Vlákno názorů k článku Rozdíly v příjmu analogové a digitální televize od JardaM - Presne tak. Dnes jsem o tom psal na...

Presne tak. Dnes jsem o tom psal na vedlejim foru.
http://www.digizone.cz/clanky/anteny-a-antenni-soustavy-pro-prijem-digitalni-televize/nazory/12294/

U direktoru je ale dobre vymyslet upevneni. Celkem drzi, neb jsou vsechny 4 na koncich spojene dratem, Ale pres to jsem tam jeste natahl drat od konce az nahoru na sito. Je trochu sikmo a ptaci ho nemaji radi. Zvlast se tam uz neobjevuji krkavci.

Enikovo schéma propojení antén jsem právě umístil na http://www.volny.cz/lubos_h/ Samotného mě zajímá výsledek a až budu mít čas, tak soustavu předělám. A ještě bych ji chtěl osadit direktory, každý dB zisku navíc je dobrý.

Mechanicky to není žádná věda. Podle fotek to má luboš dobře. Schéma zapojení jsem mu poslal, tak ho může klidně zveřejnit. Pokud je opravdu takový zájem o 4xTVA, tak by nebyl problém věnovat tomu celý samostatný článek. Pokusím se domluvit s redakcí. Za tu dobu, co to tu řešíme, nestačím odpovídat na maily. Zájemců je opravdu hodně, jen mám obavu, aby to nebylo přeceňováno. Soustava je to výborná a možná vůbec nejvýkonější, jaká se dá amatersky postavit. Rozhodně je jednodušší postavit si 4xTVA než SBF.

a neslo by zde popsat jak ty sita propojit a na co dat pozor pri mechanickem sestavovani ctyrcete? nebo nakreslit tuzkou, naskenovat a at to lubos (prosim) vystavi k tem fotkam anten? ta konstrukce drzaku anten je super prace.

Ano máš pravdu, už jsem to tu dnes psal. Ten experiment se dvěma PBC je celkem dobrá finta, jenže celý problém trochu idealizuje. Nicméně je nám jasno. Slučovat to takto jde, jen to není nejvhodnější způsob.

Oprasil jsem dva rozbocovace PBC21, jednim jsem signal rozdelil, druhym opet sloucil. A zmeril pruchozi utlum. V rozsahu 25 az 650MHz byl do 1,5dB (vetsinou se to vlni kolem 1dB), od 650MHz utlum stoupa, ale do 860MHz je stale mensi nez 2,5dB. Podle Enika jsem mel namerit >6dB a o to v diskusi slo.
Netvrdim ze je slouceni anten timto zpusobem nejvhodnejsi, ale je to MOZNE reseni.

To slučování na směrovém vedení je opravdu možné. Má to ovšem několik "ale"... Především ztráty v tom směrovém vedení jsou větší než při serioparalelním slučování. V případě čtyřčlenné soustavy jsou ty ztráty min 2-3dB, což vlastně degraduje tu soustavu o 50%. Takové počínání mi příjde poněkud nelogické. Na jedné straně sestavovat antény do soustavy, a na druhé straně ten zisk nechat ve slučovači. Teoretický zisk této soustavy je na k40 asi 17dB. Vezmu-li v úvahu přímé ztráty ve slučovači a ztráty vlivem nepřizpůsobení pak je výsledný zisk <15dB. Účinnost slučování na směrovém vedení je dána mimo jiné i impedančním přizpůsobením a fázovými chybami. Oba tyto faktory jsou při dálkovém příjmu dost kritické. Fázová chyba je dána především plochou soustavy, a impedanční nepřizpůsobení je zásadně ovlivněno konstrukcí samotných antén. Osobně jsem přesvědčený, že předělat tu soustavu na serioparalelní slučování by stálo zato!!! Udělal jsem těchto soustav několik, a vždy fungovaly naprosto perfektně!!!

