Názory k článku Jak správně číst výpisy z traceroute

+1 (i kdyz slabika se mi moc libi) :-)

Aha, rozumím.

Proč tohle není všechno uvedeno v článku? Přece pod každý obrázek a nebo nějaký objekt patří popisek, jako v tomhle se člověk opravdu ztratí, kdyby někdo napsal, že je to ze snifferu, a že první řádek je dotaz a ty další začínající ">" odpověď, tak to pochopím hned :(.

Ach jo.

Díky moc, že jsi mi to vysvětlil, jinak ty šipky, porty (i když jsou oddělené tečkou místo klasické dvoutečky), protokol atd, to jsem pochopil taky.

Jen mě fascinuje, že někdo, kdo tomu rozumí sem hodí obrázek a myslí si, že někdo kdo tomu nerozumí, najednou pohým pohledem na obrázek, bez vysvětlení, nějak "prozře".

Teda fakt zlatej Peterka, jeho články jsou sice delší, ale zase mají hlavu a patu, tady aby si člověk hledal polovinu věcí sám a druhou si dosadí ještě špatně a nebo neví vůbec co to je za copy&paste, takhle odfláklý článek pro začátečníky jsem už dlouho neviděl.

Ještě jednou díky za vysvětlení, opravdu jsi mi pomohl!

To co píšeš nemá logiku.

Nemyslíš si, že ten kdo rozumí TCPDumpu ovládá PERFEKTNĚ traceroute?

Napřed se člověk naučí ping, pak traceroute, a až PAK začne odchytávat pakety a jejich hlavičky.

Tedy pokud vysvětlují základní výpisy z traceroutu, tak k vysvětlení musím použít DETAILNĚ KOMENTOVANÉ výpisy z TCPDumpu (pokud je vůbec nutno je použít...), jinak jim čtenář na dané úrovni (pro koho je článek určen) nebude rozumět.

Ale má. Se zamysli, co je větší znalost, traceroute a nebo snifování? Podle mě je traceroute celkem běžná znalost, ale snifování přes TCPDump už umí jen málokdo (z běžných lidí, ne z čtenářů lupy).

"Nemyslis, ze ten kdo umi vymenit filtr v aute ovlada demontaz motoru?"
Podle toho jaký filtr, jestli vzduchu a nebo oleje. A tohle je ten přesný případ, jako by někdo napsal článek o tom, jak vyměnit vzduchový filtr a drobnosti vysvětloval pouhým copy&paste nějakého šíleného návodu, jak rozmontovat motor do šroubku, to je přece hlubší znalost, a každý to neumí.

Copak to nechápeš?

Hodně běžných lidí, co to tu čte zná ping, skoro všichni.
Taky skoro všichni znají traceroute (ale už méně, než ping).
Ale snifovat, tu umí určitě jen třetina lidí, co zná traceroute.

Snad to není tak těžké na pochopení.

Pokud chci tedy vysvětlit traceroute na základě snifování, tak ho musím pořádně okomentovat a nepředpokládat, že ho každý umí, to je postavené na hlavu, protože ho rozhodně každý čtenář Lupy neumí, a i kdyby uměl, tak pořádný autor by to okomentoval i tak. Je třeba psát blbuvzdorně, jinak někdo může napsat článek:

"Jak pracuje traceroute?"
"Jak pracuje traceroute? Viz Google:"traceroute"", ale to ten článek nemusím číst, a rovnou si to můžu všechno vygooglit, když jsem z článku pěkně zmatený.

Přesně tak.
Navíc ... a opravte mě jestli se pletu .., jsem měl za to že TTL a jeho odečítání po trase je princip traceroute a jeho vypisování celé trasy (přes aktivní prvky).

Pošle se 3x ping s TTL=1, vrátí se 3x odpověď od prvního aktivního prvku na trase.
Pošle se 3x ping s TTL=2, vrátí se 3x odpověď od druhého aktivního prvku po trase.
Atd, až do cíle.

Ale aby člověk programující ty čipy v životě neviděl :) ? No je to divné. Podle mě to jen ukazuje úroveň našeho školství, kdy ti jen lijou do hlavy tunu informací a nemáš žádnou vazbu na praxi.

To je sice odpověď pěkná, ale nic neříkající o praktických výsledcích, jak to ve skutečnosti pak vypadá. Typické mlžení...

Peterkovy sítě jsem četl kdysi na škole, stejně ale nechápu, co to je spojovák?

Ten formát /30 mi připomíná masku. Ono je těžké něčemu porozumět, když lidé píšou v hantýrce.

:) a ty si zas projdi první stupeň základní školy, protože jsem ti napsal, že mi to připomíná masku.

Když už jsi tak chytrý, co mi vysvětlit tuto větu

"pokud pouzivate na linkach spojovaky /30, tak vidite vzdy jinou cestu a sparovani ktery box je ktery se vam podle reversu povest muze, ale nemusi)"

Jestli teda na to máš, protože já přiznávám, to nechápu, a znovupřečtení Peterkových sítí mi rozhodně v porozumění této věty nepomůže, protože tyhle důležité věci (maska, TTL,... si ještě pamatuji) a stejně nechápu co tím pisatel myslel.

