Podle RRC06 (a souhlasně též dokumentu ČTÚ "Plán využití rádiového spektra pro kmitočtové pásmo 470-960 MHz") jsou jednotlivé vysílací kanály přiděleny v každé oblasti (kraji) pro několik blízkých stanovišť (pro práci v SFN). Toto přidělení je ovšem jen rámcové, neboť některé kombinace vysílacích stanovišť nedovolí (vzhledem ke vzdálenosti větší než 67 km) pracovat v SFN. Vysílací stanoviště, ležící na rozhraní dvou krajů (např. Krašov, Kojál apod.), mají často přiděleno více vysílacích kanálů, což umožní vybudovat SFN alternativně dle potřeby s vysílacími stanovišti sousedních krajů.
V jižních a západních Čechách je tato situace:
1. Přidělení kanálů pro Karlovarský kraj je pro stanoviště Plzeň (Krašov), Cheb a Jáchymov (splňuje parametry SFN).
2. Přidělení kanálů pro Plzeňský kraj je pro stanoviště Plzeň (Krašov), Domažlice a Sušice. Vrámci SFN nemohou pracovat současně všechny tyto vysílače, přípustná je modifikovaná kombinace Plzeň (Krkavec), Domažlice a Sušice.
3. Přidělení kanálů pro JČ kraj je pro České Budějovice, Vimperk, Votice, Jihlava. Parmetry SFN splňuje jen kombinace České Budějovice, Vimperk.
Při přečtení TPP a informací o plánu výstavby digitálních sítí v této oblasti jsem narazil na několik nesrovnalostí:
V jedné SFN mají vysílat Cheb + Jáchymov, v další pak Plzeň (Krašov) + Domažlice. Vysílač Sušice se tím stal "sirotkem" a má vysílat na stejném kanálu jako České Budějovice (Kleť). Tyto kanály však nemá dle výše uvedených dokumentů přiděleny a také nesplňuje parametry SFN - vzdálenost je 70 km. To nemůže fungovat !!!
Nevím, jak to ČTÚ při tvorbě TPP zamýšlel, stačilo přece naplánovat sítě dle výše uvedených bodů 1 až 3.
Termín "hlavní vysílač" lze chápat ve smyslu tabulky v TPP (hlavní vysílač ucelené oblasti), nebo dle způsobu získávání signálu (vysílač /vykrývač). Podle první definice je hlavním vysílačem v oblasti Krašov, podle druhé budou oba jako (hlavní) vysílače (jako jsou např. Barvičova a Hády v Brně). Myslím, že v režimu vykrývače (opakovače) pracují zatím jen Nemanice.
Já to dramaticky vidím.
V uvedených sítích je vzdálenost vysílačů taková, že splňuje požadavky SFN pro GI=1/8 (33 km), případně GI=1/16 (16 km). Pro definitivní sítě má být GI=1/4, což umožní maximální vzdálenost vysílačů 67 km. To ovšem stanoviště Kleť a Svatobor nesplňují (70 km).
To by museli u Sušice postavit nový vysílač, alespoň o 5 km směrem na JV na jiném kopci!
Mozna mne nekdo z teoreticky fundovanejsich opravi, ale ja si to predstavuji tak, ze do prijimace nesmi prijit soucasne signaly z vysilacu, vzdalenych vice nez (zde napr.) 67 km, pokud rozdil jejich urovni nepresahuje ochranny pomer.
Budou-li napr. tri vysilace SFN vzdalene od sebe tech 67 km v primce, nedojde nikdy k situaci, ze by do prijimace dorazily signaly ze vsech tri vysilacu a i kdyby, dalo by se to resit smerovou antenou. Nezapomente, ze ochranny pomer je pro ruseni "cizim" vysilacem na stejnem kanale je u DVB-T jen 20 dB.