Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Když práce mizí aneb Ničí Internet střední třídu? od Ondřej Bouda - Plyne z úkolu "ochraňovat soukromé vlastnictví" např. možnost...

Plyne z úkolu "ochraňovat soukromé vlastnictví" např. možnost měřit a regulovat emise? A když se nad tím zamyslíme - neplyne z toho i možnost přerozdělování bohatství, tzn. sociální dávky jako prevence kriminality? A i ty dotace na sociální služby - zkušenosti z USA totiž říkají, že z dobrovolných darů se dají ufinancovat jen "líbivé" sociální služby (nejlépe péče o postižené děti - na to dá skoro každý). Naopak ufinancovat pomoc drogově závislým nebo propuštěným vězňům je bez státních dotací nemožné. Přitom jsou to služby pro společnost velmi užitečné (snižování kriminality, prevence šíření nemocí) - ale málokdo je ochoten těm "feťákům a kriminálníkům" vůbec něco dát.

Takže když se to domyslí do důsledků, tak s Vámi asi mohu souhlasit :)

Jen bych k Vašemu příspěvku dodal, že většina lidí si při vyslovení slov "svobodné podnikání" mylně představí anarchii, kde si může každý dělat, co chce, překračovat zákon apod. Opak je pravdou. "Svobodné podnikání" nebo "nenarušovaná hospodářská soutěž" či "laissez-fair kapitalismus" (jako hlavní prostředek klasického liberalismu) znamená fungování trhu bez zvýhodňování nebo znevýhodňování některých účastníků trhu na úkor jiných. Jakmile se stát pustí do opravování údajných "tržních selhání", bude opravovat postupně vše tak dlouho, až skončíme v socialismu.

Úkolem státu je ochraňovat soukromé vlastnictví a tím zajišťovat svobodnou soutěž, nic víc. Kriminalitu nebo uvedené sabotáže mobilními operátory má stát potírat, aby hospodářská soutěž mohla probíhat nerušeně a svobodně. Zde je místo státu a plně oprávněné. Je například v zájmu každého občana, abychom měli policii, jinak by si ochranu každý musel zajišťovat sám. Stát by ale neměl jedny dotovat, druhé danit apod.

>> Jednoduše lze říci, že není lepší systém než svobodné a nesvázané podnikání.

Bohužel, nelze. Těžko si představit, jak bez regulace provozovat např. mobilní sítě (operátoři se budou navzájem rušit - a kdo chce argumentovat oblíbeným Somálskem, tak tam je v podstatě stejná regulace jako u nás: operátoři musejí platit warlordům za "ochranu"). A největší problém je s externalitama (ničení životního prostředí - s velkým přesahem do dalších lokalit, viz např. Černobyl). Externality nejsou tržně řešitelné - trh je nedokáže promítnout do ceny: těžko se budete dohadovat se 150km vzdálenou továrnou, že když "vhodně" fouká vítr, tak vám to zamořuje zahrádku. O spoustě vlivů se bez regulací nebudete mít šanci ani dozvědět (oni si tu továrnu oplotí a s žádným měřákem vás tam nepustí - a až to dáte k soudu, teprve pak dostanete povolení k měření, ale zase oni budou vědět, že měříte a tomu přizpůsobí produkci, takže soud projedete). A co hygiena při produkci potravin? A nakonec: zdravotnictví ala USA bych opravdu nechtěl (drahé a nedostupné).

Zkrátka tržní principy jsou fajn, ale není to univerzální všelék. Realita je taková, že v některých oblastech můžeme regulací dosáhnout vyšší efektivity (kvality) než bez regulací.

M. Ponkrác: Vám se nelíbí prosazování náboženských doktrín namísto "faktů" (žádné jste nedodal, jen uvádíte své subjektivní názory) a přitom očividně zastáváte ideologickou víru ve vševědoucí stát, který ví lépe než jeho občané, co je pro ně dobré.

To, co bylo popsáno, není náboženství, ale ekonomie, přesněji rakouská ekonomie. Nechci spekulovat, kolik o obou víte.

Navíc způsob Vašeho vyjadřování, prázdné argumenty a "tolerance" názorů jiných ukazuje, že v té 4. cenové nejspíš často posedáváte Vy sám.

Zvyšte min. mzdu na 30 tis. (zásahem státu nebo odborů), všichni se budeme mít dobře a zaměstnanost se jistě nezmění...

