"Rychlost světla ve vakuu je poměrně známá hodnota, cca 300000 km/s, ve skle se světlo šíří rychlostí kolem 220000 km/s, rychlost šíření světla v optickém kabelu je pak rychlostí šíření světla ve skle dělené indexem lomu."
Snad uz neumim fyziku ale tvrzeni, ze rychlost svetla v optickem kabelu se spocita vydelenim rychlosti svetla ve skle indexem lomu v optickem kabelu je nejake divne, ne? A srovnavat rychlost svetla s rychlosti 50-70 km/ms tak jste o rad jinde...
Nene, je to spravne, byt to zni kostrbate. Predstavte si ten kabel, predstavte si, ze v nem tece svetelny paprsek. Kabel nevede vzdy jen rovne a vlakno neni absolutne ciste, dochazi tam k tomu, ze se svetlo odrazi od sten toho vlakna, i kdyz v pomerne male mire. Pak tedy nejde idealne rovne, ale jeho cesta je delsi (proto deleno index lomu toho daneho konkretniho kabelu).
Na idealnim vlakne byste dosahl odezvy zhruba 1 ms na 110 km. (220000/2/1000). Jenze vlakna nejsou idealni, nevedou obvykle nejkratsi moznou trasou atd. 1 ms odezvy na ping na 50 - 70 km skutecne vzdalenosti je realna hodnota.
Domnivam, se ze k lomu dochazi prave proto, ze rychlost svetla ve vzduchu a v optickem kabelu se lisi, pomer v jakem se lisi je index lomu. Takze ve zpomaleni nehraji ani tak roli odrazy jako spise to, ze rychlost svetla v optickem kabelu je tech cca 220 000 km/s. (fyzik by urcite poskytl uplnejsi vysvetleni)
Toto je diskuze dvou lidi, kteří o problematice šíření světla v optickém kabelu (vlákně) nic neví. Rychlosti jsou správné, ale popis je špatný. v=c/n, kde v je rychlost světla v prosředí a c je rychlost světla ve vakuu. n je index lomu prostředí. Protože drtivá většina optických vláken je z křemičitéhi skla SiO2 plus nějaké dopanty, tak index lomu tohoto materiálu je asi 1,5 proto rychlost asi 200tis km/s. K těm odrazům taky nedochází ve všech vláknech. V jednom typu vláken se takto šíří signál, ale tento typ se v dnešní době málo používá.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
