjasnění mediální legislativy v oblasti digitálního rozhlasového vysílání. Pro provozovatele ze zákona dosud není vyřešena otázka přístupu k vysílacímu spektru, pro provozovatele s licencí existuje bariéra ve smyslu vysílání více programů jednoho provozovatele, postavení na trhu a tzv. křížení vlastnictví. Navíc s ohledem na konstrukci jednofrekvenčních sítí vzniká nejasnost, do jaké míry budou budoucí vysílací sítě umožňovat regionální vysílání. To jsou všechno vstupní proměnné, které je třeba z našeho pohledu vyřešit ještě před naším případným vstupem do digitálních sítí.

Jste ochotni po nějakou dobu vysílat souběžně v analogovém FM pásmu a digitálních sítích DAB/DAB+? Jak dlouhé by podle vás mohlo být toto období souběžného vysílání a kdo by měl platit zvýšené náklady na paralelní šíření signálu týchž rozhlasových stanic?

Pokud pomineme všechny dosud vyjmenované důvody, které nám neumožňují plně uvažovat prozatím o zapojení se do digitálního vysílání, je zde neopomenutelný fakt, a to jsou zvýšené náklady související s provozováním obou způsobů šíření našeho vysílání. Kdo by je měl hradit je samozřejmě otázkou, která by ovšem neměla směřovat na nás provozovatele… A co se týče časového horizontu, rádi bychom analogové vysílání, kvůli našim posluchačům, udrželi, dokud to bude možné, tedy dokud nebude nařízeno „vypnutí“ a dokud to budou sítě umožňovat.

Jakou roli ve vašem rozhodování o vstupu do digitálního vysílání bude hrát penetrace digitálních rozhlasových přijímačů v českých domácnostech a při jaké „vybavenosti“ těchto domácností (podíl domácností s digitálním rádiem) byste byli ochotni zahájit digitální vysílání?

Hranicí je pro nás cca 60% penetrace domácností. Otázka, kterou si však v této souvislosti kladu, je, zdali DAB je vůbec platformou budoucnosti. V dnešní době, kdy posluchači přijímají rozhlasové vysílání chytrými telefony, mobilními aplikacemi, tablety, v době, kdy je vysokorychlostní internet postupně dostupný stále větší skupině obyvatelstva? Rád bych zmínil fakt, že u našich ekonomicky silných sousedů zatím digitalizace rozhodně „nezvítězila“. Německo je toho příkladem. Jinak tomu není např. ani v USA. Bez amerického trhu navíc nelze předpokládat širokou nabídku DAB přijímačů, která by byla dostatečně variabilní jak z hlediska ceny, tak z hlediska kvality.

Licence pro analogové vysílání v FM pásmu platí do roku 2025, s jak velkým časovým předstihem spustíte digitální vysílání?

S odkazem na předešlé odpovědi si mysím, že tato otázka není na pořadu dne.

Miroslav Hrnko, generální ředitel Lagardere Active ČR

V jakém časovém horizontu by podle vás měl ČTÚ přidělit celoplošné sítě pro zemský digitální rozhlas DAB/DAB+ v III. pásmu a kdy by měly být tyto sítě zprovozněny?

Přidělené by měly být do jednoho roku od úpravy legislativy, která je nevyhnutelnou podmínkou pro započetí procesu a proto, aby se do něj velké společnosti mohly zapojit. Jedná se zejména o úpravu způsobu nabytí licencí a úpravu počtu možných programů. Úprava by mohla zhruba odpovídat stávajícímu způsobu získávání DVBT licencí.

Za jakých podmínek by vaše rádia vstoupila do těchto sítí?

Bude-li mít lepší možnosti (větší počet programů a volnější licenční podmínky) než ve stávajícím FM vysílání, bude-li odpovídající pokrytí signálu a penetrace rádiovými přístroji v populaci (min. 50 % populace bude vybaveno a schopno přijímat signál). Jinými slovy, jakmile bude existovat smysluplný obchodní model pro vysílání v DAB.

Jste ochotni po nějakou dobu vysílat souběžně v analogovém FM pásmu a digitálních sítích DAB/DAB+? Jak dlouhé by podle vás mohlo být toto období souběžného vysílání a kdo by měl platit zvýšené náklady na paralelní šíření signálu týchž rozhlasových stanic?

Souběžné vysílání stávajících celoplošných programů pro nás nemá vůbec smysl, takže jeho délka by byla závislá na obchodních podmínkách. Vysílání nových programů je podle nás cesta, jak nastartovat zájem populace o novou platformu a vyvolat nákupní rozhodnutí nového přijímače.

Jakou roli ve vašem rozhodování o vstupu do digitálního vysílání bude hrát penetrace digitálních rozhlasových přijímačů v českých domácnostech a při jaké „vybavenosti“ těchto domácností (podíl domácností s digitálním rádiem) byste byli ochotni zahájit digitální vysílání?

Zodpovězeno již výše, je to zcela zásadní pro rozhodnutí, kdy se do platformy zapojit jako provozovatel vysílání.

Licence pro analogové vysílání v FM pásmu platí do roku 2025, s jak velkým časovým předstihem spustíte digitální vysílání?

Od konce licence to není odvislé, jenom od výše uvedených parametrů. Pokud nebudou naplněny, budeme žádat po roce 2025 nové licence na FM vysílání.

Daniel Sedláček, generální ředitel Media Bohemia

Je otázkou, zda-li digitalizace tak, jak se v posledních letech chystá, je tou skutečnou budoucností rádia. Vývoj v posledních měsících v Evropě posouvá celou debatu do jiného světla. Není jasné, co bude znamenat pro rozvoj šíření rádiového obsahu rozvoj internetu, online aplikací typu iTunes Radio, streamů etc. Vývoj vede jednotlivé členské státy EU ke zpomalení, nebo zastavení digitalizace rádiového vysílání, která by byla analogií digitalizace vysílání televizního. S rozvojem nových technologií se perspektiva, smysl a forma digitalizace rádiového vysílání posouvá jinam.

Otázka vypínání FM spektra dnes reálně neleží na stole v žádné členské zemi EU. Budoucnost šíření rádiového obsahu bude víceplatformová. Z tohoto pohledu je nutné, aby rádio mělo garantovaný prostor ve III. i L pásmu. Nicméně bez odpovědí nám zůstává celá řada otázek o budoucích formách šíření a sdílení rádiového obsahu. Nikdo není schopen proto propočítat nákladovost celého procesu digitalizace pro všechny zainteresované. Zvýšení penetrace digitálních přijímačů je o ekonomické síle samotných občanů například. Celá řada poskytovatelů rádiového obsahu jsou malé a střední firmy, které v současné situaci zmenšujícího se mediálního trhu nejsou schopny nést nové náklady spojené s šířením obsahu a zároveň investovat do nového obsahu. To je přitom cílem celého procesu.

Našli jste v článku chybu?