Erik ma ale pravdu. Skutecne je nesmysl slucovat 4 anteny v pripade kde maji slouzit pro zvyseni praktickeho zisku cili ke zvyseni c/n. Bude-li se uvazovat v miste prijmu silne nehomogeni pole, ktere ale bude v maximech dostatecne silne, a rozlozeni anten v plose bude slouzit pouze jako diverze, pak lze PBC-ko pouzit(je ovsem otazkou a experimentem v jakych vzdalenostech od sebe by ty sita meli byt..). Pokud ale signal na jednu antenu neni, a je ucelem ho ziskat, pak je nutne sfazovat signal symetrickymi ladenymi napajeci. OK1VBR.

Trvam na tom co jsem napsal - hybridni slucovac (napr. stary PBC21) ma pri soufazovem napajeni teoreticky nulovy utlum.
Teoreticky utlum 3dB ma tento clen pri slouceni dvou ruznych signalu, kde se polovina vykonu signalu ztraci ve vyvazovacim odporu. Pri soufazovem napajeni obou vstupu je na vyvazovacim odporu napeti nulove a signal se nema kde ztratit. Takove slucovace se pouzivaji pri paralelnim razeni vf vykonovych zesilovacu.
Odkaz pri ruce nemam, ale urcite to najdete v kazde ucebnici vf techniky.
Netvrdil jsem, ze vsechy komercni slucovace jsou pro tento ucel vhodne - nakonec do nich neni videt - musely by se zmerit.

Pokud je tu někdo, koho tento problém zajímá, pak má možnost se zeptat. Zjišťoval jsem, jak je to se slučováním anténní soustavy pomocí klasických slučovačů, a zjistil jsem, že je to naprostý nesmysl. Komerčně prodávané širokopásmové slučovače jsou buď odporové, anebo transormační. Transformační se dělají buď jako feritové, nebo hybridní. Transformační slučovač je zkrácené směrové vedení s transformačním poměrem 1:1. Už tento fakt vylučuje možnost jeho použití pro bezeztrátové slučování antén v anténní soustavě. Po jistých úpravách by to sice bylo možné ale i tak by ztráty byly větší než v případě klasického slučování na impedanci. Princip anténní soustavy spočívá ve sčítání proudů a napětí dodávaných dílčími anténami. V takovém případě se vždy dvě a dvě antény zapojí paralelně, kdy jedna dvojice je v protifázi té druhé. Tyto dvojice se pak zapojí do série, čímž na jejich výstupu dostaneme dvojnásobné napětí a dvojnásobný proud v porovnání s jedinou anténou. Dvojnásobné napětí a dvojnásobný proud zachovávají vlnovou impedanci soustavy na 75ti Ohmech a dodávají o 6dB vyšší napětí na vstup STB, čímž zlepšují přijímací parametry. Je to velice jednoduché a prosté.
V případě směrových vedení, nelze takovéto sečtení napětí a proudů provést, protože transformátory převádějí napětí ze vstupu do výstupu sice v poměru 1:1 ale s vazebním útlumem 4dB. Jedná se o principielní záležitost a nelze ji žádným způsobem obelstít!!!

Tohle je informace, která se ke mě za dlouhá léta praxe ještě nedostala!!! Pokud existuje nějaký důvěryhodný zdroj, kde by bylo možné si toto tvrzení ověřit, pak bych prosil o kontakt na něj. Konzultoval jsem tento názor s kolegou, který zastává stejný názor jako já, že není důvod,aby hybridní slučovač měl při soufázovém napájení nulový útlum. To je také podepřené argumentem, že se slučují dvě dvojice antén v protifázi, takže výsledek by měl být nula!!! Já trvám na tom, že pokud to luboš správně zapojí, tak to pojede!!!!!!!!!

Hybridni slucovac, pokud ma na vstupu sfazovane signaly je teoreticky bez utlumu, ve skutecnosti bude mit utlum 0.5 az 1.5 dB podle toho, jak je dobre udelany. Neplette si to s hybridnim sloucenim ctyr ruznych signalu, kde je teoreticky utlum skutecne 6 dB.

