Vlákno názorů k článku Jakub Mráček: Proč by měl eSbírku přivézt zrovna poštovský panáček? od Lada - Kdokoli může úplně legálně vykopírovat zákony, judikatury atp....
-
Lada (neregistrovaný)
Kdokoli může úplně legálně vykopírovat zákony, judikatury atp. z komerčních aplikací, jsou tzv. úředním dílem. To se samozřejmě netýká doprovodných textů.
Němečtí dobrovolníci provozují něco podobného zadarmo na https://github.com/bundestag/gesetze
-
To neni uplne pravda, v autorskem zakone mame "Zvláštní právo pořizovatele databáze", coz je prave zrovna tenhle pripad; ono vytvareni platenho zneni z nekolika sbirek neni trivialni prace. Ale kazdopadne 50 milionu na "digitalizaci a strukturaci textů stávajících zákonů" je silena castka, naklady bych s hodne velkou rezervou odhadl na 10 mil. nehlede k tomu, ze tu stejnou praci uz nekolik subjektu udelalo a mozna by to prodalo i za mene nez 10 mil. To by se ovsem muselo konat otevrene vyberove rizeni...
-
Jago (neregistrovaný)
Ono nejde jen o prosté a už vůbec ne jednorázové sloučení textů. Sbírka zákonů je i na netu, ale dát z ní dohromady platné znění předpisu ze spousty novel není tak úplně elementární záležitost; ve sbírce se otiskují jen výjimečně. To nemůže dělat žádný jouda, ale autorizovaný odborník. Řekl bych, že něco tvůrčí činnosti v tom bude.
Navíc třeba ASPI poskytuje i předchozí znění předpisů (po každé novele) a předpisy zrušené. Tohle vyzobávat ze Sbírky v současné podobě vydávané Ministerstvem vnitra je pěkná dřina a vždycky může něco utéct. Vím, o čem píši. -
Jenže to zvláštní právo pořizovatele databáze je právě proto zvláštní (sui generis), protože se nejedná o ochranu autorského díla (na které, jak píšete, se kladou jisté podmínky), ale o ochranu „kvalitativně nebo kvantitativně podstatného vkladu“ při pořizování té databáze. Ta ochrana je ale také výrazně slabší než ochrana autorského díla (týká se jen „vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části“ a trvá jen 15 let od pořízení databáze). Každopádně ale určitě nemůžete vzít nějaké ASPI a jeho obsah okopírovat na web, jakkoli samotný obsah není chráněn autorským právem (jakožto úřední dílo).
-
Lada (neregistrovaný)
Je třeba, ale vzít v úvahu názor na http://curia.europa.eu/juris/celex.jsf?celex=62010CC0604&lang1=nl&type=NOT&ancre= , který říká, že tvůrčí činnost je potřeba i pro vytvoření chráněné DB.
Další problém je, že se tady pořád směšují dvě věci - kompilace ÚZ a sestavení DB. Nakonec, pokud by to snad platilo, jako workaround se nabízí použití DB starších patnácti let.
Dále mi není jasné, jak by držitel databáze případně prokázal, že dané ÚZ pochází právě od něj.
-
Nejsem si jist, zda v tom názoru něco nepřehlížím, ale já tam nic takovém nevidím. Nepleťte si autorskoprávní (v užším smyslu slova) ochranu databází jakožto děl souborných, která se opravdu týká jen databází, které představují způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu vlastní duševní výtvor autora (§ 2, odst. 2 AutZ), se sui generis ochranou databází, která se aplikuje na všechny databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany. (§ 88a AutZ)
-
Lada (neregistrovaný)
Celý ten názor se týká právě směrnice 96/9/ES, která zavedla ochranu datbázi sui generis.
Části F 35 a G 46, říkají, že sui generis ochrana neplatí pro každou databázi. Část V taky říká, že nelze na národní úrovní ochránit databázi odlišně (ano, v § 88a AutZ to opravdu zní odlišně). Zajímavá je taky část C 7, která rozlišuje tvorbu dat (kompilace ÚZ) a uspořádaní dat.
-
Ne. Chápete to zcela špatně. Směrnice 96/9/ES popisuje dva odlišné (a nezávislé) způsoby ochrany databází: autorským právem (v kapitole II) a zvláštním právem (v kapitole III). Toto stanovisko se pak vůbec netýká zvláštního práva (jak vysvětluje hned v prvním bodu, to bylo v příslušném případě rozhodnuto už dříve v rozsudcích C‑46/02, C‑203/02, C‑338/02 a C‑444/02), ale pouze té autorskoprávní ochrany.
První předběžná otázka se dotazovala na kritéria ochrany autorským právem (dle čl. 3 odst. 1 směrnice 96/9/ES) a toho, zda „vlastní duševní výtvor autora“ musí zahrnovat kreativitu, nebo stačí úsilí (obdoba „sweat of the brow“). Názor vysvětluje, že k této autorskoprávní ochraně je opravdu potřeba tvůrčí činnost, námaha nestačí. Druhá otázka se pak táže, zda může členský stát tuto podmínku vnitrostátním právem uvolnit (a přiznat tak – opět – autorskoprávní ochranu i netvůrčím databázím), názor vysvětluje, že nemůže.
