To ale není případ toho profesora, dříve šéfoval v Googlu :-))) A to v době kdy Google přicházel s viditelnými disruptivními inovacemi.
Navíc snění i kariérních profesorů je důležité, trh už vybere, co má aktuální smysl.
Optimum předem neznáme, to musíme hledat i pomoci omylů.
Problém ovšem je, že to optimální řešení není známo, vede se průzkum bojem, hledá se pokusy. Robot se ale naučí, komu z rady podkuřovat, aby ho nevypnuli, bude-li mít vlastní osobnost a tedy náznaky svobodné vůle.
Na hledání optima nepotřebujete robota, na to stačí simplexová metoda.
No, co si budem povídat, mám s tím jistý zkušenosti, voni totiž ti profesoři na univerzitách obecně dost trpí snovými iluzemi. Řada z nich je tam od té doby, co tam dostudovala a to se prostě projeví...
Ale jinak si toho robota ve vedení představit dovedu-bude jim rozvážet kafé při poradách a pozná, komu který :D
Ano, je to úspěch, předtím se denně po celém světě řezaly hlavy nepřátelům. Zkuste si zajet do Amazonie mezi Indiány, jak dlouho přežijete, než vás zabijí.
Ovšem vy to "já", chápete deterministicky, ve vleku okolností, bez svobodné vůle a z ní vyplývající zodpovědnosti. To je typicky marxistický pohled na svět. A ten se samozřejmě v ničem neliší od nekřesťanských civilizací.
Naše civilizace, postavená na "já", se dostala téměř k sebezničení.
Každý den jsou v pohotovosti rakety, schopné zahájit konec světa. Každý den jsou v mořích ponorky a ve vzduchu letadla, nesoucí jaderné nosiče a připravené kdykoliv k akci. Moře je otrávené. Vzduch je špinavý. Půda a voda jsou plné svinstva. Lidé jsou nemocní.
Tohle všechno jsme zvládli za takových 100 let (cca od první světové války). Jistě úspěch, že?!
Z hlediska civilizace jde o technologie, na jaké dosáhne, kam lidi posune dále. Z osobního hlediska, jde o nalezení pravdy, a to je na civilizaci nezávislé. Míra dožití a pocit štěstí nerozhoduje. Šťastný je každý člověk, jen někteří o tom neví.
Naše civilizace je jedinečná v ovládnutí technologií, proto by měla jít právě tímto směrem, u budhismu můžeme skončit kdykoliv a na to stačí jen pár lidí, není třeba předbíhat.
I z hlediska té pravdy to bude brzy velice zajímavé, když bude možno volit mezi nesmrtelností v tomto světě, pomocí přesunutí svého vědomí do stroje (transhumanismus), a nesmrtelného života podle svých přání v tomto světě, a tradiční nesmrtelností, která začíná fyzickou smrtí. To bude teprve dilema :-)
Jen malý dodatek, problém ilusionismu je ten, že jaksi mlčky předpokládá, že dokáže rozpoznat, co je dobré jak pro jednotlivce, tak pro společenství, protože toto je podmínka nutná k tomu, aby mohla být svobodná vůle nahrazena iluzí a oni to mohli nahlédnout. A to je iluze ilusionistů :-))) Ovšem nejen jejich, i všech ostatních neomarxistů.
Ve skutečnosti se to interakcemi roje teprve hledá a dopředu ten problém je principiálně nerozhodnutelný.
Promítačka nerozhoduje, jen poskytuje data nutná k rozhodnutí. Ale žijeme v pohodlných časech, takže příležitostí k její aktivaci je málo, proto to může vypadat, že ta možnost ani není. Ono se to využívání svobodné vůle projeví na inteligenci lidského roje, a to je to, o co tu jde a co jmenovaní autoři zcela pomíjí. Proto má smysl v této souvislosti hovořit i o civilizacích, jako o způsobech lidských rojů. Ale souhlasím, prostor pro debatu zde není.