Mimochodem Peterkovy sítě taky nejsou moc dobře vysvětleny, ty jeho slajdy jsou fajn, ale praxe trochu uniká. Sice se člověk naučí v kterém bajtu hlavičky je co, ale jak to ve skutečnosti funguje, to už se nedozví, naopak historie je tam tuna. Možná by stálo za to je vypíchnot stávající TCP/IP a udělat materiál jen o něm a nemíchat ho v minulostí a budoucností, jak to dělá Peterka, je v tom pak děsný guláš.

Mluvi se tady o spojovacim rozsahu, coz je cas site, ktera se pouziva pro spojeni dvou ci vice aktivnich prvku a neni v ni pripojeny zadny koncovy bod.

Nejmensi spojovaci rozsah muze mit velikost 4 IP adres, protoze jedna padne na adresu site, jedna na broadcast a dve jsou potom pridelitelne realnym zarizenim. Tak velka sit se potom zapisuje symbolicky jako /30, coz je pocet bitu v netmasce nastavenych na 1.

Teoreticky je mozne mit spojovaci rozsah /31, tedy se dvema IP adresami, ale neni to podporovano vsemi zarizenimi a pokud si to tak treba na linuxu nastavite, budete mit problem po prechodu na jinou technologii.

Aha, díky za vysvětlení, proč se vlastně spojují zařízení, k čemu je to dobré? Můžeš mě odkázat na nějaký tutorial, či aspoň, jak se tomu anglicky říká, ať si to můžu najít?

No ja obvykle lidem tvrdim, ze spojovanim zarizeni vznika Internet ;-)

Pod zarizenimi si lze predstavit napr. router v Praze a router v Brne.

S tim anglickym terminem jste me dostal. To totiz netusim, podle me na to zadne hezke slovo nemaji. Pise se vetsinou /30 network nebo connecting network, transport network, proste zadne uderne malebne slovo me nenapada.

Netmask? Kdyz se bavime o spojovačce ci spojováku?

"ze spojovanim zarizeni vznika Internet ;-)"

Aha, tak takhle vzniká Internet :), teď je mi to už jasné :) LOL.

Jsem se neptal na tak triviální záležitost, asi nejsem schopen položit dotaz, a vy mi zase odpovědět na takové úrovni, abych to pochopil :).

No nic, díky za pokec :). LOL

Tak schvalne jiny pokus.

Kazdy router, kdyz dostane paket, musi rozhodnout, jak s paketem nalozi. To udela podle routovaci tabulky, ve ktere vyhleda, pres jakou dalsi IP adresu vede cesta, kterou je treba paket poslat.

Proto musi mit kazdy dalsi router IP adresu, prave tu, na jakou se paket posila. A pokud jsou dva routery spojeny linkou bod-bod (PtP), tak na spojeni potrebujete sit ve ktere ma kazdy router jednu vlastni IP adresu, cili dve adresy dohromady a ty dve spolu s adresou site a brodcast adresou tvori 4 IP adresy = nejmensi mozna sit. Teto nejmensi mozne siti se rika spojovaci rozsah, /30, spojovacka nebo spojovak.

Rekneme priklad, kde se s tim potka i bezny zakaznik. Pozadate providera o pripojeni a chcete mit vlastni firewall. Takze provider vam prideli dva rozsahy, jeden treba se 16 IP adresami pro koncove pocitace a jeden spojovaci. Vy potom na vnejsim rozhranni firewallu nastavite IP adresu ze spojovaciho rozsahu, druhou nastavi provider u sebe na routeru. Na vnitrni strane firewallu date prvni (nebo dle chuti) IP adresu z toho 16 IP adresniho rozsahu a ostatni date na sve pocitace. Pocitacum nastavite jako vychozi branu tu IP adresu, kterou jste dal na vnitrni stranu firewallu. Takze kdyz pocitace maji paket, ktery neni urcen pro jiny vas pocitac, tak paket poslou na IP adresu vychozi brany, tedy firewallu. Firewall zjisti, ze paket patri do Internetu a posle jej na svou vychozi branu, tedy na IP adresu providera ze spojovaciho rozsahu.

A ted se paket vraci, resp. prichazi nam odpoved na nas paket. Provider vi, ze patri do nasi site, takze jej u sebe na routeru posle na nasi IP adresu ze spojovaciho rozsahu a firewall jej doruci na konkretni pocitac, protoze uz vi, ze se jedna o paket pro lokalni stroj, ze se nebude dale routovat.

A tady nastava ten efekt, ze IP je pro kazdy smer jina. V tom spojovacim rozsahu sel paket od nas ven pres IP providera a ze sveta k nam pres nasi IP ve spojovacim rozsahu. Prestoze je to jeden fyzicky spoj, v kazdem smeru ma jinou IP a tak to opticky muze vypadat, ze paket jde jinudy.

Ale upozornuji, ze jsem to cele zkusil zjednodusit, nez nez nekdo prijde s tim, ze MPLS a podobni to dela jinak. Take jsou pripady, treba NIX, ze je spojeno vice zarizeni tak, ze spojovaci rozsah ma mnohem sirsi netmasku a vice IP adres.

Obávám se, že Peterkovy sítě jsou bez vysvětlení značně nepřehledné. Četl jsem dvě jejich verze a připadalo mi to značně nesouvislé.

Podle mě jsou spíše důležitější vysvětlující komentáře toho, kdo to přednáší, protože jinak je to pěkný chaos.