Mzda je odvislá od toho, kolik jako zákazník-spotřebitel jste za určitý výrobek ochoten zaplatit, proto jsou v některých oborech mzdy vyšší, v jiných nižší. Můžete to někde považovat (subjektivně) za nespravedlivé, ale každý spotřebitel drží v rukou své hlasy-peníze a rozhoduje také, která firma bude úspěšná a která ne. Nabídka a poptávka také pořád platí.

Překážky dané uměle státem určitě nepodporují zaměstnanost. Ostatní "překážky" jako konkurence spotřebitel vítá a těží z toho.

Administrativa. Opět skvělé a věcné argumenty z Vaší strany. Zřejmě jste nikdy nepodnikal a ani na to nemáte.

Nechci hodnotit kultivovanost projevu, místo toho zkusím věcnou argumentaci.
Jednoduše lze říci, že není lepší systém než svobodné a nesvázané podnikání. Jelikož zanikne-li potřeba po výrobku či službě, rychle zanikne i podnik na neužitečný či škodlivý statek (takový který čerpá zdroje a nikomu už nepřináší užitek).
Není v možnostech nikoho zajistit práci pro každého a jestliže se o to někdo pokusí, tak to buď bude práce bez užitku, čili zbytečná a nebo dokonce škodlivá (ta která užitek nepřináší a spotřebovává zdroje).
Svobodný trh sám reaguje a poptává a svobodný trh reaguje na poptávku v každém okamžiku.
Jestliže dopravní podnik nevykazuje zisky, aby mohl lépe platit zaměstnance, pak odbory zapůsobí tím způsobem, že zdraží cenu služeb pro mnohé na úkor mezd pro zaměstnance dopravního podniku. Opět asi nikdo neposoudí, co je správné, ale dopravní podnik má své akcionáře a taky management. Jestliže si budou zaměstnanci činit nesmyslné nároky a budou nepřetržitě stávkovat, akcionáři se buď podvolí nebo odejdou. Je otázkou kdo a podle čeho to hodnotí. Kdyby mohl zaměstnavatel zaměstnance vyhodit bez udání důvodu. Lépe by se mu podnikalo. A kdo by měl být více chráněn ten kdo je zaměstnán nebo ten kdo investuje a zaměstnává? Zde je odpověď na první dojem jasná každému, ač například sociální cítění toto změní v opačný efekt.
Dále zda je mzda odvislá od toho kolik jsme ochotni za službu či výrobek platit? Určitě ano, ale je nutné si uvědomit jak u koho, například u managementu je odvislá více a u dělníka může být odvislá velmi málo či vůbec. Jelikož dělník se nezasluhuje o prodej ale o jeden či málo dílčích úkon při montáži či výrobě. Ne že bych si jeho práce nevážil, ale není to to na čem firma stojí, pozice takového dělníka je snadno nahraditelná a to proto, že se takový člověk nestará o svou kvalifikaci a je jeho vlastním rozhodnutím nevzdělávat se a neprosadit se na lépe placené a užitečnější pozici.

Článek typu "plašič": zmizí práce, přemnožíme se, dojdou zdroje, skončili jsme. Technologie zlepšují životní úroveň mas a ne naopak. Nějakou práci berou, jinou vytváří. Život je dynamický a nejistý ze své povahy. Člověk se musí přizpůsobit. Věřím, že se to povede, jako se to vždy povedlo a není třeba házet dřeváky do stroje nebo vytrhávat kabely. Těžko předjímat budoucnost. Spousta věcí byla dříve nepředstavitelná. Pokrok přinese řešení.

Co se týká práce, její množství je nepřímo úměrné zásahům do svobodného podnikání. Je jisté, že minimální mzda, odbory a regulace zvyšují nezaměstnanost. Některé činnosti se stanou rozhodnutím o minimální mzdě nerentabilní. Námitka nízké mzdy? Mzda je odvislá od toho, kolik je každý z nás ochoten za daný výrobek či službu zaplatit - někde více, někde méně. Práce bude, pokud nebudou překážky podnikat, resp. zaměstnávat. Považte, co to dnes při všech regulacích obnáší, za vše třeba povinnost archivovat mzdové záznamy 50 let. To si to pak hlavně menší firmy a živnostníky rozmýšlí...