Ten slučovač má ztrátu 8dB. Čtveřice antén má zisk +6dB, takže by jsi teoreticky měl být v mínusu. Ten slučovač slučuje na směrovém vedení. Anténní soustavy se slučují na impedanci. To schéma ti pošlu, ale až večer. Dnes jedu na služební cestu a celý den nebudu doma. Enik

Sfázované je to dobře, to by nešlo vůbec. Na 1 síto mi to vůbec nešlo a takhle to jde podobně jako na 1 anténu se ziskem 16dB(UHF 91X). Více o tom je na http://www.itest.cz/videofoto/digitalni-vysilani-3.htm Asi máš na mysli sloučení transformačním vedením nebo pomocí balunů, je to popsané ve starších AR. Slučovač TMU4 je určen právě pro toto použití, jediná podmínka tam je, aby byly všechny 4 napaječe (kabely) stejně dlouhé.

Moje e-adresa: lubosholik@seznam.cz

Jestli jsem to dobře pochopil, tak ty tím čtyřnásobným slučovačem slučuješ ty čtyři TVAčka. Jenže to je naprostý nesmysl a připravuješ se tak o zisk té soustavy a nemáš ji sfázovanou!!! To se tak nedělá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Proto ti to nefunguje!!!!!!!! Když ty antény správně sfázuješ, tak ti to pojede jak zpraku!!! Ty se připravuješ o dobrých 8dB na zisku a chybí ti odstup C/N. Já jsem si pořád říkal, kde máš chybu, že to musí chodit!!!! Pošli mi svůj mail a telefonní číslo. Pošlu ti schéma, jak ty antény zapojit. Uvidíš, že to bude fungovat!!!
Můj mail: enik@c-mail.cz

Pro jistotu jsem fotky soustavy 4xTVA umístil na http://www.volny.cz/lubos_h/. Předzesilovač má zisk 25dB, šum 1,1dB a vybuditelnost 92dBuV. Jiný zesilovač už tam nemám. K STB vede cca 15m kabelu.
Slučovač je určen na sloučení 4 antén UHF, je to plošný spoj, na kterém jsou meandry.
Útlum by měl mít zanedbatelný.
Ještě uvažuji o přidání direktorových řad k anténám, tím bych o chlup zvedl zisk..

Nikde na webu nemůžu najít parametry těch zesilovačů. Potřeboval bych vědět šumová čísla obou zesilovačů, a kde máš umístěný ten předzes. Jestli je přímo v a¨nténě a nebo 0,5m od antény a jestli ho máš před slučovačem a nebo až za slučovačem a pod. Je to dost důležité, tak to popoiš pokud možno hodně podrobně. Také bych potřeboval vědět, jaký máš ten slučovač, jestli je to hybrid, nebo laděný. Jaké má vstupní kanály a jestli má napsaný průchozí útlum, tak i ten útlum. Jsem si jistý, že tento problém půjde vyřešit!!! Tak brzy napiš!!!

Taky chytám A mux z Brna (přes 100 km), a dělá mi to taky (a je nás víc), přes den ani ťuk, v noci bez problémů. Jde již o nestabilní DX příjem, u toho nepomůže žádná anténa, signál prostě zmizí. Řešením je výkonnější nebo lokální vysílač.

Do stavby se pustím, jen pokud budu mít čas. Vím, že mě výsledek může zklamat, zatím sháním rozumy.. Rychleji vyrobím 10 yagin, než 1 SBF.-)

Bydlím v Blížkovicích u Mor. Budějovic, výška cca 400m n.m. Výška systému nad střechou cca 5m. Antény TVA mám uspořádány do kříže, slučovač Fraccaro TMU4, předzesilovač 25dB ZK 40,59AT, RTV Trenčín. Koax cca 50cm(tuším CB100) mezi sluč. a zesilovačem. Od antén do sluč. koax CB113N, stejně dlouhý.
Signál mám ve dne prakticky nepoužitelný, jedině když prší, tak to celkem jde. Večer bývá úroveň až 63% a kvalita 100%, dnes je např. úroveň pod 50% a kvalita kolísá 0-40%. Příjem je velmi závislý na počasí. Na Yaginu 13dB to šlo o poznání hůř, takže předpokládám, že když zvětším zisk antény o několik dB, tak bych mohl dosáhnout lepšího příjmu.

