Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Jak freemium (skoro) zabilo počítačové hry od fd - Mr Hlavenka je pomerne slusny sklerotik. Takove hrani...

Mr Hlavenka je pomerne slusny sklerotik. Takove hrani z drevnich dob vypadalo tak, ze se nakoupilo par kazet emgeton, a vyrazilo se ke kamaradovi, ktery od jineho kamarada ... a zaclo se probirat co ano a co ne, nacez se to na ty kazety nakopirovalo.

Koupit to totiz vubec nebylo kde, a stejne by na to nikdo nemel. To podotykam, jako hrdy majitel 4 originalnich her, ktere ovsem byly dodany primo s onim pocitacem.

Dale bych pripodotknul, ze na model p2w jsou hraci pomerne hodne citlivi, a takovy model nema mnoho sanci uspet, je velmi rychle odhalen a zatracen. Drtiva vetsina online hracu pak hraje hry, kde, pokud vubec existuje pvp, je spise vnimano jako nechtene.

Na popisovany model f2p pak pristoupi leda hlupak, a pochopitelne podobne "hry" prevazne take nemaji mnoho hracu (tim nechci rict, ze to nehraji desitky a stovky tisic lidi, ale jine hry hraji miliony). Opet, je podobny system pomerne rychle odhalen a zatracen.

Ovsem obdobny model existutuje uz drahne let i u placenych her - kde jsou zcela bezne hry prodavana po castech, v podobe DLC. Opet, jedine blazen na neco takoveho pristoupi. Clovek pri smyslech si tu hru koupi (pokud si ji tedy vubec koupi) az v okamziku, kdy je kompletni, a prevazne nabizena za zlomky puvodni ceny.

Ve skutecnosti je jediny dlouhodobe funcni f2p model takovy, kde ma hrac pocit, ze zcela dobrovolne prispiva tvurcum/provo­zovatelum, a ze pokud by neprispel, tak hra casem skonci, ale neni nijak zvlast omezovan.

Pokud mluvíme o skutečně dřevních dobách, tak tam hraní vypadalo tak, že na sálové mašině někdo naprogramoval jednoduchou textovou hru, a pak to tam chodila zkoušet půlka podniku plus jejich děti. Když to nikomu nešlo dohrát do konce, dostal autor pokyn, ať se převede, a pokud to sám nedal, občas jich pár symbolických dostal. :-)
Kouzelné na tom bylo, jak jsme byli vděční za to, že to vůbec funguje. Hrál jsem třeba "simulátor" přistání na Měsíci, kdy hra předávala údaje o rychlosti a výšce nad povrchem, hráč zvyšoval nebo snižoval tah motorů. Jenže celá komunikace se odehrávala přes nekonečný papír na dálnopisu, protože to byl počítač Mera (údajně polská výroba), který neměl displej a komunikoval jen přes tiskárnu/dálnopis.

Tak toto jiz nepamatuji ;D, to znam uz jen z vypraveni.

Přistání je základní příklad na programování. Mám někde na půdě ještě nalepený kód vytisknutý ze Sapi 1 z JZD. Měl jsem to jako příklad v knížce k počítači před 30 lety. A asi se to nyní používá jako příklad na Android když je toho tolik na Play a vypadá to stejně..
Ještě se tiskly bioritmy.

A Emgetonky byly aspoň u nás naprostá tragedie, jak bylo něco na emgetonu, tak těch her nešla ani půlka. Pak jsme vykupovali obchody s kazetama většinou TDK a Sony a ve velkém nahrávali hry.... a taky si pamatuju na ty nekonečný boje, jestli je lepší Commodore, Atari nebo Didaktik (ZX), posléze Amiga / ST i když to se tu nikdy až tak nechytlo na hry. Pak přišlo PC, éra herních časopisů (mimochodem, na E15.cz je rozhovor s Andrewem ;-) a nastalo období nekupování her za tisíce, ale těžké kopírování po disketách a následně pálení CDček.... no jo, zlatý časy i prakticky bez internetu.