Vlákno názorů k článku Jiří Hlavenka: Když práce mizí aneb Ničí Internet střední třídu? od Hlavenka - Děkuji za rozsáhlou diskusi, která je velice zajímavá...

Děkuji za rozsáhlou diskusi, která je velice zajímavá a ukazuje, že to je problém, o kterém se (snad) začne i u nás vážně přemýšlet. Dovolím si na pár věcí z diskuse souhrnně zareagovat:

1) Vliv malého-velkého státu, tj. míry přerozdělování. Myslím, že to na popsaný problém nemá žádný vliv, alespoň to nelze prokázat nebo poukázat na pozorování reality: podívejte se, tyto země s malým přerozdělováním mají nižší nezaměstnanost, tyto s vyšším zase vyšší. V USA kupříkladu minimální mzda neexistuje (někde) a nezaměstnanost je zde podobně vysoká jako v sociálně nejrovnostářštěj­ších zemích Evropy. Akorát je zde 10x vyšší chudoba, což myslím, že není zrovna "řešení problému".

2) Otázka míry popsaného jevu (mizení práce) a doby. Já to v článku i zdůrazňuji, že samozřejmě "práce nezmizí", ale že "práce mizí", postupně a nevratně, i když ne nějakým zběsilým tempem. Ale pokud nyní není práce cca pro 10% obyvatelstva, možná 15% (počítám v tom ty parazitní joby, tedy vlastně umělou práci), tak za deset let to může být 20%, resp. 25%. A to jsou hodnoty, které jsou pro udržení zdravé společnosti už asi ničivé. Neumím si představit, jak bude fungovat společnost, ve které 25% lidí se zdravýma rukama, nohama a hlavou sedí doma a nic nedělá, i když chce dělat. To je naprosto devastující.

3) Otázka IT pracovníků. Chápu, že jsem se dotkl bolavého místa, protože řada zdejších čtenářů se tímto živí. Ale jsem v této branži už od prvního osmibiťáku a vidím, jak se situace vyvíjí: skutečně požadavků na odbornou ruční obsluhu je stále méně. Věci zkrátka fungují stále lépe, a nemyslím, že by firmy musely zaměstnávat odborného IT pracovníka na to, aby vyměnil toner v tiskárně, až dojde. Například tablety: máte pocit, že k nim existují nějací "servisáci"?

4) Otázka selhání cloudu. K tomu mě napadají celkem humorné paralely. Když se zaváděl první telegraf, lidé namítali, že je lepší mít ty koňské kurýry, protože telegraf se může pokazit. Když vznikaly první elektrické systémy, např. pro pouliční osvětlení, namítalo se, že je lepší mít ty plynové lampy, protože co když se pokazí elektrárna. A tak dále.

5) Tohle je sice trochu off topic, ale pán "x", který říká, že žárovka vydrží svítit 30 let, se myslím trošku zbláznil :)

6) Pan Nepšinský: ano, souhlasím naprosto. Spíše jsem popisoval dnešní realitu, že programátorská práce je skutečně ve velké většině činností skutečně kreativní. Ale velké softwarehousy už to mají skutečně tak, že špičkových kreativců je tam jen pár, a ostatní "programátoři" jsou skutečně jen dělníci, kteří (trošku zjednodušuji) klikají na ikonky, sešívají věci dohromady mechanicky dle návodu. Ne že bych z toho jásal, ale holt je to tak..

7) Martin Kučera: rovněž souhlas, ale chtěl bych také poznamenat, že podíl malých a rodinných firem na tvorbě HDP (versus "korporace") neklesá, spíše stoupá. Spíš jde o to, že z desítek či stovek korporací střední velikosti se vytváří pět-deset skutečných monstr-korporací á la Google, jejichž moc je skutečně enormní, jsou to firmy silnější než státy.

8) Pan XY, který nesouhlasí snad ze vším s článku. Já chápu, že se vám to nelíbí a dáváte to nahlas najevo. Mě se to taky nelíbí. Ale bohužel fakta a realitu neporazíte tím, že se vám "nelíbí". Googlujte, hledejte fakta o moderní robotice, najděte si na téma popsané v článku dalších deset dvacet materiálů, které to potvrzují.
Jeden velmi zajímavý zde: http://www.macrofugue.com/welcome-to-peak-capitalism/

9) Michal Illich: už opakovaně si vám dovolím vytknout, že používáte Klausovu metodu argumentace, kdy vymyslíte něco, co ten druhý neřekl, a pak s tím statečně polemizujete. NIKDE jsem nenapsal že "admini nemají šanci na přežití", jak mě "citujete". Pouze uvádím, že jejich potřeba (tak jak ji známe dnes) se bude snižovat. To je podstatný rozdíl.

