Elektronická komunikace po česku znamená vytváření centrálních úložišť, kde se na jednom místě hromadí před provozovatelem systému nijak nechráněná data, která díky svému množství a zákonné povinnosti začínají mít velkou cenu.
Třeba takové datové schránky. Čím dál kompletnější sbírka komunikace od státu směrem k firmám. Pěkně v elektronické podobě (scanů v PDF tam bude asi minimum).
Jak bývá zvykem, vývoj a zejména provoz těchto systému je outsorcován (zmíněné datové schránky provozuje Pošta formou outsourcingu o O2). To že se provozovatel do dat nekouká je zajištěno jen paragrafy v zákonech a ve smlouvách, nikoliv technicky.
Kdyby někdo přišel s tím že dopisy z finančáku se budou posílat v nezalepených obálkách a Pošta si na jejich třídění a doručování najme soukromou agenturu, to by asi bylo divení se. Ale u DS to nikomu nevadí.
A v takovém systému chce stát evidovat elektronicky všechny tržby. Jak to asi může dopadnout?
Na druhou stranu existuji staty, kde je danove priznani zcela verejne, a to jak soukrome tak firemni. Kdokoli se pak muze podivat, kolik kdo zdanil.
Problem vidim spis v zabezpeceni po technicke strance a pak predevsim v tom, ze vidim naprosto jasny vysledek - zaloby o miliardy odskodneho za vypadky, ktere zaplatime samozrejme ze sveho.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