Symetrizaci lze udělat přímo u dipólu. Nejlepší je ale vytáhnout symetrické vedení 300Ohm. až za zadní reflektor a tam udělat převod na 75Ohm.
Jak je vidět, tak ti tu SBFku nikdo nevymluví. Dělej, jak myslíš! Pokud nemáš jistotu v tom, co je příčinou potíží v příjmu, pak je takovýto experiment ztrátou času a prostředků!!!

Děkuji za informace,
nevíte,zda se tato anténa někde komerčně vyráběla? Jak máte proveden napaječ a symetrizaci? V knize se uvádí dvojlinka od zářiče až za reflektor, tam by pak měl být asi symetrizační člen.

Touto informací jsi měl začít. Napiš prosím místo kde bydlíš. Nejlepší by bylo kdyby jsi uvedl své souřadnice pomocí http://www.mapy.cz/. Jsem si jistý, že příčina nestabilního signálu bude někde jinde než v anténě. Pokud ti signál kolísá, tak máš nehomogenní pole a tam ti SBF nepomůže, bude to marná práce. Ve vzdálenosti 70km od vysílače už může být signál na hranici použitelnosti, pak záleží na každé maličkosti. Napiš všechny komponenty které máš použité na anténě, včetně délky kabelu, použitého zesilovače a způsobu zapojení. Jak máš daleko zesilovač od antény a pod. Určitě najdeme nějaké řešení. Ta SBF to opravdu nevyřeší. Pokud ti nepomohla 4xTVA, tak SBF na tom nebude líp!

Děkuji za odpověď, soustava 4xTVA mě trošku zklamala, na K40 má zisk cca 16dB a prakticky stejně mi funguje anténa Iskra UHF 91X. Jsem 70km od vysílače a signál mám nestabilní, slabý je hlavně přes den, tak přemýšlím o SBF..

Anténu jsem také kdysi postavil a pravda je, že maximální zisk na horních kanálech UHF pásma je 18dB. Na spodních kanálech má anténa uplně stejný zisk jako např. X-Color (dlouhá kolorka). V praxi by snad jedině vyšší zisk mohl pomoci při příjmu kanálů od 50.k výše, ale musí mít homogenní pole a i když dnes anténu bez problémů využívám i k příjmu DVB-T, nevím jestli se vložená práce vyplatí (výroba antény je dosti pracná). Spíše bych v opravdu extrémních případech koupil anténu X-Color(zisk 15dB) nebo se dá koupit i Kathrein, která má zisk 18dB ale stojí asi 4000,-Kč. Dlouhou kolorku doplněnou jednostupňovým níkošumovým zesilovačem mám 50km za Prahou a bez problémů přijímám všechny multiplexy při úrovni signálu z antény 28dB (měřeno samozřejmě bez zesilovače přímo z antény).

Jedná se o typ antény původně určený pro vesmírný program. Tyto antény se používají v soustavách pro komunikaci s orbitálními družicemi. Jedná se o velmi chytrý princip "prodloužení" antény "zrcadlením" v reflektoru. Existují verze SBF a LBF (long). Liší se vzájemným umístěním vlnovodné řady a zrcadel. Udávaný zisk je však v TV pásmech nerealizovatelný. Při pečlivé stavbě a naladění na horní konec V. TV pásma, lze dosáhnout zisku do 18dB. Zásadním problémem je ale homogenita pole. Pokud je tato anténa umístěná v nehomogenním poli, pak je její zisk podstatně nižší a nelze s ní dosáhnout očekávaných výsledků. Mnohem příznivější vlastnosti má anténní soustava sestavená ze čtyř TVA21-60 v kosočtverečném uspořádání. Návod na její stavbu vyšel několikrát v amaterském rádiu řady "B" (modré). Tu SBF nelze bez měřících přístrojů správně naladit. V případě té anténní soustavy, je to podstatně jednodušší a výsledek je jistější. Tu SBFku jsem podle "Českého" kdysi stavěl a rozhodně se nejedná o zázračnou anténu!!! Její výhody se dají využít právě spíš při příjmu z vesmíru, kdy není pole deformované!