Ale aby člověk programující ty čipy v životě neviděl :) ? No je to divné. Podle mě to jen ukazuje úroveň našeho školství, kdy ti jen lijou do hlavy tunu informací a nemáš žádnou vazbu na praxi.
Na druhou stranu, proč by každý z IT měl vědět, jak vypadá procesor? Já to tedy vím, ale je mi to při supportování SAPu k ničemu :)
Stejně tak nemám pocit, že by člověk programující třeba čipy do klimatizací do auta měl umět opravit karburátor u Jawy.
To je pravda, kámoška co studovala IT na VŠ si ještě v druhém ročníku myslela, že CPU má tvar koule, a divila se, když ho viděla v obchodě...
Naše školství není vůbec o praxi. Jsou vás tam schopni naučit, jaký má procesor kolik registrů, strojový kód, a vy přitom ten procesor ani vživotě neuvidíte.
Je to tragické.
Z mých zkušeností jsou kantoři většinou čistí teoretici, kteří se praxe vyloženě bojí, a pak ty děcka podle toho chudáky vypadají, jsou v praxi naprosto nepoužitelní (jak kantoři, tak absolventi), pokud tedy při škole neděláte něco sami pro sebe...
Já jsem dal princip traceroutu do písemky studentům v prvním ročníku. Srovnáním se textem některých repetentů mohu zodpovědně prohlásit, že autor článku vůbec nepochopil podstatu funkčnosti traceroute. Proto článku také nemůže nikdo dobře rozumnět.
Nejlepší použít metodu zkušeným opisovačů a vyhledat si třeba přes Google princip traceroutu.
Jedině nevím, co autor článku studoval za školu, že neumí nic opisovat z Internetu. - Nejlépe tužkou z obrazovky na papír, protože to se to časem naučí a za nějakou dobu pak i pochopí.
Však tak je to i myšleno a já jsem to i tak pochopil. Ale je fakt, že vím, jak funguje TTL, a kdo neví, tak to možná pochopí jinak.
TTL je číslo, které zabraňuje nekonečnému zacyklení paketů v nějaké smyčce. Odesilatel ho nastaví na nějakou hodnotu, třeba 100 a pak každý aktivní prvek, který má nějakou rozumnou inteligenci, ho vždy sníží o jedničku. Prvek, ke kterému dojde s nulou (nevím, možná s 1, možná s -1 :) ) ho jednoduše zahodí.
Takže logicky ten, kdo dělá traceroute pošle packet s TTL například 2 a ten projde přes první směrovač, ten sníží TTL na jedna a následující směrovač už dostane packet s TTL 1, zahodí ho a pošle zpět zprávu, a o to mu šlo ne?
Nebo je to celé jinak? Jak se mi zdá, tak by možná nebylo špatné na začátku článku aspoň vysvětlit traceroute, či někam odkázat, když se tu pořád mluví o TTL, je to pro začátečníky, tak chci vidět, kdo to pochopí. Podle mě je článek napsán pro začátečníky, ale je psán natolik odborně, že detaily v něm začátečníci nepochopí.