37 signals: pokud zbohatli, nemají jistě problém si zřídit reprezentativní office. Ale nelze tu argumentovat korporacemi plných mravenců, jako je Yahoo: tam samozřejmě nejde moc o kreativní práci, ale o přebírání prosa od ječmene, a na to hezky musíte mít lidi v openspacu s kamerami a hulákat na mě megafónem. 37 signals hovoří o malých firmách, a tam to dnes funguje velmi dobře. Sám mohu i z vlastních investic uvést hned několik příkladů těchto home office/rozpros­třených firem. Ale stejně tak i pár příkladů, kde to nefunguje - všelék to samozřejmě není.

10) Inspirace článem na Techcrunchi (který je vynikající a doporučuji jej přečíst, protože zejména uvádí spoustu dalších zdrojů: http://techcrunch.com/2013/06/01/after-your-job-is-gone/).
Můžete věřit nebo ne, ale na tento článek jsem byl na twitteru upozorněn až poté, co jsem toto napsal a poslal do Lupy. Ale jsem tomu rád, že i na druhém konci světa to někdo formuluje podobně jako má a hlavně velmi důsledně dokladuje.

Například tablety: máte pocit, že k nim existují nějací "servisáci"?

Samozřejmě, že existují. Obecně smartphony a tablety jsou ve velkých korporacích velký problém. Jsou to otevřená vrata k firemním datům. Podniky se s tím musí vyrovnat, tj. nějak je cetrnálně spravovat, zapezpečit, hlídat proti virům apod... Situace se zde moc neliší od práce s údržbou firemního notebooku. Zde to nelze hodnotit podle svého osobníhu iPadu, ano s tím opravdu není moc práce pro IT, ale s masovým nasazením např. Android platformy pro velké korporace je spousta administrátorské práce. Také se na tuto oblast vyrojilo mnoho produktů, které se tento segment mobile device managment snaží nějak rozumně řešit.

Hlavne je neco jinyho, kdyz userovi nefunguje nejaka cizi blbost, vs kdyz mu nefunguje pristup k firemnim mailum ... datum ... atd.

Kdyz si nekdo koupi appku za dolar, a ona nefunguje, tak nad tim prevazne mavne rukou. Kdyz se po nem ale chce, aby s nejakou aplikaci neco delal, tak je treba mu vysvetlit jak a co (a to je neustaly proces, protoze zejtra uz to nevi ...), a je treba neustale resi, ze je nova verze toho ci onoho a s ni nefunguje tamto co tohle ...

Zrovna tablety jsou příkladem vzniku celého nového odvětví - vývoje mobilních aplikací.

Michale: já taky nesrovnávám, jen dávám příklady jako odpověď těm, kteří "znají recept" (obvykle jsou to neolib pitomci kteří si myslí, že lék na všechny neduhy je v minimalizaci státu). Není recept ve velkém státu, není recept v malém státu, není recept ve středním státu, není recept v malých daních, velkých daních, a tak dále. Prostě není recept, nikdo na něj nepřišel. Kdyby přišel někdo na recept na nezaměstnanost, dostane hned několik Nobelovek a všichni to začnou používat.

Tablety: já viděl kvanta servisáků na PC a ještě žádného na tablety. Samozřejmě že asi nějací existují. Ale obecně jsou tablety dělány tak, aby žádného nevyžadovaly (mám na mysli iPad, který na trhu dominuje). Nenastává na nich situace, jako u PC (a spíše těch starších), že uživatel zoufale volá servisáka, že mu něco "vytuhlo" a podobně. Ve statistikách "počet servisáků na 1000 zařízení" nepochybně PC vede o řády nad tablety.

Vývojařina mobilních aplikací: jistě. O co méně se vyvíjí aplikací na PC, o to více je mobilních. Zda to znamená dramaticky rostoucí počet developerů, to nevím, jistý si nejsem, zda to řeší problém s nezaměstnaností - neřeší.

"Nenastává na nich situace, jako u PC (a spíše těch starších), že uživatel zoufale volá servisáka, že mu něco "vytuhlo" a podobně."

Ste asi zadnej tablet jeste nevidel ...

Mam tu dokupy rekneme 30 lidi, kteri chteji na soukromych zarizenich firemni mail. Schvaleno vedenim. Jebani s tim je jak na kostele. Nastesti vetsina z tech lidi netusi, ze ten system jde taky updatovat ... takze prevazne staci jeden pracovni den na jedno zarizeni ... (zjistit, proc to nefunguje "samo", overit, co vsechno je treba kde nakonfigurovat, nainstalovat ... jaky verze ...). Zlatej imap, jenze firma ma exchange, a oni chtej exchange. Tuhle se kolega s jednim kramem jebal tejden, instalovat tam asi 5 ruznejch firmwaru, nez narazil na funkcni ... samo, vcetne zaloh a obnov dat, coz je samo na hodiny.