Kam se dostala civilizace postavená na budhismu, bez toho "já", a kam se dostala civilizace vybudovaná právě na tom "já" vybaveném svobodnou vůlí, tedy civilizace na křesťanských základech. Je to jen náhodný pohyb ve stavovém prostoru možností, a nebo jen jsme využili možnosti, které máme, tedy svobodnou vůli, na rozdíl od jiných civilizací. Svobodná vůle umožňuje vybrat si i jen čistě deterministické jednání a tak tuto schopnost nevyužívat.
No a právě ten úzký proužek promítačky, je ta svobodná vůle, jinak by bylo zbytečné, neurální síť stroje se dokáže rozhodovat i bez toho. Svobodná vůle je výsada, ale i zavazuje, protože vás činí odpovědným za to, jak se rozhodnete.
Vy nemáte svědomí? Například. Svobodná vůle je možnost vzepřít se tomu, co síť vyhodnotila jako optimální. A nikdy to vzepření se není zadarmo.
Jinak neuronová síť je jen takový assembler, nad kterým jsou vybudovány zatím nám neznámé virtuální struktury a objekty. Nedeterminismus nemůžete zkoumat zpětně, ale je-li něco deterministické, musíte být schopen všechny reakce předvídat, bez jediné výjimky.
Svobodna lidska vule neexistuje, jak dokazuje cim dal vic moderni neuroveda, evolucni biologie i filozofie. Vedomi je jenom uzky prouzek promitacky, pres ktery jdou obrazky z nevedomi a podvedomi a my mame pocit, ze jsme si svobodne vytvorili ten, se kterym se ztotoznime. Neni to tak, v mozku lze rozpoznat aktivitu pro prislusny ukon davno predtim, nez je clovek schopny rict, ze se pro ni rozhodl. Nakonec ma pravdu 2500 let stary vyzkum na lidech jmenem buddhismus - to, co nazyvame "ja", neexistuje.
No to právě ne, člověk, protože má svobodnou vůli, může ignorovat algoritmus, nemusí volit optimální řešení, na které ten algoritmus ukáže. To stroj nemůže, protože nemá svobodnou vůli. Člověk se tedy může dostat do oblastí stavového prostoru, kam stroj nemůže, protože algoritmus, který stroj řídí to neumožní. Stroj je jen takový průtokový ohřívač informací, které k němu putují zvenku, protože postrádá svobodnou vůli. Do toho prostoru se nedostáváte proto, že byste předem věděl, co vás tam čeká. Ty by bylo deterministické chování a to by svobodnou vůli vylučovalo.
Ani robotovi nic nebrání jet jinudy, pokud usoudí, že to bude lepší, lze zachovat algoritmus a změnit vstup (přijde mu zpráva, že v půlce původní trasy je zácpa, případně že potřebuje natankovat a kousek od původní trasy je výrazně levnější benzínka), výsledkem je změna výstupu.
Není ona ta svobodná lidská vůle nakonec jen vznešené pojmenování toho, že máme současně mnoho cílů, naše potřeby se v čase mění (některé cyklicky a jiné "náhodně" vlivem okolí, každá různým tempem, přičemž se navíc všelijak ovlivňují), dost malou "operační paměť" (takže se pořádně můžeme soustředit na velmi málo) a navíc lžeme druhým i sami sobě (ego-obranné mechanismy), tudíž stejně nejsme schopni nahlédnout své vlastní rozhodovací algoritmy, ani kdybychom zvládli tu předchozí složitost?
Neumim si predstavit management jakekoliv firmy, ktera rozhodne o nasazeni robota do predstavenstva a propusteni "jednoho ze svych". To je takova snova iluze, ze asi nebude z tohoto sveta. Drive snizi platove naroky v predstavenstvu CEZu, nez tohle.
Taky neni potreba brecet nad neschopnosti ceskych politiku v Bruselu, coz je dnes asi neoddiskutovatelny fakt. Podivejme se klidne domu na zpusoby rozdelovani grantu a jake "prevratne" stohy popsanych papiru z toho vznikaji. Na jednotky slusnych vystupu s nejakou perspektivou pripadaji o rady vetsi tuny balastu, u kterych se clovek muze jen divit, ze na to nejaka grantova komise vubec mohla dat penize.
Tady vznikne neco noveho spise jen omylem anebo uplne pokoutne ve stale vice mizejicich ostruvcich pozitivni deviace. Cest vyjimkam.