Sešlo se tu pak dost zajímavých dalších příspěvků, takže se ještě jednou ozvu:
1) Řada diskutujících píše, že "za to nebudou utrácet peníze". Nevím, jestli dobře četli a jestli trochu aplikaci a časopis prozkoumali, ale zatím je všude uvedeno, že časopis je zdarma. Není to "první ukázkové číslo", vydavatel zatím přistupuje ke čtenářům s tím, že to je zdarma. Tohle je podle mého docela zásadní věc v podnikatelském a obchodním přístupu - zkusit to celé utáhnout z inzerce, s tím, že díky tomu, že se za časák nemusí platit, je bariéra pro čtenáře snížená někde k nule.
2) Technická otázka škálovatelnosti písma. Asi se s řadou diskutujících neshodnu, ale myslím si, že u časopisů s výrazným layoutem plným dalších prvků NEMÁ být písmo škálovatelné. Resp. upřesním: má být stejné pro daný rozměr koncového zařízení (jeho plochy). Papírový časopis ani noviny přece taky nemají škálovatelné písmo - vadí to snad někomu? Prostě pro 10" tablety má být časopis vysázen "tak", a pro 7" zase "jinak", ale vždy ručně vysázen, ručně zalomen. Samozřejmě něco jiného jsou knihy či jiné útvary s volně tekoucím textem, tam je škálování na straně uživatele nutné.
3) Otázka kvality obsahu versus počet lidí, který to dělá, je hodně důležitá. To srovnání Týden vs Dotyk v sobě má určitou nadsázku, to je jasné. Kvalitní obsah musí vždy vytvářet kvalitní autorský tým.
Jde mně spíše o postižení rozdílu mezi "starým" a "novým" způsobem vydávání, či přesněji, podnikání. Týden představuje to "staré": recepce, sekretářky, asistentky, výroba, kanceláře na prestižním místě, mraky redaktorů na plný úvazek, prostě celý ten aparát okolo. Dotyk představuje to "nové": jen pár organizátorů v redakci, kteří si řídí a cepují tým kvalitních freelancerů. To je vše. Mimochodem, takhle vznikl a v podstatě ještě stále funguje Huffington Post, dnes jedny z nejčtenějších online novin na světě. Viz též www.37signals.com, což jsou takoví věrozvěsti "minimalistického podnikání". Ale je to samostatné téma, které by si zasloužilo článek.
2) nevsim sem si, ze by se noviny daly roztahovat a smrstovat v rozpeti rekneme metr na metr - 2x2 centimetry ... coz je asi tak rozpeti elektronickych zobrazovatel. Az vam nekdo vrazi do ruky zcela klasicke noviny v naprosto "standardnim" formatu, jen to bude vytisteno na postovni znamce ... tak sem zvedav, jak si budete pochvalovat fixni velikost pisma.
Navic, jedna ze zcela zasadnich vyhod toho elektronickeho podani je prave moznost pismo zmenit. kazdy posle svych preferenci.
A jiste, uzasna vec kdyz si budu muset casopis stahnout 10x, abych si ho moh nahrat do 10ti ruznych zarizeni s 10ti ruzne velkymi zobrazovadly ... to bude zuzo ... tomu se rika efektivni vyuzivani technickych moznosti ...
Proc ne, sem pro, at se dela elektricka zastrcka pro kazdy zarizeni extra, jiste se usetri, kdyz ma kazdy jiny odber, at sou i ty koliky ruzne tlusty ... kazdej si jiste nadsene doma nainstaluje sadu zasuvek podle svych vlastnich potreb.
Dobrý den, pane Hlavenko,
papír je nejkomfortnější prostředí proč čtení: velikost písma, rastr 300 dpi (pro oko naprosto ostré písmo) a hlavně schopnost s papírem zoomovatn (přibližujete ho, nakláníte, atd.). To vám lesklá a maximálně A5 obrazovka tabletu nedovolí.
Srovnáváte nesrovnatelné - jak dobře se vám čte na malém papíru s výraznou grafikou, který je zalitý do lesklé plastové folie? A zkusil jste takhle přečíst 20 stránek?
Právě proto není silné propojení s grafikou, layoutem a typografií na tabletu funkční, pokud chcete, aby lidé ČETLI. Můžete sice tvrdit opak, ale čísla stálých čtenářů vás přesvědčí o tom, že lidé na tabletu buď prohlížejí nebo čtou. Ale nic mezi tím.
Nicméně chápu, že chcete být průkopník, nesedět s rukama v klíně a čekat. A za to vám patří respekt.
MV.
OK, je to zdarma, takže jsem chtěl zkusit, co zajímavého to nabízí. Nemám ale tablet, tak jdu na web a první článek nabízí pár řádků a pak hlášku:
"Celý článek si můžete přečíst v tabletovém týdeníku Dotyk č. 1/2013."
Hmm, tohle s Huffington Post může srovnávat jen někdo... No nic, Good Luck, já váš zákazník určitě nebudu ;-)