PC mozna vede - ovsem vyhradne proto, ze se tablety ve firemnim prostredi v realu nepouzivaji temer vubec. A ne, neresi se widle, to je spis extrem. Prevazne se resi prave aplikace. Kde nic neni, neni jaksi co resi. Ale az budete miv v tabletu erpcko, dochazku, office, olapy ... tak budete neustale resit, proc neco nekde nefunguje uplne stejne.

Osobně to považuji za stejně velký problém, jako pan Hlavenka, který však (jak to uvelkých problémů bývá) nemá snadné, jednoduché a krátkodobé řešení. A momentálně si myslím, že jestli je mmj. něco příčinou tohoto problému, tak je to právě ubývající schopnost/potřeba lidí přemýšlet a konat dlouhodobě (v řádu 100vek let). Dnes každý raději počítá, kolik mu ta která činnost vynese (peněz) krátkodobě/ihned a na budoucnost dětí našich dětí jaksi všichni kašlem!

A k IT zařízením obecně (tedy i k tabletům): Dříve jsme také potřebovali servis na kdejaký domácí spotřebič (pračka, TV atp.), dnes je většina v režimu spotřeby, tedy přestane fungovat, zahodím / nahradím. Tohle VELMI brzy nastane i s IT zařízeními, jestli to už náhodou nenastalo ...

"jedna tlustá roura do netu a cloudové řešení"

=> kdyz padne net, firma do hodiny krachne. Kdyz provozovatel cloudu rekne, ze konci, firma krachne. Dobra vyhlidka ...

Kdyz se zasekne papir v tiskarne, bude firma dva dny cekat na technika, kdyz pojde port na switchi, bude se mesic cekat na dodani noveho, a kdyz user bude potrebovat poresit, proc mu to pise, ze fakturu nejde zauctovat, tak se bude platit letecky vylet jednoho z peti specialistu z indie, kteri umi napsat select do databaze ... ;D

Mno ja nevim, sem jen uplne blbej... ale prevazne se to nekde kolem tech 20ti lidi lame, a firma si porizuje cloveka na IT support, protoze je toho tolik, ze tam stejne vecne nekdo je a prostoje spojene s cekanim na nejaky externi zasah jsou tak drahe, ze ten clovek vyjde lip.

Pro zajimavost (hruby nastrel), firma s daty v hodnote rekneme 1GKc plati za IT cca 5M rocne (sakumprask). To mi neprijde jako zlej pomer. Pojistovna by chtela vic. IT totiz nic jinyho nez svym zpusobem pojisteni neni.

Pripadne externi support poskytuji zamestnanci dodavatele nejakeho systemu. Ne ovsem ti, kteri system implementovali. Tudiz sice vedi, jak co v obrysech funguje a maji k tomu nejakou dokumentaci, ale ani zdaleka neznaji detaily - to musi v pripade zasahu zjistovat "na miste". Interni technik pak zavadu objevi rekneme do hodiny, kdezto extermimu supportu trva totez klido 1/2 dne. To neni vycucany z prstu, to je realna zkusenost.

Dale, nekde se mi tu vali zcela konkretni nabidka od GTS. Jen "hloupe" uloziste dat (zadna funcionalita, fakt jen disk), stoji tolik, ze bych si tu kapacitu moh pravidelne co pul roku az rok koupit v podobe diskovyho pole. A to se vyplati, ne?

Mimochodem - pro mr Hlavenku - dovolim si popichnout, za ja dlouho prenesete TB dat po gigove pripojce? Ne ze bych chtel, aby ste to pocital, ale ... kolik lokalit ma moznost mit Gbit pripojku do netu? Vazne si myslite, ze se v dohledny dobe neco zmeni? A kolik tak dat spravuje takova stredni firma? Dovolim si opet lehky nastrel ... rekneme 10TB dat s +- 1% zmen denne (= cca 100GB) (cisla muzou byt i o rady jina, zalezi na firme samo, strilim z vlastni zkusenosti). A to mnoztvi roste - rychleji nez linearne.

Mozna ze pracuje nekdo na teleportaci dat, nebo nejakem subprostorovem prenosu nadsvetelnou rychlosti, ale nez to bude tehcnologie bezne dostupna, je i technicky zcela nerealny neco takovyho provozovat.